Náhrada škody způsobené státem: Jakou roli má obvyklá cena nemovitosti?
Stát odpovídá za škodu způsobenou nezákonně vedenou exekucí, byla-li v této exekuci prodána nemovitost za cenu rovnající se nejnižšímu podání učiněného při dražbě, ačkoliv obvyklá cena nemovitosti byla zjevně vyšší.
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví: Co změnil nový občanský zákoník?
Úprava náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle starého občanského zákoníku byla nerozlučně spjata s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Tato tzv. náhradová vyhláška určovala výši náhrady nemajetkové újmy (bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění) pomocí standardizovaných výší peněžních plnění určených podle bodového ohodnocení příslušného ublížení na zdraví. Například zhmoždění lokte tak bylo ohodnoceno na 2 400 Kč, traumatická ruptura krční meziobratlové ploténky na 12 000 Kč a nitrolební poranění s bezvědomím delším než 7 dní na 48 000 Kč. Ke zvyšování takto určených náhrad docházelo pouze výjimečně.
Ochrana slabší smluvní strany po francouzsku
Nový občanský zákoník obsahuje ve své obecné části ustanovení na ochranu slabší strany v hospodářském styku. Praxe v této souvislosti přinesla několik interpretačních problémů týkajících se toho, co ještě je, a co již není tímto zneužitím či využitím závislosti slabší strany nebo dosažením nedůvodné rovnováhy ve vztahu smluvních stran. České judikatury se v této věci také nedostává. Při překlenutí popsaných výkladových potíží můžeme hledat inspiraci ve Francii, kde nedávno na podobné téma rozhodoval nejvyšší soud.
EU plánuje revoluci digitálního trhu v Evropě
Kdo ovládá globální byznys na internetu? Google, Apple, Facebook a Amazon, tedy Američané. EU s tím hodlá něco udělat a má plán - jednak regulací silnou americkou čtveřici omezit a jednak vytvořit jednotný digitální trh v Evropě, který dosud v podstatě neexistuje.
Nákupy za hubičku na eBay: Dají se považovat za „neúměrné zkrácení“?
Jedním z právních institutů, který přinesl do českého práva nový občanský zákoník, je i tzv. neúměrné zkrácení. Ten dává straně smlouvy možnost žádat její zrušení či obdržet dodatečné plnění, je-li plnění druhé strany v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla ona sama. Avšak vzhledem k tomu, že judikatura českých soudů k tomuto novému pravidlu zatím chybí, nepanuje mezi právníky shoda na jeho výkladu a reálném dopadu do smluvní praxe. I proto pro nás může být poučné nedávné rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora o použitelnosti pravidla neúměrného zkrácení na internetové aukce typu eBay.
Kdy je podle Nejvyššího soudu škoda způsobená provozem dopravního prostředku?
Odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi, které mají tzv. původ v provozu dopravního prostředku, je jedním z příkladů odpovědnosti, které se nelze žádným způsobem zprostit. Pro poškozeného tedy postačí, pokud prokáže, že mu byla způsobena škoda a že tato škoda má příčinu v samotném provozu určitého dopravního prostředku. Nejvyšší soud se k výkladu podmínek této odpovědnosti v nedávné době dvakrát vyjádřil. A v obou případech se případech se přiklonil spíše k širší interpretaci této odpovědnosti.
Kdy je civilní soud vázán rozhodnutím trestního soudu či jiného orgánu?
Spory se mezi osobami nevedou pouze před civilními soudy. Spor mezi dvěma osobami, který skončí před soudem, může mít i trestněprávní rovinu, stejně jako může být v dané věci vydáno rozhodnutí správního orgánu. Do jaké míry jsou však v soukromoprávních řízeních před soudy tato rozhodnutí závazná?
Soudní dvůr Evropské unie k insider tradingu: Jak moc nepřesná informace je ještě přesná?
Evropský soudní dvůr vydal letos v březnu další ze svých rozhodnutí v oblasti ochrany před zneužíváním trhu (šlo o tzv. případ „Lafonta“). Rozhodnutí vykládá pojem „vnitřní informace“, jde-li o požadavek na její přesnost. Jeho dopady však budou patrně hlubší. Ve svém důsledku se totiž může dotknout kohokoli, kdo disponuje s informacemi na kapitálovém trhu, a ve finále může být rozhodující pro posouzení toho, zda se taková osoba dopustila deliktního jednání spočívajícího ve zneužití trhu.
Co přinese snížení mezibankovních poplatků za karetní transakce?
Evropská unie přistoupila k zastropování výše poplatků účtovaných obchodníkům bankami vydávajícími platební karty, hradí-li držitel karty jejím prostřednictvím svůj nákup. Zatímco Brusel považuje stávající poplatky za enormně vysoké, neprůhledné a protisoutěžní, banky a karetní společnosti přínos regulace zpochybňují.
Finanční správa jako nejlepší spořitelna?
V srpnu 2014 vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí, které učinilo přítrž snahám některých daňových subjektů udělat si z Finanční správy továrnu na peníze. Otázky nastolené v rozhodovaném případě se však zaobíraly také tím, kdy se při posuzování nároku daňových subjektů na úrok z přeplatku zaviněného správcem daně použije daňový řád, který nabyl účinnosti 1. ledna 2011, a kdy se postupuje podle „předchůdce“ daňového řádu, tedy podle zákona o správě daní a poplatků.
Důležitý zájem v návrhu na vyloučení člena statutárního orgánu
Zákon o obchodních korporacích obsahuje nové ustanovení, podle kterého každý, kdo má na tom důležitý zájem, může u soudu podat návrh na vyloučení takového člena statutárního orgánu z funkce, který v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře. Vyvstává tedy otázka, kdo jsou v praxi ti, kdo mají „důležitý zájem“?
Vzájemná závislost leasingové a kupní smlouvy: Jak rozhodl Nejvyšší soud?
Pořízení auta na leasing se za posledních dvacet pět let stalo jedním z nejběžnějších nástrojů financování obnovy vozového parků domácností i firem. Zájemce o nový vůz, který tuto službu využije, při něm často podepisuje smlouvy hned dvě: jednu o leasingu samotném a druhou smlouvu kupní. Co když se ale později ukáže, že jedna z nich je neplatná? Odpověď nám dává Nejvyšší soud, který se v jednom ze svých nedávných případů k vzájemnému vztahu těchto dvou smluv vyjádřil.
Exekuce a povinnosti zaměstnavatele: Co vše musí na dlužníka prozradit?
Zaměstnavatelé se musejí v poslední době vyrovnávat s nárůstem exekucí na mzdy svých zaměstnanců. Mnozí z nich se proto mohou ptát, zda a v jakém rozsahu jsou vůbec povinni poskytovat exekutorům údaje týkající se jejich zaměstnanců. Odpověď není úplně jednoduchá a jednoznačná. Na jednu stranu existují povinnosti dané exekučním řádem, na druhé straně jsou ale zaměstnavatelé povinni respektovat ochranu osobních údajů svých zaměstnanců.
Česko vede jedenáct investičních arbitráží
Se změnou ve vedení Ministerstva financí došlo i k větší otevřenosti v informování o investičních arbitrážích, kterým Česko v minulosti čelilo a které právě probíhají. Ministerstvo zveřejnilo nejen starší rozhodčí nálezy, ale vyjádřilo se i k probíhajícím sporům a k úspěšnosti vymáhání přiznaných částek z vyhraných arbitráží.
Rozhodování mimo valnou hromadu společnosti: Jak se věci mají?
Většina obchodních korporací v České republice už zareagovala na změny v soukromém právu, které přinesly nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích (ZOK). Firmy přizpůsobily své společenské smlouvy nové právní úpravě a podřídily zakladatelské dokumenty ZOK jako celku. Ovšem společnostem s ručením omezeným, které tak doteď neučinily, by neměl uniknout pozornosti následující článek.