Kodeterminace, tedy právo zaměstnanců volit ze svých řad část členů dozorčího orgánu akciové společnosti, bylo znovuzavedeno novelou č. 458/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („ZOK“), účinnou od 14. ledna 2017. S účinností novely č. 33/2020 Sb. („Velká novela ZOK“) dochází k 1. lednu 2021 k vyřešení několika vyvstalých výkladových problémů, které s sebou znovuzavedení povinné zaměstnanecké participace přineslo.

V případě, že menšinoví akcionáři z jakéhokoliv důvodu nesouhlasí s výší přiměřeného protiplnění určenou valnou hromadou společnosti, nabízí jim ZOK i nadále dvě možnosti, jak se domáhat jiné výše přiměřeného protiplnění, a to buď dohodou uzavřenou s hlavním akcionářem (k tomu viz bod 2), nebo v soudním řízení o dorovnání přiměřeného protiplnění (k tomu viz bod 1). V obou případech je však třeba, aby menšinoví akcionáři (alespoň jeden) uplatnili u hlavního akcionáře právo na dorovnání v prekluzivní lhůtě, jinak toto právo zanikne. Obě uvedené varianty včetně uplatnění práva na dorovnání upravuje § 390 ZOK.

Zákonem č. 33/2020 Sb. (dále též „novela“), kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), došlo mj. k významným změnám zasahujícím do oblasti uplatňování společnických práv na valných hromadách kapitálových společností, které v tomto článku ve stručnosti shrnujeme.

Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), se do českého práva zavádí výslovně možnost upravit ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným a ve stanovách akciové společnosti tzv. vysílací právo do volených orgánů příslušné společnosti. Na základě vysílacího práva lze tak obsadit funkci jednatele (§ 194a ZOK) a člena dozorčí rady (§ 201 odst. 5 ZOK) společnosti s ručením omezeným a člena představenstva (§ 438a ZOK) a člena dozorčí rady (§ 448b ZOK) nebo člena správní rady (§ 458 odst. 1 ZOK) akciové společnosti.

Současná situace nutí mnoho daňových poplatníků přemýšlet, kde by bylo možné získat dodatečné finanční zdroje, kterými by mohli alespoň zčásti pokrýt výpadek ve svých příjmech. Jeden z nástrojů, který mohou poplatníci na získání dodatečného cash-flow využít, je opatření zavedené do zákona o daních z příjmů s účinností od 1. července letošního roku. Tímto opatřením je tzv. zpětné uplatnění daňové ztráty.

Daňové novinky

Prezident republiky podepsal zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a související změny v zákoně o daních z příjmů, které schválila Poslanecká sněmovna na svém jednání dne 15. dubna 2020 ve znění navrženém Senátem. Téma bylo od počátku silně medializované a oproti původnímu návrhu doznal zákon řady změn, krátce proto shrnujeme konečnou podobu přijatých zásadních opatření.

Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí neumožňovalo uplatnit osvobození od daně v případech, kdy byla pořízena bytová jednotka v rodinném (nikoliv bytovém) domě, a to až do jeho změny v roce 2019. Lidé, kteří si pořídili byt v domě klasifikovaném pro účely stavebních předpisů jako rodinný dům, tak byli zákonem znevýhodněni ve srovnání s nabyvateli srovnatelných bytů, které se nacházely v domě označeném jako bytový dům.

V současné komplikované situaci ovlivněné koronavirem upozorňujeme, že rozhodnutí ministryně financí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události se nijak nedotýkají lhůty pro podání oznámení o osvobozených příjmech.

Po schválení liberačního balíčku vládou zveřejnila Finanční správa na svých webových stránkách průvodce, který má daňovým poplatníkům pomoci při řešení otázek v souvislosti se současnou situací a Liberačním balíčkem.

V souvislosti s aktuální situací vyvolanou šířením koronaviru vláda schválila opatření v podobě tzv. liberačního daňového balíčku, jehož cílem je zmírnit důsledky této aktuální situace. V čem spočívají tato daňová opatření?

Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo informaci ke změnám sazeb DPH u vybraných služeb a zboží, ke kterým dojde s účinností od 1. května 2020.

S blížícím se termínem lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 bychom chtěli upozornit, že se blíží i lhůta pro podání oznámení o osvobozených příjmech. I když oznamovací povinnost mají fyzické osoby už od roku 2015, stále se na to zapomíná. Případné sankce jsou však vysoké.

V návaznosti na přijetí zákona č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, s účinností od 1. 4. 2019 došlo k významným změnám v uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Nově je stanovena nová povinnost oznámit správci daně záměr odečíst odpočet na výzkum a vývoj od základu daně.

Jak správně fyzická osoba zdaní příjmy z prodeje cenných papírů a z držby cenných papírů? Kdy je možné osvobození od daně? Jak je to u dividend? U příjmů ze zdrojů v zahraničí? U zápočtu daně zaplacené v zahraničí? U cizoměnových příjmů a přepočtu na českou měnu? Na to jsme odpověděli v první části textu na téma správného zdanění příjmů z cenných papírů. Dnešními tématy jsou pořizovací cena, společné jmění manželů, osvobozené příjmy, certifikáty a další hybridní cenné papíry či zdanění příjmů z cenných papírů u právnických osob.