Zákony

Je tomu téměř přesně rok, kdy vláda schválila věcný záměr nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který by měl v budoucnu nahradit současný zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb. V dnešních dnech na novém zákoně probíhají přípravné práce, a byť je tedy zatím stále v relativně rané fázi a nelze zcela předjímat jeho konečné znění, můžeme si připomenout, proč má vlastně vzniknout, a podívat se na několik významnějších změn, které by měl přinést.

Odkazování na internetu s pomocí hyperlinků je běžné. Co když je ale odkazováno na materiál chráněný autorskými právy? Jsou takové odkazy legální? O tom v polovině února rozhodoval Soudní dvůr Evropské unie, který se k odkazům na internetu takto podrobně vyjádřil vůbec poprvé.

V roce 1963 napsal Heinrich Böll u příležitosti dne svátku práce pro Norddeutsche Rundfunks „Anekdotu k poklesu pracovní morálky“. V anekdotě jde o rozhovor mezi západním turistou a chudým rybářem a jejich odlišnou představu o vlastním štěstí. Na této anekdotě lze dobře ilustrovat podstatu práva brát se o vlastní štěstí, které je zakotveno v ustanovení § 3 odst. 1 nového občanského zákoníku.

Směrnice 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (tzv. CRD IV), která je již nějakou dobu platná, přináší jednu z nejradikálnějších regulací odměňování vedoucích osob bank a jiných finančních institucí, jakou v reakci na finanční krizi regulátoři po světě vytvořili.

Zajímá-li vás, čeho konkrétně se týkaly první rozsudky podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, čtěte dále.

Odstoupení od smlouvy, které je jedním ze způsobů zániku nesplněných závazků, je vyhrazeno pouze pro případy uvedené v zákoně nebo ve smlouvě. Tradičně bývá odstoupení spojováno s porušením určité povinnosti. Pokud vaše smlouva neobsahuje něco jiného, použijí se pro výkon práva odstoupit od smlouvy zákonné důvody. Jak ale uvidíte, zákon nemůže přesně vymezit všechny případy a pro ochranu práv je namístě důvody odstoupení ošetřit smluvně.

V novém občanském zákoníku budí pozornost i obavy jeho ustanovení § 2950 ve znění: „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“

Pokud uzavíráte kupní smlouvu, neřídíte se od 1. ledna 2014 „starým“ občanským nebo obchodním zákoníkem, ale „novým“ občanským zákoníkem (NOZ). I když nová právní úprava příliš novinek, které by znamenaly zásadní revoluci v kupní smlouvě, neobsahuje, došlo k několika změnám, které stojí za pozornost.

Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je účinný bezmála již šestnáct let. Aktuální statistiky ministerstva spravedlnosti přitom ukazují, že počet oprávněných žádostí o náhradu škody dle tohoto zákona stoupá a rostou i částky vyplacené na odškodnění.

Fyzické osoby to mají těžké, zákon o daních z příjmů se prakticky každoročně mění, a pokud chtějí zdanit své příjmy správně a přitom využít všech možností k optimalizaci daňové povinnosti bez cizí pomoci, mají před sebou nelehký úkol.

Nový občanský zákoník (NOZ) přinesl od 1. ledna 2014 změny i v procesu uzavírání smluv. Upozornit lze především na to, že za určitých okolností může být smlouva uzavřena i v případě, že přijetí nabídky obsahuje dodatky či odchylky. Podle „staré“ právní úpravy by v takovém případě smlouva nebyla uzavřena, pokud by s takovými změnami původní navrhovatel nevyslovil souhlas. Navrhovatel však může možnost takové pozměněné akceptace v nabídce vyloučit.

Důsledky tak zásadních faktů, že dluh peněžitý či nepeněžitý se může skládat nejen z jistiny, ale také z příslušenství, a to z úroků, z prodlení i smluvních, a z nákladů na uplatnění odpovídající pohledávky, a že tedy tentýž dluh, zejména splatný, lze umořit levněji či dráže, naše právo dosud řešilo jen pro někoho. Nový občanský zákoník ale od 1. ledna 2014 přinesl nová pravidla započítávání plnění dlužníka na dluh či více dluhů, které má dlužník u jednoho věřitele. Jaká je tedy situace nyní?

Co má pštros společného s novým občanským zákoníkem? Absurdní otázka, řeknete si. Ne tak docela. Zásadní změna soukromého práva, k níž došlo na začátku roku, dopadá samozřejmě i na agrární firmy a ekofarmy včetně těch, které se v tuzemsku věnují chovu pštrosů. Ty se tak mohou zamýšlet nad otázkou, zda lze za drůbež, na kterou se právo pastvy nevztahuje, označit i faremně chované pštrosy.

Nejen o tom, že 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ale i o jeho podrobnostech jste si mohli na Patria.cz před nějakou dobou přečíst v sérii článků. Tehdy ale ještě nebylo známo, jak se k zákonu postaví praxe. Dnes již první poznatky ze soudních síní máme.

„Všechna zvířata jsou si rovna…ale některá z nich jsou si rovnější“. Kdo by neznal jedno z nejslavnějších hesel z románu George Orwella Farma zvířat. Pokud jste si však mysleli, že doba podobných tezí již dávno minula, jste na omylu. Jedna z největších absurdit poslední doby dokonce tvoří základ právní úpravy daně darovací z bezúplatné alokace emisních povolenek.