Zákony

Právní spory se v mnoha případech snaží zúčastněné strany řešit mimosoudně, takzvanou dohodou o narovnání. V praxi je poměrně běžné, že ti, kdo mají na jejím uzavření zájem, „tlačí“ na protistranu. Nicméně pozor! Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí poněkolikáté judikoval, že i mezi podnikateli má tento vyjednávací nátlak své meze, jejichž překročení může vyústit v to, že následně uzavřená dohoda o narovnání bude neplatná. Jako se to stalo i v posledním případě, o němž Nejvyšší soud rozhodoval.

Malé ohlédnutí za jedním vánočním dárkem, který nemusí jen potěšit.

Ačkoli se může zdát, že veřejné osvětlení je věc nezajímavá a zcela běžná, život bez něho bychom si uměli představit jen těžko. Většina kontraktů, které jsou k výstavbě veřejného osvětlení použity, má charakter smlouvy o dílo. Právě tato smlouva doznala v novém občanském zákoníku několik důležitých změn. Co vše by hlavně obce a podnikatelé, jejichž společnosti veřejné osvětlení vyrábějí, měly znát?

Obchodujete s ruskými partnery a máte v zástavě jejich movité věci, například výrobní linky či obráběcí stroje? Potom vězte, že od loňského července máte nově možnost své zástavní právo zapsat do ruského rejstříku zástav. A tento krok lze jedině doporučit.

Jednou ze změn, které před rokem přinesl nový občanský zákoník, je ustanovení o jednání společností s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům. V praxi jde například o to, kdo z kolektivního orgánu, například z představenstva, může zaměstnanci podepsat pracovní smlouvu nebo výpověď.

Prvního ledna 2015 nabyl účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti včetně souvisejících podzákonných předpisů. Jeho cílem je stanovit pravidla například pro případ kybernetického útoku, jehož cílem by byl blackout výrobců a distributorů elektřiny.

Smlouva o výměnku podle § 2707 a následujících nového občanského zákoníku patří k těm ustanovením nového kodexu civilního práva, které provází nevýrazný ohlas v odborné literatuře i pochybovačné názory v právní praxi. Jedna z takových výhrad tvrdí, že ve výměnku máme (vedle institutu pachtu) další z případů, jimiž se archaizuje občanské právo.

Do vnějšího připomínkového řízení se v nedávné době dostal vládní návrh zákona o prokazování původu majetku. Ačkoli se o tomto zákonu diskutovalo již dříve, je tento vládní návrh zatím pravděpodobně nejblíže zavedení do praxe. Po tom, co vláda poslala návrh zákona do vnějšího připomínkového řízení, strhla se k němu v odborných kruzích velmi vzrušená debata. V čem zákon o prokazování původu majetku spočívá a jaké jsou jeho největší slabiny?

Konečně se to někdo odvážil pojmenovat. Poté, co nové rekodifikační předpisy uložily odborům stejně jako ostatním spolkům povinnost registrovat se ve veřejném rejstříku právnických osob, narazily odborové organizace na rejstříkové soudy. Tento náraz je zjevně otřesný. Českomoravská konference odborových svazů bije na poplach. Dochází podle ní k „mimořádně závažným problémům”. Rejstříkové soudy rozhodují o zápisech do seznamu ve zvláštním soudním řízení! Požadují po odborových organizacích „soudní poplatky a splnění řady formálních náležitostí”! Nerespektují jejich „potřebu jiného zacházení”!

I zbrusu nový rok 2015 s sebou přináší množství nových předpisů či jejich novel. Podnikatelé musejí počítat se změnami například v oblasti daní, provádění auditu, v pracovním a živnostenském právu. Na finančních trzích bude velkou událostí transformace družstevních záložen. Daňových úlev se dočkají rodiče s dětmi a všichni zřejmě uvítají zlepšení informací o potravinách a změny ve zdravotnictví. Nezapomíná se ani na ochranu životního prostředí a dopravu. Přinášíme vám přehled vybraných právních novinek, které jsou účinné od začátku nového roku 2015.

Nejvyšší soud se vyjádřil k udělování plné moci podle zákona o obchodních korporacích. Toto téma zajímalo hlavně zástupce korporací, neboť dosud nebylo jasné, zda například zahraniční osoba, hodlající na dálku založit českou s.r.o. nebo a.s., musí k tomuto kroku udělit svému zástupci plnou moc ve formě českého notářského zápisu. To by celý proces velmi komplikovalo. Dopady vyjádření Nejvyššího soudu vysvětlují profesor Jan Dědič, partner KŠB, který se podílel na zákonu o obchodních korporacích, a Jan Lasák, advokát KŠB a vedoucí autorského kolektivu komentáře ke stejnému zákonu.

Téměř už uplynul první rok účinnosti rekodifikace soukromého práva. K tomu se kvapem blíží povinnost zpracovat zprávu o vztazích pro všechny ovládající či ovládané nebo jednotně řízené korporace, a to ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období, tj. je-li účetní období shodné s kalendářním rokem, pak do 31. března 2015. Co vlastně rekodifikace na zprávě o vztazích změnila?

I podle nového občanského zákoníku může být nájem sjednán jak na dobu neurčitou, tak na dobu určitou. Ve druhém z uvedených případů musí strany do nájemní smlouvy zahrnout ujednání o dni skončení nájmu nebo o době jeho trvání. Zdá se to být jednoduché, ale může to mít i svá úskalí.

Zástavní právo slouží jako významný a hlavně velmi častý zajišťovací instrument při financování všemožných projektů či transakcí. Není asi investora či jednatele společnosti, který by s ním neměl zkušenost. Nový občanský zákoník, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014, přinesl výrazné změny právě i do úpravy výkonu zástavního práva.

Dostatečně určité a srozumitelné vymezení předmětu nájmu je jednou ze základních podmínek, kterou musí nájemní smlouva splňovat. U movitých věcí by s tím neměl být větší problém. Má-li však být předmětem nájmu nemovitost či její část, musí mít strany nově na paměti, že nemovitostí se ve smyslu definice zavedené novým občanským zákoníkem vesměs rozumí již jen pozemek.