NS: K režimu zákazu postoupení pohledávky

I současná úprava zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) dává smluvním stranám možnost vyloučit možnost postoupení pohledávky. Nicméně ani nový občanský zákoník neřeší právní důsledky porušení takového závazku. Ustanovení § 1881 odst. 1 NOZ je totiž možné vykládat třemi různými způsoby. První možností je, že důsledkem porušení zákazu postoupení pohledávky bude i nadále absolutní neplatnost postupní smlouvy. Navazuje tak na dlouhodobou rozhodovací praxi pojící se ke staré úpravě.  To však považujeme ze nejméně pravděpodobné. Druhý výklad se přiklání k neplatnosti relativní postupní smlouvy a podle třetího názoru porušení takového zákazu nezpůsobí neplatnost vůbec a porušení zákazu bude mít pouze za následek možnou odpovědnosti za škodu. Dosavadní judikatura nám ovšem zatím konkrétní odpověď nedala.

V tomto ohledu je přitom nezbytné si uvědomit, že na důsledcích porušení zákazu postoupení jsou závislé i další kroky, jako je kupříkladu zastavení pohledávky dle § 1335 odst. 2 věty první NOZ, podle něhož je možné zastavit jen tu pohledávku, kterou lze postoupit jinému. Proto je třeba mít na paměti, že v případě zákazu postoupení pohledávky ujednaného stranami dle § 1881 odst. 1 NOZ by takovou pohledávku nebylo možné ani zastavit.

Zajímavou otázku v souvislosti se shora uvedeným řešil v poslední době Nejvyšší soud. Předmětem jeho posouzení byla situace, kdy dva subjekty mezi sebou postoupily pohledávku, která vznikla za účinnosti SOZ a u které byla smluvními stranami vyloučena možnost postoupení. Přestože smlouva o postoupení byla uzavřena za účinnosti NOZ, Nejvyšší soud aplikoval svoji dosavadní rozhodovací praxi a dospěl k závěru, že smlouva je neplatná, a to podle § 39 SOZ. Takový závěr je překvapivou výjimkou z pravidla, že důsledky porušení zákona se zpravidla posuzují podle zákona účinného v době, kdy k porušení došlo.

Autor: Denisa Josefiková, právní asistentka Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.

• Zpět na úvodní stránku