Zákony

Nařízení zvané Brusel I bis nahradilo začátkem tohoto roku původně účinné nařízení Brusel I. Stejně jako u jeho předchůdce je i obsahem nového nařízení úprava příslušnosti soudů a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Soudy tato pravidla používají tehdy, kdy není jasné, který soud by měl řešit například určitou žalobu. Že jde o případy v praxi poměrně časté, svědčí i rozhodnutí Nejvyššího soudu z loňského roku.

Spory o majetek mezi bývalými manžely dnes bohužel nejsou výjimkou. Přitom u nich nemusí být často jasné, jaký právní „nástroj“ má ten který z manželů při hájení svých zájmů použít. Případ z této oblasti řešil nedávno Nejvyšší soud. Potvrdil, že posoudit, zda určitá nemovitost skutečně patří do společného jmění bývalých manželů, může soud pouze jako předběžnou otázku v řízení o jeho vypořádání. To znamená, že bývalý manžel nebo manželka by teoreticky neměli mít naléhavý právní zájem k podání takzvané určovací žaloby. Neplatí to však vždy.

Ústavní soud se ve svém nedávném nálezu vyjádřil značně kriticky k činnosti Nejvyššího soudu z hlediska porušování ústavního práva na spravedlivý proces. Ve svém nálezu se věnoval zejména posuzování přípustnosti dovolání ze strany Nejvyššího soudu. Dle nálezu se v případě, kdy Nejvyšší soud neodůvodní dostatečně, proč dovolání zamítl, jedná o odepření spravedlnosti a porušení ústavněprávních principů.

K ukončení pracovního poměru dochází nejčastěji písemně, a to buď výpovědí, nebo dohodou. Vše by se mohlo zdát být jasné, ale v praxi tomu tak samozřejmě často není. Právě u písemných dohod o rozvázání pracovního poměru se vyskytly i případy, kdy ji nepodepsaly obě strany, tedy zaměstnanec i zaměstnavatel. Vznikla tak otázka, zda mohl pracovní poměr zaniknout jiným způsobem, tzv. konkludentně.

V první části miniseriálu o kolaudacích jsme se zaměřili na praktický proces kolaudace, který v mnoha případech nemusí být snadnou záležitostí. Nabízí se proto otázka, co se stane, pokud se stavba využívá v rozporu se zákonem. Je důvod mít obavy?

Získání stavebního povolení a úspěšná realizace stavby ve většině nemovitostních projektů znamená dosažení cíle. Ne vždy tomu tak ale je. Stavba už sice může stát, ale aby mohla sloužit svému účelu, je potřeba ji ještě tzv. zkolaudovat neboli dostát požadavkům zákona podmiňujícím její užívání. První část tohoto miniseriálu je proto zaměřena právě na jednotlivé kroky, které je po úspěšné výstavbě nutné učinit.

Ochrana zaměstnanců při přístupu k zaměstnání a před jeho neoprávněným ukončením z diskriminačních důvodů je dlouhodobým pilířem evropského práva v pracovní oblasti. K výkladu jednoho z těchto důvodů – a to sice zdravotního postižení – se nedávno v zajímavém případu vyjádřil i lucemburský Soudní dvůr Evropské unie.

Zaměstnavatel umožnil svému zaměstnanci zvolit, jakou formou spolu ukončí pracovní poměr. Kdyby však býval věděl, do jakých problémů ho tato benevolence uvrhne, jistě by tak nečinil.

Výpověď z pracovního poměru není v zásadě možné vázat na podmínku, která má teprve v budoucnu nastat. Dle aktuální judikatury tedy nemůžete zaměstnanci, když se s ním chcete rozloučit, předat dohodu o ukončení pracovního poměru a zároveň i výpověď jako „záložní“ variantu pro případ, že zaměstnanec na dohodu nepřistoupí. Nejde ani zaměstnanci platně podat výpověď jen pro případ, že soud později shledá neplatným okamžité zrušení pracovního poměru. Nastiňme si proto na několika příkladech řešení, jak v obdobných situacích postupovat.

Jste vlastníky pozemku a myslíte si, že s ním můžete disponovat čistě podle své vůle? Pak zřejmě netušíte, že k vašemu pozemku může obec zřídit předkupní právo, a tím vás značně omezit. Dobrá zpráva je, že proti předkupnímu právu existuje obrana. Důležitá rada ale zní, že s touto obranou je lepší začít včas.

Uspět v civilním soudním řízení se záznamem hovoru jiné osoby, který byl pořízen bez jejího souhlasu, bylo doposud většinou obtížné. A to navzdory tomu, že by obsah nahrávky mohl bez jakýchkoliv pochybností prokázat skutečnosti, které jsou předmětem sporu. Avšak v nálezu z prosince loňského roku Ústavní soud dosavadní meze přípustnosti skrytého nahrávání velmi významně posunul, minimálně pro případy, kdy jde o jediný důkaz dostupný zaměstnanci jakožto slabší straně pracovněprávního sporu.

Materiál, který má vláda schválit, není vstřícný k praktickému použití. Praxi nabízí očekávání, kterým sám nemůže dostát.

Jedním z projevů autonomie vůle smluvních stran ve vztazích s mezinárodním prvkem je možnost zvolit si právo, kterým se jejich smlouva bude řídit. Je však otázkou, zda tak mohou učinit i ve vztahu bez objektivní vazby k zahraničí, a pokud ano, zda takováto volba podléhá nějakým omezením

Virtuálním prostorem proběhla nedávno zdánlivě banální zpráva, která by ale neměla zapadnout. Stavební spořitelny neumožňují od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ) zákonným zástupcům dětí ukončovat trvání smluv o stavebním spoření, které jsou vedeny „na jméno dětí“, a každou žádost o „ukončení dětského stavebního spoření“ je tak nutno doložit předchozím souhlasem opatrovnického soudu. Do nastalé diskuse, zda NOZ takovou povinnost skutečně stanoví, se nám podařilo získat vyjádření jedné z nezletilých klientek.

Občanský zákoník má za sebou první rok účinnosti. Otázky výkladu, které byly původně jen akademické, začínají dozrávat do praxe. Jednou z významných změn, které občanský zákoník přinesl, je i odpovědnost subdodavatele ve smlouvě o dílo, jejímž předmětem je stavba. A právě tato novinka může mít v praxi zejména pro subdodavatele významnou roli.