Rozhodnutí

Jste vlastníky pozemku a myslíte si, že s ním můžete disponovat čistě podle své vůle? Pak zřejmě netušíte, že k vašemu pozemku může obec zřídit předkupní právo, a tím vás značně omezit. Dobrá zpráva je, že proti předkupnímu právu existuje obrana. Důležitá rada ale zní, že s touto obranou je lepší začít včas.

Jak úspěšní byli v roce 2014 zahraniční investoři, kteří se rozhodli žalovat hostitelský stát? Jakých investic se spory týkaly? Na tyto a další otázky odpovídá nedávno zveřejněná statistika Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID), před kterým velký počet investičních arbitráží probíhá.

Nejvyšší správní soud se vyslovil k manipulaci s finančním trhem, ke které došlo zveřejněním nepravdivých informací v médiích. Ve sporu mezi vydavatelstvím Mladá fronta a Českou národní bankou dal soud za pravdu ČNB, když potvrdil rozhodnutí banky, ve kterém uložila Mladé frontě pokutu ve výši 300 tisíc korun. Kvůli čemu se vydavatelství dostalo do problémů?

Ta zpráva zazářila na mediálním nebi jako kometa. Dle Soudního dvora Evropské unie (SDEU) je inovativní český vynález – daň darovací z emisních povolenek, které měly být bezplatně alokovány provozovatelům velkých českých energetických zdrojů – nesouladný s právem EU. Ale kdež, kontrovali zástupci veřejné moci, rozhodnutí SD EU je pozitivní, protože možnost uložení takové daně naopak potvrzuje. Jakpak to tedy vlastně je?

Výsledková sezóna je mezi investory jednou z nejočekávanějších událostí roku, a to kvůli možnému rozdělení zisku valnou hromadou společnosti. (Ponechme teď stranou, že mezi nejúspěšnějšími společnostmi světa jsou i takové, které dividendy nevyplácí. Volné finanční prostředky využívají tyto společnosti k dalšímu rozvoji podnikání, z čehož profitují i akcionáři díky zvýšení hodnoty svých akcií.) Zajímavou otázku řešil nedávno v tuzemsku Nejvyšší soud: Může si menšinový akcionář vynutit soudně výplatu dividendy, pokud valná hromada rozhodla, že se zisk ponechá ve společnosti?

Uspět v civilním soudním řízení se záznamem hovoru jiné osoby, který byl pořízen bez jejího souhlasu, bylo doposud většinou obtížné. A to navzdory tomu, že by obsah nahrávky mohl bez jakýchkoliv pochybností prokázat skutečnosti, které jsou předmětem sporu. Avšak v nálezu z prosince loňského roku Ústavní soud dosavadní meze přípustnosti skrytého nahrávání velmi významně posunul, minimálně pro případy, kdy jde o jediný důkaz dostupný zaměstnanci jakožto slabší straně pracovněprávního sporu.

Koncem minulého roku vydal Nejvyšší soud rozhodnutí, které vysvětluje některá podrobnější pravidla přechodu zaměstnanců na praktickém příkladu. Tato pravidla nejsou žádnou novinkou, přesto se ale může zmíněné rozhodnutí hodit zejména podnikatelům z oblasti franšíz.

Virtuálním prostorem proběhla nedávno zdánlivě banální zpráva, která by ale neměla zapadnout. Stavební spořitelny neumožňují od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ) zákonným zástupcům dětí ukončovat trvání smluv o stavebním spoření, které jsou vedeny „na jméno dětí“, a každou žádost o „ukončení dětského stavebního spoření“ je tak nutno doložit předchozím souhlasem opatrovnického soudu. Do nastalé diskuse, zda NOZ takovou povinnost skutečně stanoví, se nám podařilo získat vyjádření jedné z nezletilých klientek.

Právní spory se v mnoha případech snaží zúčastněné strany řešit mimosoudně, takzvanou dohodou o narovnání. V praxi je poměrně běžné, že ti, kdo mají na jejím uzavření zájem, „tlačí“ na protistranu. Nicméně pozor! Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí poněkolikáté judikoval, že i mezi podnikateli má tento vyjednávací nátlak své meze, jejichž překročení může vyústit v to, že následně uzavřená dohoda o narovnání bude neplatná. Jako se to stalo i v posledním případě, o němž Nejvyšší soud rozhodoval.

Spory v americkém zábavním průmyslu bývají bombastické a explozivní, podobně jako částky, o které se hraje. Zatímco v roce 2013 hýbala Amerikou žaloba Toma Cruise proti bulváru nebo spor o značku Superman, letos statistiky uzavřeny ještě nejsou. Jaké právní spory budou útočit na přední příčky?

Nejvyšší soud se vyjádřil k udělování plné moci podle zákona o obchodních korporacích. Toto téma zajímalo hlavně zástupce korporací, neboť dosud nebylo jasné, zda například zahraniční osoba, hodlající na dálku založit českou s.r.o. nebo a.s., musí k tomuto kroku udělit svému zástupci plnou moc ve formě českého notářského zápisu. To by celý proces velmi komplikovalo. Dopady vyjádření Nejvyššího soudu vysvětlují profesor Jan Dědič, partner KŠB, který se podílel na zákonu o obchodních korporacích, a Jan Lasák, advokát KŠB a vedoucí autorského kolektivu komentáře ke stejnému zákonu.

Podle nedávno zveřejněných údajů Mezinárodní obchodní komory (ICC) za loňský rok opět významně narostl počet nových obchodních arbitráží vedených dle rozhodčích pravidel ICC. Jedná se přitom o celosvětově nejpoužívanější pravidla pro arbitráže probíhající před stálými rozhodčími soudy. Jaké údaje ze statistik ICC vyplývají?

Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, které má silný dopad na zajištění bankovních záruk zástavním právem. Z rozhodnutí vyplývá, že plní-li banka na záruku po zahájení insolvenčního řízení na majitele zástavy (který pak skončí v konkurzu), ztrácí právo na oddělené uspokojení ze zástavy. Bude tak uspokojena vedle ostatních nezajištěných věřitelů, tedy v praxi jen minimálně.

Vlastníte věc ještě s někým jiným a v tomto spoluvlastnictví již nadále zůstat nechcete? Na přikázání desatera - cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi - se rozhodně nespoléhejte, jak ukázal případ, který nedávno řešil Nejvyšší soud.

Při provádění exekuce musí exekutor vždy zajistit majetek v rozsahu postačujícím k uspokojení nejen vymáhané pohledávky oprávněného s veškerým příslušenstvím, ale též nákladů oprávněného a exekutora v exekučním řízení. Současně však exekutor musí respektovat zásadu přiměřenosti rozsahu prováděné exekuce, o které pojednává tento článek.