Celkem: 897 1 2 3 4 5 6 7 8 9..

Nová směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu

Zákony  |  7. červen 2019

Dne 17. dubna 2019 byla schválena nová unijní směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. V platnost vstoupila jako Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES dne 6.června 2019. Níže přinášíme stručné shrnutí nejdůležitějších bodů z jejího obsahu.

Adaptační zákon ke GDPR je účinný

Zákony  |  25. duben 2019

24. dubna 2019 byl ve Sbírce zákonů jako zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů vyhlášen takzvaný adaptační zákon ke GDPR.

NS: K režimu zákazu postoupení pohledávky

Zákony  |  1. duben 2019

Podle § 525 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „SOZ“) nebylo možné postoupit pohledávku, pokud by to odporovalo dohodě s dlužníkem. Porušení tohoto zákazu znamenalo nejen porušení smluvní povinnosti, ale i zákona. Postoupení pohledávky, uzavřené v rozporu s takovým zákazem by tudíž zakládalo absolutní neplatnost postupní smlouvy. K uvedenému názoru se přiklání nejen doktrinální výklad, ale též judikatura Nejvyššího soudu.

Pojmy internetová stránka a internetové stránky. Jaký je rozdíl?

Rozhodnutí  |  26. březen 2019

Pojmy internetová stránka a internetové stránky nejsou v žádném českém zákoně definovány. Řada právních předpisů však tyto výrazy používá. Je mezi nimi nějaký rozdíl? Je, jak plyne z čerstvého rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky.

Adaptační zákon ke GDPR konečně schválen

Zákony  |  15. březen 2019

V nejbližších dnech bude ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon o zpracování osobních údajů, takzvaný adaptační zákon ke GDPR. Dnem vyhlášení tento zákon zároveň nabyde účinnosti. Níže přinášíme shrnutí nejdůležitějších změn, které zákon o zpracování osobních údajů přináší.

Manažerské smlouvy v režimu pracovního práva – K rozsudku Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 4831/2017

Firmy, Rozhodnutí  |  28. únor 2019

Rozsudkem 31 Cdo 4831/2017 ze dne 11. dubna 2018 vyhověl Nejvyšší soud dovolání žalobkyně a zrušil rozsudek, jímž odvolací soud mimo jiné shledal, že vztah mezi žalobkyní – obchodní korporací a žalovaným – členem jejího statutárního orgánu nemůže být vztahem pracovněprávním, a to ani, pokud si smluvní strany ujednaly, že příslušná smlouva bude podřízena režimu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“). Znamená to tedy, že funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace lze vykonávat v pracovněprávním vztahu?

O nabytí podílu v dobré víře od nevlastníka

Firmy, Zákony  |  28. únor 2019

Cesty obchodních transakcí v podobě share-deal jsou nevyzpytatelné, a tak se může nic netušící nabyvatel účasti v obchodní korporaci po zaschnutí inkoustu na podpisu převodní dokumentace nadít nepěkných překvapení. Hovoříme o situaci, kdy nabyvatel zejména na základě kupní smlouvy „nabyde“ od převodce podíl ve společnosti či družstvu, aniž by věděl, že převodce ve skutečnosti není vlastníkem převáděného podílu (nabyvatel je takzvaně v dobré víře). Jak lze nastalou situaci řešit?

Je libo multimediální, hologramovou nebo pohybovou ochrannou známku? Nově není problém. Pozor však i na úskalí nové právní úpravy!

Zákony  |  16. leden 2019

Dne 1. 1. 2019 nabyla účinnosti významná novela zákona o ochranných známkách. Tato novela promítá do českého práva směrnici EU, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, a zavádí řadu novinek.

K výpočtu výše peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky

Firmy, Zákony  |  4. prosinec 2018

Byla-li sjednána konkurenční doložka je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za její dodržení přiměřené peněžité vyrovnání. Nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc jejího trvání. Dosud ne zcela jasnou otázkou bylo, zda má na výši plnění z konkurenční doložky vliv mimořádná odměna vyplacená v souvislosti s ukončením zaměstnání, případně jaký průměrný výdělek má být základem pro výpočet takové kompenzace.

K některým případům možné konkurence škody a bezdůvodného obohacení

Firmy, Zákony  |  12. listopad 2018

Ke zmenšení majetku určitého subjektu (věřitel) může dojít mj. v důsledku porušení povinnosti nebo také v důsledku toho, že na jeho úkor se někomu dostalo plnění bez právního důvodu nebo z důvodu, který odpadl. Hovoříme pak o škodě, nebo o bezdůvodném obohacení. Jde-li skutečně o škodu, pak tu hradí (napravuje) věřiteli ten, kdo porušením svých povinností zapříčinil její vznik. Obohacení je povinen vydat obohacený ochuzenému (věřiteli), na jehož úkor je získal. Splněním předpokladů pro jeden z nároků je vyloučen druhý z nároků.

Promlčení práva na dlužné odstupné při skončení pracovního poměru

Firmy, Zákony  |  29. říjen 2018

Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy. Od kdy se ale odvíjí běh promlčecí lhůty pro uplatnění dlužného odstupného zaměstnancem? Jednoznačnou odpověď na položenou otázku najdeme v soudní praxi.

Sankce za neustanovení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Zákony  |  1. říjen 2018

Jedna z několika věcí, na kterou se investorovi nikdy nevyplatí zapomenout při přípravě a realizaci stavby, je ustanovení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (koordinátor BOZP). Opomine-li zadavatel stavby jmenovat koordinátora BOZP a dojde-li ke vzniku újmy na zdraví, pak obvykle orgány činné v trestním řízení či stavební úřad dají podnět oblastnímu inspektorátu práce k provedení příslušné kontroly v tomto směru.

Pozor na zvláštní promlčecí lhůtu v pracovním právu

Firmy, Rozhodnutí  |  24. září 2018

V případě neplatně podané výpovědi má zaměstnavatel právo na vrácení vyplaceného odstupného. I toto právo podléhá promlčení. Nejvyšší soud nám před časem připomněl, že v pracovněprávních vztazích platí zvláštní úprava promlčení.

Náhrada škody dle Vídeňské úmluvy ve světle Nejvyššího soudu České republiky

Firmy, Zákony, Rozhodnutí  |  24. září 2018

V moderní globalizované společnosti má zcela nezpochybnitelnou roli mezinárodní obchod a skutečnost, že kupující mnohdy pro uspokojení svých potřeb zkoumají alternativu pořízení jimi poptávaného zboží nebo služeb v zahraničí. V rámci hospodářského styku tak existuje obrovské množství právních poměrů, které obsahují mezinárodní prvek. Na to samozřejmě reaguje i právo, konkrétně obor mezinárodního práva soukromého, které buď prostřednictvím mezinárodních úmluv přímo upravuje pro vybrané oblasti určitá práva a povinnosti stran právního poměru (tzv. přímá metoda využívající tzv. přímých norem, které se bezprostředně aplikují), anebo pomocí tzv. kolizní metody (kolizních norem), které samy neobsahují pravidla chování, ale určují právní řád státu, který se má na daný právní poměr aplikovat.

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

Zákony  |  26. červenec 2018

Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.

Naše newslettery

Názory

Tomáš Sequens 17
Tomáš Sequens

Notifikace vyřízena, zapomeňte…(?)

27. únor 2017

Před koncem roku 2016 se vyjednávacímu týmu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pod vedením paní náměstkyně Lenky Kovačovské podařil vskutku husarský kousek – takřka na poslední chvíli bylo vydáno stanovisko Evropské komise (EK), kterým byla za kompatibilní s právními předpisy EU označena a shledána veřejná podpora výroby elektřiny z OZE (obnovitelných zdrojů energie) realizovaná v energetických zdrojích uvedených do provozu mezi lety 2006 - 2012. Na české energetické scéně zavládlo nadšení. „Výplata podpory obnovitelným zdrojům v České republice je v souladu s českou i evropskou legislativou a výplatě ani výběru peněz nic nebrání“, nechal se v této souvislosti slyšet ministr průmyslu a obchodu. Je však otázkou, zda je takové nadšení na místě…

Tomáš Sequens 17
Tomáš Sequens

Tak trochu bezplatné povolenky: Sága pokračuje

5. březen 2015
×