Začátkem března letošního roku nabyla účinnosti další novela zákona o veřejných zakázkách. Přestože byla označována svými tvůrci jako „technická“, ve skutečnosti přinesla celou řadu podstatných změn. Mezi nejdůležitější změny patři bezesporu právě změny související s přezkumným řízením u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Začátkem března letošního roku nabyla účinnosti další novela zákona o veřejných zakázkách. Přestože ji její tvůrci označovali jako „technickou novelu“, ve skutečnosti přinesla celou řadu podstatných změn. Mezi nejdůležitější z nich patři bezesporu konec povinnosti zrušit zadávací řízení v případech „jedné nabídky“, jednodušší zadávání víceprací a změny související s přezkumným řízením u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Nájem prostor sloužících k podnikání (v zásadě tzv. nebytových prostor) lze skončit zejména z důvodů ujednaných mezi stranami v nájemní smlouvě. I když zákon výslovně nepožaduje, aby nájemní smlouva byla písemná, ve vztazích mezi podnikateli, kde se tento typ smluv nejčastěji objevuje, je to pravidlem. Pozor ale na to, jakým způsobem je skončení nájmu domluveno. Může se totiž stát, že se i přes dohodu stran uplatní zákonná úprava, a pronajímatel nebo nájemce tak mohou zůstat nemile překvapeni. V každém případě je potřeba reagovat včas.

Před časem jsme vás informovali o historicky prvním rozhodnutí Nejvyššího soudu přímo vykládajícího ustanovení zákona o obchodních korporacích. Zatímco první případ se týkal formy plné moci k založení obchodní korporace, v dalším novém případě se vykládala otázka změny společenské smlouvy v důsledku rekodifikačních změn.

Rekodifikace přinesla do práva obchodních společností nejednu novinku. Jednou z nich je i možnost společníků společnosti s ručením omezeným připustit ve společenské smlouvě vznik různých druhů obchodních podílů a spojit s nimi zvláštní práva a povinnostmi. Po více než prvním roce účinnosti nových zákonů se objevují první výkladová rozhodnutí vyšších soudů. Vrchní soud v Praze se ve svém nedávném rozhodnutí vyjádřil i k zatím opomíjenému aspektu této novinky: zápisu různých druhů podílů do obchodního rejstříku.

Právo akcionáře na vysvětlení na valné hromadě patří k jeho základním nemajetkovým právům vůči akciové společnosti. Jako každé právo má však i právo na vysvětlení svůj přirozený limit v zákazu svého šikanózního výkonu. K otázce, kdy je nadprůměrná zvídavost akcionáře ještě přípustná a kdy již společnost naopak pouze šikanuje, se v jednom ze svých nedávných rozhodnutí vyjádřil i Nejvyšší soud.

Přestavte si, že někdo, kdo se například domnívá, že je vlastníkem vašeho bytu, jej pronajímá třetí osobě. Poté, co se svého práva domůžete, budete zpravidla čelit otázce, po kom vymáhat neoprávněný prospěch? Po domnělém nájemci, nebo pronajímateli? Po obou? Nejvyšší soud se touto otázkou několikrát zabýval a jeho závěry jsou v tomto ohledu ustálené.

Před rokem Soudní dvůr EU rozhodl, že Evropané mohou po webových vyhledávačích jako Google požadovat, aby ve výsledcích vyhledávání neodkazovaly na některé citlivé údaje. Rozsudek se přitom vztahuje i na české weby jako Seznam nebo Centrum. Jaké jsou výsledky „práva být zapomenut“ za první rok jeho existence?

V české soudní rozhodovací praxi není jednota názorů ohledně toho, co ještě může věřitel po právu do blankosměnky doplnit. Podle názoru Nejvyššího soudu má mít věřitel vyplňovací právo překračující rámec písemné dohody s výstavcem.

Nařízení zvané Brusel I bis nahradilo začátkem tohoto roku původně účinné nařízení Brusel I. Stejně jako u jeho předchůdce je i obsahem nového nařízení úprava příslušnosti soudů a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Soudy tato pravidla používají tehdy, kdy není jasné, který soud by měl řešit například určitou žalobu. Že jde o případy v praxi poměrně časté, svědčí i rozhodnutí Nejvyššího soudu z loňského roku.

Spory o majetek mezi bývalými manžely dnes bohužel nejsou výjimkou. Přitom u nich nemusí být často jasné, jaký právní „nástroj“ má ten který z manželů při hájení svých zájmů použít. Případ z této oblasti řešil nedávno Nejvyšší soud. Potvrdil, že posoudit, zda určitá nemovitost skutečně patří do společného jmění bývalých manželů, může soud pouze jako předběžnou otázku v řízení o jeho vypořádání. To znamená, že bývalý manžel nebo manželka by teoreticky neměli mít naléhavý právní zájem k podání takzvané určovací žaloby. Neplatí to však vždy.

Ústavní soud se ve svém nedávném nálezu vyjádřil značně kriticky k činnosti Nejvyššího soudu z hlediska porušování ústavního práva na spravedlivý proces. Ve svém nálezu se věnoval zejména posuzování přípustnosti dovolání ze strany Nejvyššího soudu. Dle nálezu se v případě, kdy Nejvyšší soud neodůvodní dostatečně, proč dovolání zamítl, jedná o odepření spravedlnosti a porušení ústavněprávních principů.

K ukončení pracovního poměru dochází nejčastěji písemně, a to buď výpovědí, nebo dohodou. Vše by se mohlo zdát být jasné, ale v praxi tomu tak samozřejmě často není. Právě u písemných dohod o rozvázání pracovního poměru se vyskytly i případy, kdy ji nepodepsaly obě strany, tedy zaměstnanec i zaměstnavatel. Vznikla tak otázka, zda mohl pracovní poměr zaniknout jiným způsobem, tzv. konkludentně.

Zatímco automobily bez řidiče kontrolované počítačem již mohou vyjet na silnice v řadě amerických států, „chytré“ drony, tedy autonomní bezpilotní letadla, prozatím tuto možnost v USA nezískají. Federální úřad pro letectví nedávno zveřejnil první verzi pravidel komerčního využívání dronů, které by měly platit do dvou let. Provoz autonomních dronů, například pro rozvoz zboží, tato pravidla zatím neumožní.

V první části miniseriálu o kolaudacích jsme se zaměřili na praktický proces kolaudace, který v mnoha případech nemusí být snadnou záležitostí. Nabízí se proto otázka, co se stane, pokud se stavba využívá v rozporu se zákonem. Je důvod mít obavy?