Stavební firma se se svým klientem domluví na dodatečných vícepracích, které mění původní písemnou smlouvu o dílo. Vše potvrzují svědci a emailová korespondence. Přesto nebude mít stavební firma za dodatečně provedené práce nárok na odměnu a klient získá vícepráce zdarma. Jak je to možné?

Uzná-li dlužník svůj promlčený dluh, bude to mít nějaký vliv na promlčené zástavní právo, které dlužníkův závazek zajišťuje, ale které poskytl někdo jiný než dlužník? Na zajímavou otázku přinesl před časem odpověď Nejvyšší soud.

Právnické osoby jsou uměle vytvořené subjekty, nemají vlastní vůli a nejsou schopny zavinění, argumentovali odpůrci nového zákona o trestní odpovědnosti firem, který je účinný od začátku letošního roku. Jak se s touto námitkou zákonodárce vypořádal?

Podnikatelé se často potřebují nechat zastoupit jinou osobou. Nejčastěji se tak děje udělením plné moci či prokury. Každodenní provoz zejména větších podniků však vyžaduje flexibilnější přístup, což řeší takzvané zákonné zastoupení. Nejvyšší soud nedávno připomněl, jak jednoduché to s ním může někdy být.

Mnozí z nás se možná nechali tak unést vánoční atmosférou, že zapomněli na své závazky. V právu se ale nic neodpouští, právě naopak. Dluhy si nás najdou a navíc budou pravděpodobně doprovázeny sankčními úroky. Jak draho nás prodlení může vyjít?

Přijde vám popis „vůně čerstvě posečené trávy“ srozumitelný, nebo básnicky abstraktní? A co takhle „vůně zralé jahody“? Tyto otázky musely řešit úřady a soudy v Evropské unii kvůli zápisu čichových ochranných známek. I když se před lety jedno odvážné řešení objevilo, obecným trendem je spíš konzervatismus a opatrnost.

Dvanáctá část seriálu o novele zákoníku práce bude stručná, osvětová a pozitivní. Soudy budou mít opětovnou možnost odpustit zaměstnavatelům alespoň část nároků zaměstnance, pokud došlo ke sporu o trvání pracovního poměru.

Evropská unie nedávno přijala velmi přísná pravidla pro obchodování s energií. Netransparentní dojednávání cen by mělo skončit. Nyní budou muset být všichni velkoobchodníci registrováni na úrovni Unie a evropskému regulátorovi budou povinni poskytovat kompletní údaje o sjednaných kontraktech.

Při řízení velkých firem se manažeři setkávají se záludnými pojmy. Ač znějí jako synonyma, stejný význam nemají. Zkoumat úmysly zákonodárce, jak se liší propojená osoba a spřízněná strana a jaký je rozdíl mezi skutečným a vrcholovým vlastníkem, může být někdy nad síly managementu firem.

Ve Velké Británii i v USA diskutovali právníci a politici nad povahou derivátových nástrojů CDS. Tyto diskuze nebyly jednoduché. V kontextu českého práva stojíme před stejným problémem.

Ani začátek roku 2012 nebude ochuzený o změny v českém právním řádu. Ty nejpodstatnější, které budou mít dopad na chod firem, daně, elektronické komunikace či například pracovní právo, vám přinášíme ve stručném souhrnu.

Rychlý, nebo pomalý? Šťastný, nebo nešťastný? Laskavý, nebo nelaskavý? Dal více, než vzal? Někteří z nás si možná kladou takové otázky vždycky, když se blíží konec roku. Já se jim snažím pokud možno vyhýbat. I když to není vždycky lehké, učím se brát věci tak, jak jsou – ovlivňovat to, co mohu, a se zbytkem se umět smířit.

V obchodní praxi je zvykem dodání zboží či poskytnutí služeb fakturovat. O základních náležitostech faktury nebývá sporu. Kreativní dodavatelé ale podléhají pokušení na fakturách uvádět další podmínky, upozornění či dokonce rozhodčí doložky. Je takový postup přípustný?

Kdo by si myslel, že právo má smluvní svobodu stran v obchodu omezovat jen minimálně, může být nemile překvapen při četbě rozhodnutí českých soudů. Kouzelná formulka „absolutní neplatnost“ sprovodila ze světa z formálních důvodů již nejednu smlouvu, na jejíž plnění její věřitel naivně spoléhal.

Rozsudek s matematickou piruetou, kterému nemůže rozumět snad ani soudce, který jej stvořil, a s překvapivým důvodem vzniku. Humorná, leč úpěnlivě míněná stížnost milovníka slivovice. Jaké další absurdity se taky dají objevit v právu?