Rozhodnutí

Začátkem minulého roku jsme informovali o nálezu ústavních soudců, který zrušil s účinností k 31. 12. loňského roku část ustanovení občanského soudního řádu, které upravuje přípustnost dovolání. Mohlo by se tak zdát, že byl podstatně omezen přístup účastníků soudních sporů k dovolacímu, tedy Nejvyššímu soudu. Jak se s uvedeným nálezem a hrozící situací vypořádali zákonodárci?

K závěru v titulku tohoto článku dospěl před časem Soudní dvůr EU v rámci řízení o předběžné otázce. V případu šlo o placený přístup do obchodního rejstříku, kam se podle zákona ukládají údaje o obchodních společnostech. Vyvstal dotaz, zda lze takovou činnost považovat za činnost hospodářskou a zda se tím pádem na orgán veřejné moci, který ji zajišťuje, vztahuje zákaz zneužití dominantního postavení.

Podle historických zdrojů zakončoval konzervativní římský státník Cato starší všechny své projevy zvoláním: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“). Tato fráze později zlidověla a je zhusta používána jako úporné, opakované naléhání na nějakou věc.

Zamýšlíte darovat například slovenské nadaci drahý obraz nebo plánujete v závěti odkázat historický model Porsche dobročinné organizaci ve Francii? Pak pro vás budou zajímavé dva nedávné rozsudky Soudního dvora EU. Stručně řečeno, movité věci coby součást dědictví či daru spadají podle soudců pod obecnou definici kapitálu, čímž jim náleží příslušná ochrana. To je výhoda hlavně pro dědice či obdarované.

Podle současných občanskoprávních předpisů stále platí, že soudy musí přihlédnout k vadě právního úkonu takzvaně z úřední povinnosti. Smlouvy tak jsou dnes často prohlašovány za neplatné i jen s poukazem na formální vady. Změnu v nahlížení na neplatnost právního jednání přináší nový občanský zákoník. Na právní jednání se podle něho bude spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

Živíte se jako obchodník s cennými papíry? Pak se nespoléhejte na to, že si v případném správním řízení pomůžete formalistickými kličkami. Městský soud v Praze nedávno řešil porušení těchto povinností jedním z obchodníků a právnickými zákrutami se rozhodně udolat nenechal.

Se stoupající rtutí na venkovních teploměrech a sílícím zvukem kancelářských klimatizačních zařízení přišel čas na letní sérii odlehčených právnických témat. To dnešní pochází, jak název napovídá, z poštovního prostředí.

Zákon o ochraně osobních údajů vyčleňuje tzv. citlivé údaje, pro jejichž zpracování stanoví přísnější pravidla. Jedním z citlivých údajů je i lidská DNA, využívaná nejen v kriminalistice. S její pomocí lze přesně identifikovat pachatele a rozřešit tak řadu let staré případy. Jaké požadavky ukládá policii při zpracování lidské DNA zákon?

Používáte ve smlouvách rozhodčí doložky? Pak vězte, že i pokud by smlouva samotná nebyla platná, spory z ní může přesto rozhodovat rozhodce namísto soudu. Důvod, který činí smlouvu neplatnou, se nemusí vždy vztahovat i na rozhodčí doložku, byť je součástí téže smlouvy.

Máte pohledávku za svým dlužníkem a chcete ji někomu prodat? Při splnění několika zákonem stanovených podmínek je to samozřejmě možné, nicméně nelze zapomínat ani na důsledky, které uzavření takové smlouvy bude mít pro dlužníka.

V současné době se jedná téměř o samozřejmost. Při koupi nemovitosti se spolu s uzavřením kupní smlouvy pamatuje také na tzv. svěřenecký účet, sloužící pro výplatu kupní ceny za převáděnou nemovitost. Málokdo mimo právnickou veřejnost však už ví, že se nejedná o klasickou smlouvu o úschově (např. s advokátem), nýbrž jde o tzv. svěřeneckou smlouvu, která však není vymezeným smluvním typem s pevně uzákoněnou konstrukcí. V praxi tak může docházet při jejím uzavírání k určitým nástrahám, na které je potřeba si dávat pozor.

Scénáristé mají to klišé rádi: velká bojová scéna ve filmu, hlavní padouch již vypadá zcela vyřízeně. Kladní hrdinové začínají opatrně jásat a uvolňují pozornost. Avšak zlo ještě sbírá poslední zbytky sil a náhle chytí hrdinovu lásku za kotník nebo z posledních sil pozvedne pistoli.

Tribunál EU letos v dubnu vydal rozsudek týkající se Mezinárodní konfederace společností autorů a skladatelů (CISAC), přičemž částečně zrušil rozhodnutí Komise z roku 2008. Jedním z adresátů tohoto rozhodnutí byl i tuzemský Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA).

Pokud se ptáte, zda se úprava zasílatelství s novým občanským zákoníkem nějak podstatně změní, odpovídáme, že nikoli. Některé změny však rekodifikace přesto přináší. Pojďme se na úpravu tzv. spedice po roce 2014 podívat.

Pokud vás zajímá, k čemu má podle Nejvyššího soudu stavbyvedoucí ještě oprávnění a k čemu už ne, je pro vás určen následující článek.