Rozhodnutí

Na základě žádosti slovenského Nejvyššího soudu řešil Soudní dvůr EU následující situaci: skupina tří soutěžitelů uzavřela dohodu o koordinovaném vypovězení smluv se společností, která vůči všem těmto soutěžitelům vystupovala jako odběratel jejich služeb. Jedním z úkolů Soudního dvora EU bylo posoudit, zda skutečnost, že odběratel působil na trhu protiprávně, mohl mít vliv na nezákonnou povahu samotné kartelové dohody.

Na konci března letošního roku představila Evropská komise nový srovnávací nástroj, který má pomoci zefektivnit systém soudnictví v Evropě. Ukázalo se totiž, že kvalitní a efektivní soudní systém má zásadní význam pro hospodářský růst, protože důvěra unijních občanů ve fungující právní stát se přímo promítá do ochoty investovat do hospodářství. Jak srovnání dopadlo?

Od přistoupení Česka k EU se české soudy mohou obracet na Soudní dvůr EU s tzv. žádostí o předběžnou otázku ohledně správného výkladu evropského práva. Někdy jsou k tomu dokonce povinny. Český Ústavní soud vydal k věci loni v září jednoznačné rozhodnutí: pokud by se tuzemské soudy neobrátily na Soudní dvůr EU v situaci, kdy musejí, mohlo by jít o porušení práva na zákonného soudce podle české Listiny základních práv a svobod (LZPS).

Vzali jste si spotřebitelský úvěr? Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu z července loňského roku se váš dluh vůči bance nepromlčí dříve než po 4 letech.

Když se pouštím do čtení nových judikátů, vždycky si říkám: copak všechno bude asi zase neplatné. K dnešní úvaze mě přivedl právě publikovaný judikát, který se týkal písemné smlouvy účastníků, kteří se dohodli, že k zajištění mzdových nároků dostane jeden z nich akcie.

Poskytl vám někdy správce daně chybné informace, vy jste jeho rady v dobré víře následovali a později jste za to museli pykat v podobě dodatečně doměřené daně a souvisejících sankcí? Pak by vás mohl zajímat rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR, který podobnou situaci řešil.

O tom, že obezita je v USA velkým problémem, se obecně ví. To, že se s tímto problémem loni plánovali vypořádat v New Yorku zákazem prodeje velkých balení slazených limonád na vybraných místech, je také známé. Jenže teď plán starosty Michaela Bloomberga minimálně na nějaký čas ztroskotal.

V rozhodnutí z léta minulého roku Nejvyšší soud judikoval, že uzavřel-li nabyvatel smlouvu o koupi tzv. „balíku“ akcií s cílem získat ve společnosti postavení většinového či jediného akcionáře, není možné, aby se převodce dovolával relativní neplatnosti takové smlouvy jen ve vztahu k jedné akcii.

Není zlatý medvídek jako zlatý medvídek. I medvídek „jen“ nakreslený na obale bonbónů může zvítězit nad tím, který je opravdový a skýtá sladké potěšení. Své o tom ví společnost Lindt vyrábějící zlaté čokoládové medvídky, která prohrála první kolo právní bitvy se společností Haribo a žlutým medvědem na obalech jejích výrobků.

Musí se antimonopolní úřady členských států EU řídit tzv. oznámením de minimis Evropské komise, podle něhož určité dohody nespadají pod obecný zákaz kartelových dohod? Přesně tuto otázku řešil nedávno v řízení o předběžné otázce Soudní dvůr EU. A jeho odpověď možná leckoho překvapí.

Podle rozhodnutí, které nedávno vydal Nejvyšší soud, může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z důvodu nadbytečnosti i v případě, že má možnost jej zaměstnat na jiné pracovní pozici obdobné té, kterou zaměstnanec doposud zastával.

Know-how hraje významnou úlohu v obchodní činnosti jak drobných podnikatelů, tak skupin nadnárodních společností. Jakékoli odhalení know-how často podstatným způsobem snižuje jejich majetkovou hodnotu. Jak tedy firemní know-how chránit a domáhat se ochrany proti jeho porušení nebo ohrožení?

V prosinci minulého roku vydal Nejvyšší soud (NS) rozhodnutí ve věci ochrany osobnosti, ve kterém uvedl, že děti celebrit mají právo na ochranu svého soukromí bez ohledu na to, kdo do jejich soukromí zasahuje. To platí i v těch případech, kdy informace o nich médiím poskytují jejich rodiče za účelem zviditelnění sebe samých.

Ústavní soud nedávno zrušil třídenní lhůtu k podání směnečných námitek. Toto rozhodnutí nepochybně ocení velká část praxe, byť ke zrušení této krátké lhůty došlo za účelem ochrany slabších smluvních stran, ne proto, že by ji Ústavní soud vnímal jako obecně nepřiměřenou. Nezbytné legislativní prodloužení lhůty by ale měla následovat ještě koncepčnější změna.

Text níže může zajímat hlavně ty, kterým kvůli tomu, že Česko poruší právo EU, vznikne škoda. Rozhodnutím z minulého léta Nejvyšší soud (NS) stanovil postup, dle něhož by měly české soudy v těchto případech postupovat. Zjednodušeně řečeno: i na tyto situace lze vztáhnout zákon o odpovědnosti státu za škodu. Ale jen do té míry, do níž je tento zákon v souladu s úpravou EU.