Zákony

Téma nákupu českých nemovitostí cizinci je stále aktuální a to i přes již poměrné dávné zrušení všech omezení pro cizí státní příslušníky v této oblasti. Zajisté je to dáno i různými zákazy a omezeními, které v Česku v této oblasti z více či méně pochopitelných důvodů platily po dlouhá desetiletí, přičemž se tyto překážky dostaly do povědomí i neodborné veřejnosti a hlavně zahraničních kupců a investorů.

Čas od času se v českých médiích objeví stesky nad špatnou platební morálkou českých podnikatelů a firem. Objevují se různé žebříčky podle průměrné splatnosti faktur v jednotlivých odvětvích našeho hospodářství a jejich srovnání se zahraničím. V těchto srovnáních nedopadá ČR příliš lichotivě. Jsou však řešením tohoto nešvaru legislativní změny typu maximálních lhůt splatnosti? Nemyslím, že omezování smluvní volnosti je krokem správným směrem. Nemohlo by však pomoci zavedení takzvaného hotovostního účetnictví v DPH?

Každá osoba zapsaná v obchodním rejstříku, nadačním rejstříku, rejstříku ústavů, rejstříku společenství vlastníků jednotek a rejstříku obecně prospěšných společností má povinnost přizpůsobit zapsaný stav požadavkům nového zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Času přitom není nazbyt, neboť lhůta končí 30. června tohoto roku. Pouze spolky mají výjimku do 1. ledna 2017.

Ministerstvo spravedlnosti vyslyšelo kritické hlasy odborné veřejnosti a částečně upravilo pravidla pro vymáhání dluhů ze společného jmění manželů (SJM). Do vlády míří novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, která reaguje na jeden z nejpalčivějších problémů výkonu rozhodnutí a exekuce, a to postih majetku stojícího mimo SJM z důvodu zúžení jeho zákonného rozsahu.

Asi jste již slyšeli, že nový občanský zákoník (NOZ) je postaven na zásadě autonomie vůle. Ta se projevuje mimo jiné mnohem volnějšími smluvními pravidly. Zákonná úprava jednotlivých smluvních typů má v mnoha případech lidi a firmy pouze „inspirovat“, a pokud jim nevyhovuje, mohou si vymezit práva a povinnosti mezi sebou odchylně od zákona. Tuto novinku nepřinesl NOZ, umožňoval ji i předchozí kodex. NOZ ale některá pravidla v takzvané dispozitivnosti změnil. Jaká?

Směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), která je základním kamenem evropské regulace finančního trhu, se brzy dočká své nové přepracované verze. MiFID II by měla zásadním způsobem změnit některé aspekty podnikání na finančních trzích. Co nového se dá čekat?

Zkušení personalisté jistě potvrdí, jak důležité je věnovat při ukončení pracovního poměru pozornost správné volbě výpovědního důvodu. Pochybení může znamenat neplatnost výpovědi a s tím spojené následné komplikace díky neplánovanému dalšímu trvání pracovního poměru. S jednotlivými důvody jsou také spojeny různé nároky na odstupné.

I nový občanský zákoník zachovává pojem neoprávněné stavby neboli stavby, kterou stavebník postavil na cizím pozemku, aniž k tomu byl oprávněn dle smlouvy. Je přitom zcela bez významu, zda byla stavba postavena na základě stavebního povolení či bez něj. Jaké nároky může vznést vlastník pozemku vůči stavebníkovi a naopak?

Žijeme v době neustále se zužujícího soukromého prostoru, ubývajícího času, kdy nejsme sledováni kamerami na veřejných prostranstvích, kdy nejsou sledovány naše kroky na internetu či telefonické hovory. Přes veřejné deklarace a patetická prohlášení, například vůči americkým tajným službám, směřuje evropská regulace zřejmě k jeho dalšímu omezení, které u nás zůstává zatím mimo pozornost.

Možnost nabytí od nevlastníka je jednou z velkých změn, které přinesla rekodifikace soukromého práva. Co to ale znamená v praxi? Můžete si koupit auto od zloděje? Může někdo právoplatně prodat váš dům, aniž byste o tom věděli?

Uzavřete s protistranou písemnou smlouvu, ale její doplnění si následně sjednáte pouze ústně. Je taková změna platná, nebo ne? Tato otázka se nedá zodpovědět úplně jednoduše. Podívejme se, jak k tomuto problému dříve přistupovaly „starý“ občanský zákoník a obchodní zákoník, stejně jako nový civilní kodex, který je účinný od 1. ledna 2014.

V zásadě platí, že každý má splnit to, k čemu se zavázal. V reálném životě ale můžou nastat tak zásadní změny, že není rozumné po smluvních partnerech očekávat, že své závazky splní. Nový občanský zákoník (NOZ) tyto situace výslovně řeší. Na jednu stranu umožňuje reagovat na nepředvídané situace, na druhou stranu tím také může dostat smluvní partnery do nejistoty. Zákonnou úpravu lze smluvně upravit dle domluvy stran; je ovšem nutné na ni myslet dříve, než nečekaná situace nastane – později může být až příliš pozdě.

V tomto článku bychom rádi navázali na předchozí dvě pojednání o manželském majetkovém právu, a to stručným přehledem o tom, jaká je právní úprava dispozice manžela s podílem ve společnosti s ručením omezeným (tedy především s „obchodním podílem“ dle terminologie starého obchodního zákoníku) a s akciemi.

Nový zákon o obchodních korporacích, účinný od 1. ledna 2014, přináší do převodů podílu ve společnostech s ručením omezeným poměrně revoluční změnu v podobě možnosti využití takzvaných kmenových listů. O co se konkrétně jedná a k čemu bude v praxi tato novinka sloužit, bude tématem tohoto článku.

Nový občanský zákoník (NOZ) přináší krom řady dalších změn i nové instituty v rámci právní úpravy soutěžního práva.