Ústavní soud se svým březnovým nálezem zastal podnikatele (vlastníka a provozovatele hotelu a restaurace), který před podáním ústavní stížnosti z důvodu nesprávného poučení soudu nevyčerpal veškeré opravné prostředky, které měl dle platné právní úpravy k dispozici. Vyčerpání všech procesních prostředků, které jsou dostupné k ochraně práva účastníka řízení, je přitom jednou z podmínek, která musí být splněna, aby se Ústavní soud mohl vůbec ústavní stížností zabývat. Kauza je zajímavá nejen procesně, ale i meritorně. Z věcného hlediska však případ zatím ukončený není, proto se zatím podívejme na procesní stránku věci.

Mnoho českých obchodních společností je součástí větší, často mezinárodní skupiny. Obvykle je proto zajímají možnosti daňového plánování a optimalizace v přeshraničním rozměru včetně souvisejících rizik, které na ně mnohdy dopadají pod tlakem ze zahraničí. Tyto společnosti nejspíš bude zajímat, že Komise EU připravila návrh směrnice proti vyhýbání se daním (Anti Tax Avoidance Directive - "ATAD") a Evropský parlament přispěchal s návrhem zpřísňujících pravidel.

O dlouhodobém sporu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu o možnost nabytí vlastnického práva k nemovitosti pouze na základě dobré víry kupujícího ve správnost zápisu vlastnického práva prodávajícího k převáděné nemovitosti v katastru nemovitostí (tj. o možnosti tzv. nabytí nemovitosti od nevlastníka) jsme na těchto stránkách již informovali. Tento spor se patrně dočkal rozuzlení.

Když byl v roce 2013 přijímán nový zákon o investičních společnostech a investičních listech (tzv. ZISIF), který mimo jiné významně rozšířil spektrum korporačních forem investičních fondů, měla se stát komanditní společnost na investiční listy jako jedna z těchto nových variant vhodnou strukturou pro české private equity a venture kapitálové fondy. Dosud však tuto formu nikdo nevyužil.

Písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Tolik strohá slova zákoníku práce. Bohužel v něm není řečeno, jak se zaměstnavatel dozvídá o adrese, na kterou smí doručovat zaměstnanci své písemnosti určené do jeho vlastních rukou. Co se rozumí poslední známou adresou, proto nedávno objasnil Nejvyšší soud. Zaměstnavatele však tím zřejmě nepotěšil.

Od 1. ledna 2014, kdy proběhla rekodifikace soukromého práva v Česku, se ve vztahu k zástavnímu právu k (obchodnímu) podílu vyrojilo mnoho domněnek, které mohla vyvrátit pouze soudní praxe. Mezi ty frekventovanější patřilo to, že zástavní právo k podílu v korporaci, který není inkorporován v listině, lze zapsat do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, resp. že se jedná o ekvivalent zápisu tohoto zástavního práva do obchodního rejstříku nebo dokonce, že je nutná kombinace obou postupů.

Koupě bytu či domu bývá pro každého velkou finanční investicí, kterou uskutečňuje zpravidla jednou za život. Kupující by při ní měl být na pozoru, aby o vložené prostředky nepřišel. Především by měl kupující zkontrolovat, zdali osoba, s níž jedná, je oprávněna nemovitost prodat.

Nezřídka firmy přikazují svým zaměstnancům, aby při práci nosili povinný oděv. Ať už jde o služební stejnokroje jako výraz podnikové příslušnosti anebo o minimální standardy v odívání, jež mají vyjadřovat příslušnou úroveň firemní kultury, nabízí se otázka, zda se zaměstnavatel může platně rozloučit s jedincem, který stanovená pravidla oblékání cíleně nerespektuje. Jak při ukončení pracovního poměru s takovým neposlušným pracovníkem (ne)postupovat, nedávno zaměstnavatelům poradil Nejvyšší soud.

S účinností od začátku letošního roku došlo k rozšíření katalogu základních kvalifikačních předpokladů a ke změně finančních limitů pro nadlimitní veřejné zakázky.

Společnost s ručením omezeným je z mnohých důvodů nejrozšířenější formou obchodní společnosti vůbec, a to nejen v České republice. V roce 2015 jich bylo v naší zemi registrováno téměř čtyři sta tisíc. O co více je tato forma společnosti mezi podnikateli populární a rozšířená, o to více pozornosti by členové jejich statutárních orgánů měli věnovat aktuálnímu vývoji judikatury ohledně povinných náležitostí smlouvy, kterou se účast v této společnosti (známá jako tzv. podíl) převádí. V tomto ohledu by nemělo zapadnout ani následující rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Jeden z nástrojů na podporu start-upů a crowdfundingu má Česko v rukou. Zatím je ticho po pěšině a čekáme.

V červenci loňského roku nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, která má významný dopad na postavení manžela dlužníka (povinného) v exekučním řízení. Manžel dlužníka (povinného) je totiž počínaje červencem tohoto roku účastníkem exekučního řízení, je-li exekucí postihován jeho výlučný majetek nebo majetek ve společném jmění manželů, což přináší několik zásadních změn nejen pro něj samotného.

Zákaz konkurenčního jednání zaměstnance vůči zaměstnavateli je upraven v rámci zákoníku práce ve dvojí podobě. Jednak po dobu trvání pracovního poměru a jednak po dobu po jeho skončení. Pro každou z těchto forem soudní praxe vymezila odlišné předpoklady jejich porušení.

Nová úprava v zákoně o podnikání cestovních kanceláří stanoví jasný limit pojistného plnění vypláceného v případě úpadku cestovní kanceláře. Je takové řešení dostatečné z hlediska spotřebitelské ochrany?

Už dříve jsme vám představili důvody a východiska novely zákona o významné tržní síle, kterou v lednu schválil Senát a podepsal prezident. Novela bude účinná od 6. března. Jaké změny novela obsahuje?