Aleš Hušák chce odjet na Menorku pěstovat na svých 80 ha půdy víno a melouny. Podle médií bral dle smlouvy, kterou soud nejspíše označí za neplatnou kvůli souběhu funkcí, nejen milionový měsíční příjem, ale každoročně také dva platy navíc, podíl na zisku, příjem člena představenstva, odměny a nezúčtovatelný reprefond.

První senát Ústavního soudu ve svém nálezu z března tohoto roku (I. ÚS 1768/09) mimo jiné vyslovil názor, že právní úpravu vytěsnění minoritních akcionářů (tzv. squeeze-out) platnou v období od června do října 2005 je nutné považovat za ústavně nekonformní, protože „absence dohledu ČNB neumožňovala náležitou ochranu stěžovatelových základních práv“. Toto rozhodnutí vyvolalo značný rozruch. Je totiž zřejmě v rozporu s předchozím a zřejmě i následným rozhodováním Ústavního soudu v obdobných věcech.

Náklady na roční odměny zaměstnanců se mají uplatnit jako daňově uznatelný náklad až ve zdaňovacím období, ve kterém je odměna zaměstnancům přiznána a vznikl na ni právní nárok. V březnu o tom rozhodl Nejvyšší správní soud.

Od 1. dubna 2011, kdy nabyla účinnosti novela zákona o DPH, je při poskytování skont a bonusů ve vazbě na již uskutečněné zdanitelné plnění nově nutné provést opravu základu a výše daně. Povinnost provést opravu se vztahuje na dodavatele i odběratele.

V souvislosti s připravovanou rekodifikací soukromého práva a zákonem o obchodních korporacích dozná právo obchodních společností největších změn v celé historii Česka. Změna však může dopadnout velice špatně, nebudou-li dokončeny navazující zákony, jak v rozhovoru pro Hospodářské noviny upozornil Jan Dědič, partner Kocián Šolc Balaštík a zároveň jeden z autorů chystaného zákona.

Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství je naskenovaný a elektronicky odeslaný daňový doklad považován za řádně doručený. Musí být však zachována pravost původu dokladu, úplnost jejího obsahu a čitelnost. Pokud tak správci daně shledají u odběratele a dodavatele shodnost příslušných daňových dokladů, neměli by zpochybňovat způsob jejich doručení e-mailem.

Likvidátor společnosti musí jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud odmítne uznat zjevně důvodnou pohledávku věřitele, a vystaví tím společnost případnému soudnímu sporu o její vymožení, tuto svou povinnost poruší. Rozhodl o tom Nejvyšší soud ČR loni v listopadu. Toto rozhodnutí ale vyvolává několik otázek. Například, kdy je pohledávka důvodná? Lze toto rozhodnutí aplikovat i na členy představenstva nebo jednatele firem?

Partnerka advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík Dagmar Dubecká v rozhovoru pro magazín Právo & Byznys hovoří o českém právním prostředí, aplikaci práva, tvorbě zákonů a prolínání české legislativy s evropskou. Zastává se rekodifikace soukromého práva, na kterou se ozývají i negativní reakce. Mluví také o své hlavní doméně, v níž u nás patří k naprosté špičce – o fúzích a akvizicích. Popírá, že tyto transakce lze dělat přes kopírák. Vysvětluje, že ačkoli jeden člověk nemůže umět všechny právní specializace, musí mít „žárovky“, které ho upozorní na možný zdroj problémů. Ten pak přenese na své kolegy – specialisty.

Jakých důležitých změn dozná právo obchodních společností v souvislosti s připravovanou rekodifikací soukromého práva? Na co se mají akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a družstva připravit? To v článku shrnuje člen rekodifikační komise pro zákon o obchodních korporacích Jan Dědič.

Nový občanský zákoník, nový zákon o obchodních společnostech a družstvech a nový zákon o mezinárodním právu soukromém představuje základ tzv. „rekodifikace soukromého práva“. Zrušen má být nejen stávající občanský zákoník, ale též obchodní zákoník, což by mělo mimo jiné vést k odstranění dvojí úpravy téhož. Dnes totiž například kupní smlouvu upravuje s určitými odlišnostmi občanský i obchodní zákoník.

Stalo se teď trochu módou kritizovat Nejvyšší správní soud za rozhodnutí, jak se zakázaný souběh funkce jednatele s pracovním poměrem řídícího pracovníka projevuje v oblasti nemocenského pojištění. Nejvyšší správní soud přitom neučinil nic víc, než že pojmenoval jeden z logických důsledků mnohaleté rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, která takovému souběhu u všech „statutárů“ brání.

Zájmem podnikatelů by mělo být co nejrychlejší přijetí nových kodexů

Dosud se mělo za to, že jediný společník vykonává působnost valné hromady české kapitálové obchodní společnosti prostřednictvím právních úkonů. Tuto domněnku ale vyvrátila dvě usnesení Nejvyššího soudu. Podle nich nejde o jednání společnosti ve vztahu ke třetím osobám. Proto se nejedná ani o právní úkon, a tudíž jej musí činit představenstvo společnosti. Co znamená aplikace tohoto právního názoru na společníky, kteří jsou zahraničními osobami?

Začátkem roku 2011 nabylo účinnosti množství nových předpisů. V následujícím přehledu najdete přehled těch nejdůležitějších z oblasti daní, účetnictví, finančních institucí, finančních trhů, veřejných zakázek, fotovoltaiky, obecně prospěšných společností, půjček, stavebního spoření, zaměstnanců, státních zaměstnanců, cizinců, cestovních dokladů a vývozců a dovozců. Pro snazší orientaci je připojen stručný vysvětlující komentář.