Přijatá unijní úprava zavádí nové minimální standardy v oblasti pracovních podmínek, které budou dopadat na všechny pracovníky včetně atypických forem pracovních vztahů.

Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně.

Novela mimo jiné zavádí kvóty pro příjem žádostí o pracovní povolení zaměstnanců z jednotlivých států, což může velice ztěžovat nábor zaměstnanců z některých zemí (v reálu se jedná např. o kvótu pouhých 8 žádostí, které budu přijaty během jednoho kalendářního měsíce českou ambasádou v Dillí).

Systém povinné eNeschopenky začne v plné podobě fungovat od 1. ledna 2020

Dne 20. června 2019 bylo schváleno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb („Nařízení“), které má vstoupit v účinnost dne 12. července 2020 a jehož cílem je regulovat vybrané aspekty právních vztahů mezi poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a uživateli těchto služeb – podnikateli, kteří jejich prostřednictvím nabízejí své zboží a služby.

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že valná hromada společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti musí schvalovat převod nebo zastavení každé podstatné části závodu dané společnosti. V družstvu náleží tato působnost členské schůzi (shromáždění delegátů). V odborné literatuře bylo přitom sporné, zda tato podstatná část musí mít vždy formu samostatné organizační složky (pobočky), tedy organizovaného souboru jmění nebo zda může jít i o její jednotlivou část (např. nemovitosti, případně jednotlivý podíl nebo akcie v jiné společnosti). Nejvyšší soud přitom v nedávné době vydal rozhodnutí, kterým tímto otázku z pohledu stávajícího znění zákona pro praxi vyřešil.

Nařízení Rady (EU) má znemožnit plnění smluv s původci kybernetických útoků, ohrožujících Unii.

V českých médiích se v prosinci minulého roku objevila zpráva o úspěchu žaloby na náhradu škody, která byla způsobena porušením pravidel hospodářské soutěže. Konkrétně byla dle soudu způsobena škoda společnosti ASIANA tím, že ji společnost Student Agency jakožto dominantní soutěžitel na trhu autobusové dopravy na trase Praha-Brno nedovoleně vytlačila z trhu prostřednictvím nepřiměřeně nízkých cen. Tyto ceny po vytlačení svého konkurenta následně zvýšila zpět a tím mj. na úkor spotřebitelů ochuzených o benefity hospodářské soutěže kompenzovala předchozí predatorní cenovou strategii. Společnosti ASIANA, která nebyla schopna této zakázané praktice čelit, vznikla vzhledem v důsledku výše uvedeného škoda způsobená protisoutěžním jednáním jejího konkurenta.

Dne 17. dubna 2019 byla schválena nová unijní směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. V platnost vstoupila jako Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES dne 6.června 2019. Níže přinášíme stručné shrnutí nejdůležitějších bodů z jejího obsahu.

24. dubna 2019 byl ve Sbírce zákonů jako zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů vyhlášen takzvaný adaptační zákon ke GDPR.

Podle § 525 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „SOZ“) nebylo možné postoupit pohledávku, pokud by to odporovalo dohodě s dlužníkem. Porušení tohoto zákazu znamenalo nejen porušení smluvní povinnosti, ale i zákona. Postoupení pohledávky, uzavřené v rozporu s takovým zákazem by tudíž zakládalo absolutní neplatnost postupní smlouvy. K uvedenému názoru se přiklání nejen doktrinální výklad, ale též judikatura Nejvyššího soudu.

Pojmy internetová stránka a internetové stránky nejsou v žádném českém zákoně definovány. Řada právních předpisů však tyto výrazy používá. Je mezi nimi nějaký rozdíl? Je, jak plyne z čerstvého rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky.

V nejbližších dnech bude ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon o zpracování osobních údajů, takzvaný adaptační zákon ke GDPR. Dnem vyhlášení tento zákon zároveň nabyde účinnosti. Níže přinášíme shrnutí nejdůležitějších změn, které zákon o zpracování osobních údajů přináší.

Rozsudkem 31 Cdo 4831/2017 ze dne 11. dubna 2018 vyhověl Nejvyšší soud dovolání žalobkyně a zrušil rozsudek, jímž odvolací soud mimo jiné shledal, že vztah mezi žalobkyní – obchodní korporací a žalovaným – členem jejího statutárního orgánu nemůže být vztahem pracovněprávním, a to ani, pokud si smluvní strany ujednaly, že příslušná smlouva bude podřízena režimu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“). Znamená to tedy, že funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace lze vykonávat v pracovněprávním vztahu?

Cesty obchodních transakcí v podobě share-deal jsou nevyzpytatelné, a tak se může nic netušící nabyvatel účasti v obchodní korporaci po zaschnutí inkoustu na podpisu převodní dokumentace nadít nepěkných překvapení. Hovoříme o situaci, kdy nabyvatel zejména na základě kupní smlouvy „nabyde“ od převodce podíl ve společnosti či družstvu, aniž by věděl, že převodce ve skutečnosti není vlastníkem převáděného podílu (nabyvatel je takzvaně v dobré víře). Jak lze nastalou situaci řešit?