Materiál, který má vláda schválit, není vstřícný k praktickému použití. Praxi nabízí očekávání, kterým sám nemůže dostát.

Koncem minulého roku vydal Nejvyšší soud rozhodnutí, které vysvětluje některá podrobnější pravidla přechodu zaměstnanců na praktickém příkladu. Tato pravidla nejsou žádnou novinkou, přesto se ale může zmíněné rozhodnutí hodit zejména podnikatelům z oblasti franšíz.

Jedním z projevů autonomie vůle smluvních stran ve vztazích s mezinárodním prvkem je možnost zvolit si právo, kterým se jejich smlouva bude řídit. Je však otázkou, zda tak mohou učinit i ve vztahu bez objektivní vazby k zahraničí, a pokud ano, zda takováto volba podléhá nějakým omezením

Virtuálním prostorem proběhla nedávno zdánlivě banální zpráva, která by ale neměla zapadnout. Stavební spořitelny neumožňují od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ) zákonným zástupcům dětí ukončovat trvání smluv o stavebním spoření, které jsou vedeny „na jméno dětí“, a každou žádost o „ukončení dětského stavebního spoření“ je tak nutno doložit předchozím souhlasem opatrovnického soudu. Do nastalé diskuse, zda NOZ takovou povinnost skutečně stanoví, se nám podařilo získat vyjádření jedné z nezletilých klientek.

Občanský zákoník má za sebou první rok účinnosti. Otázky výkladu, které byly původně jen akademické, začínají dozrávat do praxe. Jednou z významných změn, které občanský zákoník přinesl, je i odpovědnost subdodavatele ve smlouvě o dílo, jejímž předmětem je stavba. A právě tato novinka může mít v praxi zejména pro subdodavatele významnou roli.

Právní spory se v mnoha případech snaží zúčastněné strany řešit mimosoudně, takzvanou dohodou o narovnání. V praxi je poměrně běžné, že ti, kdo mají na jejím uzavření zájem, „tlačí“ na protistranu. Nicméně pozor! Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí poněkolikáté judikoval, že i mezi podnikateli má tento vyjednávací nátlak své meze, jejichž překročení může vyústit v to, že následně uzavřená dohoda o narovnání bude neplatná. Jako se to stalo i v posledním případě, o němž Nejvyšší soud rozhodoval.

Koncem loňského roku bylo přijato několik změn, které mají ekonomicky podpořit rodiny s dětmi. Většinou se projeví až od nového roku, ovšem jednu z nich lze využít již za rok 2014.

Malé ohlédnutí za jedním vánočním dárkem, který nemusí jen potěšit.

Ačkoli se může zdát, že veřejné osvětlení je věc nezajímavá a zcela běžná, život bez něho bychom si uměli představit jen těžko. Většina kontraktů, které jsou k výstavbě veřejného osvětlení použity, má charakter smlouvy o dílo. Právě tato smlouva doznala v novém občanském zákoníku několik důležitých změn. Co vše by hlavně obce a podnikatelé, jejichž společnosti veřejné osvětlení vyrábějí, měly znát?

Obchodujete s ruskými partnery a máte v zástavě jejich movité věci, například výrobní linky či obráběcí stroje? Potom vězte, že od loňského července máte nově možnost své zástavní právo zapsat do ruského rejstříku zástav. A tento krok lze jedině doporučit.

Jednou ze změn, které před rokem přinesl nový občanský zákoník, je ustanovení o jednání společností s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům. V praxi jde například o to, kdo z kolektivního orgánu, například z představenstva, může zaměstnanci podepsat pracovní smlouvu nebo výpověď.

Prvního ledna 2015 nabyl účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti včetně souvisejících podzákonných předpisů. Jeho cílem je stanovit pravidla například pro případ kybernetického útoku, jehož cílem by byl blackout výrobců a distributorů elektřiny.

Smlouva o výměnku podle § 2707 a následujících nového občanského zákoníku patří k těm ustanovením nového kodexu civilního práva, které provází nevýrazný ohlas v odborné literatuře i pochybovačné názory v právní praxi. Jedna z takových výhrad tvrdí, že ve výměnku máme (vedle institutu pachtu) další z případů, jimiž se archaizuje občanské právo.

Do vnějšího připomínkového řízení se v nedávné době dostal vládní návrh zákona o prokazování původu majetku. Ačkoli se o tomto zákonu diskutovalo již dříve, je tento vládní návrh zatím pravděpodobně nejblíže zavedení do praxe. Po tom, co vláda poslala návrh zákona do vnějšího připomínkového řízení, strhla se k němu v odborných kruzích velmi vzrušená debata. V čem zákon o prokazování původu majetku spočívá a jaké jsou jeho největší slabiny?

Konečně se to někdo odvážil pojmenovat. Poté, co nové rekodifikační předpisy uložily odborům stejně jako ostatním spolkům povinnost registrovat se ve veřejném rejstříku právnických osob, narazily odborové organizace na rejstříkové soudy. Tento náraz je zjevně otřesný. Českomoravská konference odborových svazů bije na poplach. Dochází podle ní k „mimořádně závažným problémům”. Rejstříkové soudy rozhodují o zápisech do seznamu ve zvláštním soudním řízení! Požadují po odborových organizacích „soudní poplatky a splnění řady formálních náležitostí”! Nerespektují jejich „potřebu jiného zacházení”!