Přehled nejvýznamnějších předpisů či jejich novel, které s účinností od roku 2016 mění český právní řád, pro vás připravila advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík. Dopady novinek by vedle jednotlivců měly zaznamenat především obchodní korporace, ať už působí v jakémkoliv oboru.

Dnes, tedy 1. února 2016, začal fungovat další z tzv. alternativních, tedy mimosoudních postupů k urovnání sporů, vzešlých z prodeje zboží a poskytování služeb fyzickým osobám. Protože jde o velmi jednoduchou a bezplatnou cestu k uplatnění práv, lze předpokládat, že spotřebitelé ji budou využívat přednostně před ostatními možnostmi. Podnikatelé fakticky nebudou moci takový postup odmítnout. Přinášíme vyčerpávající popis celé novely včetně popisu, jak by mělo řešení sporů nově vypadat.

Exekuční řád rozlišuje mezi právním jednáním dlužníka po doručení vyrozumění o zahájení exekuce a právním jednáním po doručení exekučního příkazu postihujícího konkrétní majetek dlužníka. I když to v praxi nemusí být laikům zřejmé, s každým z těchto jednání jsou spojeny rozdílné právní následky.

V minulém roce Vrchní soud v Praze rozhodl velmi zajímavý spor o zrušení společnosti s ručením omezeným, přičemž upřesnil nejasné hranice důvodů rušení společností pro jejich nečinnost a zajímavě argumentoval smyslem právní úpravy. Judikátu se pozornosti dostalo až v nedávné době, když ho začala komentovat odborná obec. Rozhodnutí, resp. jeho důsledky pro argumentaci ve věci nečinnosti společností, se jistě bude hodit podnikatelům, kteří udržují z jakýchkoliv důvodů „spící“ (nečinné) společnosti či společnosti, které prozatímně nemohou plnit svůj účel.

Smlouva o zhotovení veřejného osvětlení není v praxi příliš častým jevem, přesto se najde řada výrobců či obcí, kteří ji vyhledávají. Chtějí-li, aby smlouva sloužila jako účinný nástroj k vynucení řádného zhotovení díla, jeho zaplacení a veškerých dalších povinností a aby v důsledku ní nevznikaly zbytečné spory, měli by dbát na některá základní pravidla.

Není to zas tak dávno, co jsme chodili na nákup do nedaleké „sámošky“ se síťovkou a pak se vlekli s nákupem zase zpátky domů. Dnes si jen málokdo dokáže tuto situaci představit a většina z nás jezdí pro větší nákupy autem. Cesta do nákupního centra nebo z něj ale nemusí vždy skončit dobře.

Od 1. ledna 2014 je podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob možné provádět zápisy do rejstříku kromě soudu též přímo u notáře. Prakticky však byla tato možnost naplněna až v květnu roku 2015, kdy došlo k přijetí potřebných legislativních norem a vytvoření odpovídající IT struktury. Jaké výhody zápis přes notáře firmám přinesl a proč mu dát přednost?

Konkurenční doložky jsou v praxi hojně využívány zaměstnavateli a mnozí z nich je zahrnují do svých pracovních smluv takřka automaticky. Nesprávně sjednaná konkurenční doložka však nemusí zaměstnavateli přinést očekávaný efekt. A nemusí se přitom jednat ani o konkurenční doložku sjednanou neplatně, jak by člověka mohlo napadnout.

Jaký smysl a účel má takzvaná předžalobní výzva? A co když ji žalobce, který posléze ve sporu uspěje a chce požadovat po žalovaném náhradu nákladů řízení, na začátku soudního sporu vynechá? K těmto otázkám se nedávno vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí.

V listopadu minulého roku byla přijata směrnice týkající se žalob na náhradu škody v případě porušení soutěžněprávních předpisů. Česká republika je povinna ji implementovat do svého právního řádu do 27. prosince 2016. Co přesně směrnice obsahuje? A je možné, že i u nás se do budoucna blýská na soukromoprávní žaloby v případě porušování norem na ochranu hospodářské soutěže?

Rada Evropské unie podnikla v nedávné době nezbytné legislativní kroky za účelem přijetí zásadních dokumentů, které souvisejí s plánovanou revizí systému ochranných známek. Jedná se o návrhy nařízení a směrnice z oblasti ochranných známek. Protože ohledně navrhovaných změn existuje neformální politická dohoda Rady, Parlamentu i Komise, očekává se, že Evropský parlament by měl do konce roku oba dokumenty ve svém druhém čtení beze změn schválit.

Nechali jste si vytvořit webové stránky, dělali vám ve firmě podlahu na zakázku nebo jste třeba objednali speciální narozeninový dort pro neteř? Ve všech těchto případech jste z pohledu práva uzavřeli smlouvu o dílo. Nemuselo by vás to vůbec zajímat, pokud byste za své peníze dostali bezvadné plnění. V opačném případě by vás pochybení zhotovitele nemuselo stát pouze stresy se sháněním náhradního dárku, ale při větších zakázkách i mnoho peněz.

Již od 90. let se v České republice objevuje otázka regulace vztahu mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Hlavním argumentem pro její prosazení byla omezená možnost dodavatelů bránit se proti nežádoucím praktikám ze strany odběratelů, jako je například přenášení obchodního rizika odběratele na dodavatele, uzavírání smluvních vztahů pod nepřiměřeným nátlakem, či svévolné úpravy smluvního vztahu ze strany odběratele.

Když nájem skončí, pronajímatel a nájemce jdou každý svou vlastní cestou. Často se však zapomíná na to, že při skončení nájmu je třeba dořešit ještě několik podstatných otázek. Nejčastěji jde o finanční dorovnání, vypořádání případného zhodnocení prostor a změnu sídla nájemce.

Kdo by nechtěl dům za dvě třetiny odhadní ceny nebo automobil za zlomek jeho hodnoty? I přes tyto lákavé možnosti veřejné dražby pořád nejsou tak populární, jak by se dalo čekat. Dle dostupných údajů byl dokonce rok 2014 pro veřejné dražebníky nejslabším v posledních letech. Tento trend se odůvodňuje zejména nepříliš příznivou právní úpravou, která i přes mnohé novely nedostatečně reaguje na vývoj trhu a zájem provádět dražby elektronickou cestou. Zájemci si proto dodnes musí pro svůj příklep kladívkem licitátora často přijet do kamenné dražební místnosti. Vyplatí se to?