Zákony

Zastoupení při přijímání rozhodnutí jediného společníka či akcionáře v působnosti valné hromady vzbuzuje mezi odbornou veřejností již dlouhou dobu vášnivé diskuze. Jeden by mohl s nadsázkou říct, že odvádí pozornost zahraničních akcionářů od českých památek. Proč? Teoreticky totiž hrozí, že zahraniční akcionáři a společníci českých firem budou do tuzemska jezdit nikoli za krásami Karlova mostu, ale hlavně za notáři. Snad k tomu ale nedojde.

Právní úprava reklamací spotřebního zboží spotřebitelem v novém občanském zákoníku vzbudila svou nejasností značné diskuse. Bylo by možno očekávat, že taková každodenní a relativně prostá záležitost by měla být upravena srozumitelně, přesto však bohužel text zákona ponechal hned několik zásadních otázek otevřených a v odborné veřejnosti sporných. Dvěma z nich se budeme v tomto článku věnovat.

Minulý rok potkala fondový business v EU zásadní změna právní úpravy, kterou přinesla směrnice AIFMD. Nových pravidel se dočkalo přeshraniční nabízení alternativních investičních fondů, které bylo v poslední době předmětem mnoha diskuzí, jak ze strany odborné právnické veřejnosti, tak ze strany praxe. Pojďme si stručně shrnout, jaký režim máme po implementaci AIFMD v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) dnes a jaké možnosti lze výhledově očekávat.

Neoprávněnou stavbou je stavba, která byla postavena na cizím pozemku, aniž by k tomu dal vlastník pozemku souhlas. Dojde-li ale k této situaci, nemusí se stavebník hned obávat, že mu soud nařídí stavbu nebo její část odstranit. Nový občanský zákoník v tomto případě umožní i jiný způsob řešení. Záleží však na tom, jak velkou část sousedního pozemku stavba zabírá a zda stavebník stavěl v dobré víře.

Nový občanský zákoník vnesl do smluv i jejich uzavírání poměrně výrazné změny, kterých je rozhodně prospěšné si všímat. Jednou z nich je i takzvaná předsmluvní odpovědnost. Ta se sice uplatňovala už dříve, nový občanský zákoník však její podmínky přehledně vymezil. O co přesně jde?

Občanský zákoník, který ke konci loňského roku pozbyl účinnosti, upravoval institut takzvaných nepominutelných dědiců. Šlo v podstatě o dědickoprávní ochranu dětí zůstavitele, kterým vždy musela z pozůstalosti připadnout určitá část. Nový občanský zákoník (NOZ) výsadní postavení dětí zůstavitele zachovává, nicméně se snaží tuto přehnanou ochranu zmírnit. Jakým způsobem tak činí, bude tématem dalšího článku.

Staré pověsti pražské hovoří o mnoha strašidlech a přízracích, které se volně toulají po pražských ulicích a úderem půlnoci páchají nejrůznější nepravosti. Snad nejznámější je ďábel, který láká potulné studenty do Faustova domu. Na pozoru by se každý měl mít také před Šíleným bradýřem či Ohnivým psem. K těm nejobávanějším démonům poslední doby pak nepochybně patří Energetický šotek.

Započtení pohledávek je jedním ze způsobů zániku závazku upravený v § 1982 a následujících nového občanského zákoníku (NOZ). NOZ tradičně rozlišuje mezi započtením jednostranným (prohlášením) a dvoustranným (dohodou). Na následujících řádcích se věnujeme pouze jednostrannému započtení, které spočívá v tom, že jedna strana, která je zároveň dlužníkem i věřitelem druhé strany, vůči této druhé straně prohlásí, že započítává svou pohledávku proti pohledávce druhé strany.

Nový občanský zákoník změnil dosavadní zaběhnutá pravidla v řadě oblastí. Týká se to například i podmínek, za kterých může pronajímatel ukončit nájemní vztah s nájemcem. Navíc od prvního ledna 2014 se novou úpravou v zásadě automaticky řídí i vztahy z nájemních smluv uzavřených před tímto datem.

Nový občanský zákoník přinesl úderem 1. ledna 2014 pro případ prodlení s platbou možnost sjednat si úrok z prodlení v jiné sazbě než stanovené právním předpisem, což bylo ve vztazích mezi nepodnikateli doposud vyloučeno. Nejedná se však o jedinou novinku v právní úpravě úroku z prodlení.

Nový občanský zákoník (NOZ) rozšiřuje počet dědických tříd. Z jakého důvodu k tomuto rozšíření došlo a zejména jakým způsobem jsou nejbližší osoby zůstavitele do dědických tříd roztříděny, bude tématem dalšího článku o dědickém právu.

Prodáváte dům? Kupujete sklad? Zřizujete zástavní právo na byt? Chcete si ujednat předkupní právo s účinky vůči všem? Tak zpozorněte. Prvního ledna nového roku nenabyl účinnosti pouze nový občanský zákoník, ale změnily se také další doprovodné předpisy, včetně katastrálního zákona a jeho prováděcích vyhlášek. Podívejme se konkrétně na praktický postup podání návrhu na katastr. Vybrali jsme několik zajímavých novinek, jejichž znalost vám může celý proces usnadnit.

Do konce roku 2013 se činnost občanských sdružení řídila samostatným zákonem o sdružování občanů. Dnem 1. ledna 2014 se občanská sdružení automaticky změnila na spolky upravené v novém občanském zákoníku. Co se změnilo?

Právo stavby je staronovým institutem, který se v českém právním řádu znovu objevil od začátku letošního roku díky novému občanskému zákoníku. Spolu s ním byla opět zavedena zásada „superficies solo cedit“, která zjednodušeně řečeno znamená, že trvalé stavby jsou pouhou součástí pozemku, na němž stojí. Právo stavby tak představuje výjimku z této zásady, která umožňuje nakládat se stavbami tak, jakoby se jednalo o samostatné nemovitosti.

Z občanských sdružení se od 1. ledna 2014 automaticky staly spolky, na které se aplikují příslušná ustanovení nového občanského zákoníku. V praxi to znamená, že pokud dodatečně nevyužijí práva změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo, budou muset své dokumenty a jednání přizpůsobit úpravě spolků.