Zákony

Nový občanský zákoník stojí na několika principech. V oblasti smluvního práva hraje významnou roli princip ochrany tzv. slabší smluvní strany. Ten se projevuje na mnoha místech nové právní úpravy, například v zákazu „silných“ zneužívat svého hospodářského postavení nebo v rámci regulace smluv uzavíraných adhezním způsobem.

Od 1. ledna 2014 je možné vedle odkazu a závěti pořídit pro případ smrti i dědickou smlouvou. V řadě zahraničních zemí běžná věc, pro nás institut, který se po více než padesáti letech vrátil opět do našeho právního řádu.

V první části jsme nastínili novinky ohledně následků porušení péče řádného hospodáře. Nová právní úprava nám od nového roku přinese i změny a zpřesnění postihu člena statuárního orgánu v situaci, kdy se společnost nachází v úpadku. Hned úvodem je třeba zdůraznit, že pro statutární orgány nebudou takové postihy ani zdaleka triviální.

Jedním z přínosů nového občanského zákoníku je sjednocení pravidel obchodních i neobchodních závazkových vztahů. Na rozdíl od staré právní úpravy obsahuje nový zákoník komplexnější pravidla týkající se úroků, která se budou uplatňovat jak v podnikatelské praxi, tak ve vztazích mezi nepodnikateli. Významnou novinkou je možnost sankcionovat prodlení s placením úroků.

Od 1. ledna 2014 bude podnikání v mnoha ohledech snazší. O jednokorunovém eseročku nebo o konci povinných zástupců zaměstnanců dozorčích rad slyšeli snad všichni. Méně se ale mluví o zvýšených nárocích na členy statutárních orgánů. Jakkoli nový zákon o obchodních korporacích přinese podnikatelům řadu výhod, přeci jen bude v některých ohledech přísnější. Podívejme se, co přesně se změní.

Římský básník Quintus Horatius Flaccus pravil ve své knize satir, že „závistník hubne a chřadne, když sousedův blahobyt vzrůstá“. Na Čechy sedí tato ironická kritika lidských chyb stejně jako na jakýkoli jiný národ. Nebo snad dokonce víc než na jiné?

Zdá se, že ani změna vlády zdaleka nepředznamenává takové změny, jaké údajně přináší nový občanský zákoník. Poté co padly poslední naděje, že se nástup nových předpisů podaří odvrátit, právníci propadají chiliastickým náladám a se zdrceným výrazem ve tváři varují před chmurnou budoucností. Čekají nás skutečně zlé časy.

Nový občanský zákoník (NOZ) obnovuje po více než padesáti letech institut dědického práva, kterým je odkaz. Co je jeho smyslem a účelem, bude tématem dalšího článku o dědickém právu.

Jedním z nejstarších lidských povolání je pastevectví. O pastýřích a jejich práci se zmiňuje i Bible a legendy pastýřů ožívají především o Vánocích. S novým občanským zákoníkem naopak ožijí tradiční instituty s pastýřstvím spojené, jakým je třeba právo průhonu či pastvy.

ccc

V předchozích jedenácti dílech bylo pojednáno o základních novinkách, které čekají společenství vlastníků jednotek v souvislosti s rekodifikací soukromého práva od Nového roku. Seriál, jehož nekonečná sága by mohla omrzet, se sluší uzavřít. Logicky se pro závěr nabízejí zásadní změny týkající se zrušení a zániku společenství.

Nový občanský zákoník, účinný od 1. ledna 2014, podstatně změní mimo jiné proces vzniku smluv. Podívejme se na hlavní novinky, které nás příští rok budou při uzavírání smluv potkávat.

Nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 (NOZ) přináší do oblasti pořízení pro případ smrti závětí i další, dosud v našem seriálu neuvedené změny. O tom, že zůstavitel může připojit k závěti další podmínky, příkazy nebo doložky bude následující článek.

Rekodifikace soukromého práva přinese od 1. ledna 2014 řadu změn mimo jiné v úpravě bytového spoluvlastnictví, jehož součástí je nejenom nová úprava společenství vlastníků jednotek, ale i zvláštních práv a povinností vlastníků jednotek. Na vybrané novinky se podívejme.

Z předchozích částí tohoto článku plyne jednoznačný závěr: společnosti to s možností přemístění svého zapsaného sídla po EU nemají zrovna jednoduché. Přinejmenším je většinou třeba na to jít oklikou, například fúzí, přeměnou se současnou likvidací v původním státě či třeba transformací v evropskou společnost. Evropská akciová společnost (SE) to totiž stejně jako ostatní evropské formy společností mají se stěhováním nepoměrně jednodušší, a hlavně jisté.