Rozhodnutí

Na začátku října vydal Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozsudek, který – ač se týkal české společnosti – může mít dopady i na další evropské státy. Jaká je podstata tohoto rozhodnutí a proč by měl tento judikát zajímat všechny manažery a vlastníky společností?

Podle údajů Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) byla Česká republika v roce 2013 nejvíce žalovanou zemí na světě. Pro Českou republiku to přitom není výjimečná situace. Do historických tabulek se Česko stihlo „zapsat“ už i jako nejčastěji žalovaná země Evropy a souhrnném historickém hodnocení patří naší zemi třetí místo na světě. Jak tohoto výsledku ČR dosáhla?

Není vždy potřeba, aby byl dluh plněn věřiteli vždy vcelku. Dle občanského zákoníku, „starého“, ale i aktuálního nového, si strany mohou sjednat plnění ve splátkách. Ustanovení, které takový způsob zániku závazku zakotvuje, dále obsahuje možnost, aby si strany sjednaly tzv. ztrátu výhody splátek, což se v praxi často děje. Jednoduše to znamená, že pokud dlužník nesplnil některou splátku, má věřitel právo žádat o zaplacení celé pohledávky. Podmínky, za kterých může věřitel toto právo uplatnit, nedávno popsal ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.

V nedávné době se dostal na stůl soudců Nejvyššího soudu případ, kdy exekutor nařídil provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky – náhrady výdajů při pracovních cestách. Konkrétně měly být postiženy jízdní výdaje, jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny, výdaje za ubytování, zvýšené stravovací výdaje – stravné a nutné vedlejší výdaje. Níže naleznete odpověď na otázku, zda takový způsob exekuce je vůbec přípustný.

Po devítiletém jednání u Stálého rozhodčího soudu v Haagu byla ukončena největší arbitráž historie. V případu Jukos vs. Rusko, který zahrnoval tři žaloby tří bývalých akcionářů ruské společnosti Jukos, byla investorům přiznána náhrada škody ve výši 50 miliard dolarů (asi bilión Kč, tedy přibližně roční rozpočet ČR).

Zvažujete koupit nemovitost a její dosavadní vlastník tvrdí, že žádný problém ve svém vlastnickém titulu neshledává, neboť při nákupu od předešlého vlastníka zkontroloval údaje v katastru nemovitostí? Pokud zní odpověď ano, nemusí být zcela vyhráno. České nejvyšší soudy totiž přistupují k otázce tzv. nabytí nemovitostí od nevlastníka velmi odlišně.

Náklady soudního řízení neboli náhrada za soudní poplatek a náhrada za odměnu advokáta podle advokátního tarifu jsou obecně přiznávány tomu účastníku, který měl plný úspěch ve věci. Stále častěji se však i ti neúspěšní dovolávají, aby soud těm úspěšným náhradu nákladů nepřiznal. Proč tomu tak je a za jakých podmínek vlastně straně, která soudní spor vyhrála, nemusí být přiznána náhrada nákladů řízení?

Spor se týkal kupní smlouvy na osobní automobil mezi dvěma nepodnikateli, kterou za prodávajícího uzavřel provozovatel autobazaru. Nejvyšší soud se ve sporu zabýval otázkou, zda se mají na kupujícího vztahovat ustanovení o ochraně spotřebitele. Soudci uzavřeli, že nikoli. Opak by přitom mohl mít zejména pro podnikatele neblahé důsledky.

Kontrolování a postihování nelegální práce je dlouhodobou prioritou ministerstva práce a sociálních věcí a orgánů inspekce práce. To bylo ostatně potvrzeno i v tiskové zprávě Státního úřadu inspekce práce z 11. března letošního roku. Nejen proto, ale i kvůli vysokým sankcím, které za nelegální práci hrozí, stojí za to si připomenout znaky, které na nelegální práci ukazují.

Soudní dvůr EU ve svém květnovém rozsudku rozhodl, že na internetu existuje „právo být zapomenut“. Pokud jsou údaje o vás na internetu nepřiměřené nebo nepodstatné, máte právo se domáhat, aby na ně například Google neodkazoval. Společnost Google požádaly o výmaz údajů skrze nedávno spuštěný on-line formulář už desetitisíce lidí.

Jestliže kartelová dohoda dvou firem vede k tomu, že ceny zvýší i ostatní společnosti na trhu, které se na kartelu nijak nepodílejí, můžou být kartelisté odpovědni za škodu i klientům této konkurence (v širším slova smyslu „nekartelistům“). A to přestože s nimi v žádném smluvním vztahu nejsou.

Téma plných mocí udělených členům statutárního orgánu zůstává i po rekodifikaci živým tématem českého korporačního práva. Nejedná se však o ryze český problém, jak by se mohlo zdát. V následujícím článku bychom tedy rádi přiblížili, jak se k danému problému postavila holandská praxe a následné rozhodnutí holandského soudu.

Chystá se na vás správce daně s kontrolou daně z příjmů a vy si nejste jisti jejím výsledkem nebo u vás daňová kontrola dokonce již probíhá? Máte zároveň nevyužitou daňovou ztrátu z minulých let? V takovém případě pravděpodobně přemýšlíte o tom, jestli by tuto ztrátu bylo možno využít k minimalizaci možných sankcí. Tato úvaha je zcela jistě na místě. Donedávna však bylo možné využít ztráty pouze v omezené míře. Zdá se však naštěstí, že se situace změnila.

Zatímco nedávný požadavek ministra financí, aby ČEZ vyplatil akcionářům celý loňský zisk, vzbudil značnou pozornost a překvapivé reakce, další téměř souběžná událost ze stejného soudku zatím příliš ohlasu nevyvolává. Přitom je pro firmy zásadní. Nejvyšší soud v judikátu z konce února vymezil mantinely pro rozhodování valné hromady o tom, že vytvořený zisk nebude rozdělen, a nebude tedy ani vyplacena dividenda.

Soudní dvůr EU v Lucemburku minulý týden zrušil unijní směrnici o uchovávání dat, která stanovila povinnost evropských poskytovatelů telekomunikačních služeb shromažďovat tzv. metadata svých zákazníků. Nejedná se o obsah komunikace, ale o doprovodná data jako jsou volaná telefonní čísla nebo zeměpisná poloha mobilu.