Firmy

Celkem: 565  1 2 3 4 5 6 7 8 9..

Přehled novinek v elektronické komunikaci

Firmy, Zákony  |  11. únor 2022

V České republice začala od 1. ledna 2022 platit řada změn týkajících se elektronické komunikace. Připravili jsme proto pro Vás krátké shrnutí nových pravidel a jejich možných dopadů.

Úpadkové delikty po novele zákona o obchodních korporacích

Firmy, Zákony  |  9. listopad 2020

Dne 1. 1. 2021 nabývá účinnosti rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích („ZOK“). V důsledku této novely dochází i k významné změně úpravy tzv. úpadkových deliktů upravujících odpovědnost členů orgánů korporace v případě jejího úpadku. Mezi úpadkové delikty bývá řazeno rovněž vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce (tzv. diskvalifikace), v souvislosti s úpadkem obchodní korporace. Tímto institutem se však příspěvek nezabývá.

Změny týkající se zprávy o vztazích v novele ZOK

Firmy, Zákony  |  2. listopad 2020

Tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích, vyhlášená pod č. 33/2020 Sb., s účinností od 1. ledna 2021 přináší i některé podstatné změny v úpravě zprávy o vztazích.

Změny v působnosti valné hromady kapitálových společností

Firmy, Zákony  |  22. říjen 2020

Novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), která nabyde účinnosti dne 1.1.2021, se dotkla mnoha otázek právní úpravy obchodních korporací a družstev. Jednou nich je působnost valné hromady kapitálových společností, tj. společností s ručením omezeným a akciových společností.

Nová úprava zaměstnanecké participace

Firmy, Zákony  |  19. říjen 2020

Kodeterminace, tedy právo zaměstnanců volit ze svých řad část členů dozorčího orgánu akciové společnosti, bylo znovuzavedeno novelou č. 458/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („ZOK“), účinnou od 14. ledna 2017. S účinností novely č. 33/2020 Sb. („Velká novela ZOK“) dochází k 1. lednu 2021 k vyřešení několika vyvstalých výkladových problémů, které s sebou znovuzavedení povinné zaměstnanecké participace přineslo.

Změny při uplatnění práva na dorovnání vytěsněných menšinových akcionářů

Firmy, Zákony  |  16. říjen 2020

V případě, že menšinoví akcionáři z jakéhokoliv důvodu nesouhlasí s výší přiměřeného protiplnění určenou valnou hromadou společnosti, nabízí jim ZOK i nadále dvě možnosti, jak se domáhat jiné výše přiměřeného protiplnění, a to buď dohodou uzavřenou s hlavním akcionářem (k tomu viz bod 2), nebo v soudním řízení o dorovnání přiměřeného protiplnění (k tomu viz bod 1). V obou případech je však třeba, aby menšinoví akcionáři (alespoň jeden) uplatnili u hlavního akcionáře právo na dorovnání v prekluzivní lhůtě, jinak toto právo zanikne. Obě uvedené varianty včetně uplatnění práva na dorovnání upravuje § 390 ZOK.

Změny v uplatňování společnických práv na valných hromadách kapitálových společností

Firmy, Zákony  |  15. říjen 2020

Zákonem č. 33/2020 Sb. (dále též „novela“), kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), došlo mj. k významným změnám zasahujícím do oblasti uplatňování společnických práv na valných hromadách kapitálových společností, které v tomto článku ve stručnosti shrnujeme.

Podíly (akcie) s vysílacími právy do volených orgánů SRO a AS

Firmy, Zákony  |  12. říjen 2020

Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), se do českého práva zavádí výslovně možnost upravit ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným a ve stanovách akciové společnosti tzv. vysílací právo do volených orgánů příslušné společnosti. Na základě vysílacího práva lze tak obsadit funkci jednatele (§ 194a ZOK) a člena dozorčí rady (§ 201 odst. 5 ZOK) společnosti s ručením omezeným a člena představenstva (§ 438a ZOK) a člena dozorčí rady (§ 448b ZOK) nebo člena správní rady (§ 458 odst. 1 ZOK) akciové společnosti.

O účastenství obchodní korporace v řízení o jmenování člena jejího statutárního orgánu soudem

Firmy, Rozhodnutí  |  3. únor 2020

V článku z 6. ledna 2020 jsme Vás seznámili s rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož je obchodní korporace vždy bez dalšího oprávněna podat návrh na vyloučení člena jejího statutárního orgánu. Nyní se podíváme na rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se zabývalo účastenstvím obchodní korporace v řízení o jmenování člena jejího statutárního orgánu soudem.

Jak je to s vyloučením člena statutárního orgánu, jehož odvolání nelze prosadit na valné hromadě

Firmy, Rozhodnutí  |  6. leden 2020

V tomto článku se podíváme na to, zda a za jakých podmínek může obchodní korporace podat návrh na vyloučení člena svého statutárního orgánu.

Nemocenské pojištění zaměstnanců – elektronické neschopenky

Firmy, HR, Zákony  |  7. říjen 2019

Systém povinné eNeschopenky začne v plné podobě fungovat od 1. ledna 2020

Kdo může být dle SDEU žalován o náhradu škody z porušení soutěžního práva

Firmy, Zákony  |  10. červen 2019

V českých médiích se v prosinci minulého roku objevila zpráva o úspěchu žaloby na náhradu škody, která byla způsobena porušením pravidel hospodářské soutěže. Konkrétně byla dle soudu způsobena škoda společnosti ASIANA tím, že ji společnost Student Agency jakožto dominantní soutěžitel na trhu autobusové dopravy na trase Praha-Brno nedovoleně vytlačila z trhu prostřednictvím nepřiměřeně nízkých cen. Tyto ceny po vytlačení svého konkurenta následně zvýšila zpět a tím mj. na úkor spotřebitelů ochuzených o benefity hospodářské soutěže kompenzovala předchozí predatorní cenovou strategii. Společnosti ASIANA, která nebyla schopna této zakázané praktice čelit, vznikla vzhledem v důsledku výše uvedeného škoda způsobená protisoutěžním jednáním jejího konkurenta.

Manažerské smlouvy v režimu pracovního práva – K rozsudku Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 4831/2017

Firmy, Rozhodnutí  |  28. únor 2019

Rozsudkem 31 Cdo 4831/2017 ze dne 11. dubna 2018 vyhověl Nejvyšší soud dovolání žalobkyně a zrušil rozsudek, jímž odvolací soud mimo jiné shledal, že vztah mezi žalobkyní – obchodní korporací a žalovaným – členem jejího statutárního orgánu nemůže být vztahem pracovněprávním, a to ani, pokud si smluvní strany ujednaly, že příslušná smlouva bude podřízena režimu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“). Znamená to tedy, že funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace lze vykonávat v pracovněprávním vztahu?

O nabytí podílu v dobré víře od nevlastníka

Firmy, Zákony  |  28. únor 2019

Cesty obchodních transakcí v podobě share-deal jsou nevyzpytatelné, a tak se může nic netušící nabyvatel účasti v obchodní korporaci po zaschnutí inkoustu na podpisu převodní dokumentace nadít nepěkných překvapení. Hovoříme o situaci, kdy nabyvatel zejména na základě kupní smlouvy „nabyde“ od převodce podíl ve společnosti či družstvu, aniž by věděl, že převodce ve skutečnosti není vlastníkem převáděného podílu (nabyvatel je takzvaně v dobré víře). Jak lze nastalou situaci řešit?

K výpočtu výše peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky

Firmy, Zákony  |  4. prosinec 2018

Byla-li sjednána konkurenční doložka je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za její dodržení přiměřené peněžité vyrovnání. Nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc jejího trvání. Dosud ne zcela jasnou otázkou bylo, zda má na výši plnění z konkurenční doložky vliv mimořádná odměna vyplacená v souvislosti s ukončením zaměstnání, případně jaký průměrný výdělek má být základem pro výpočet takové kompenzace.

Naše newslettery

×