Rozhodnutí
Pojmy internetová stránka a internetové stránky. Jaký je rozdíl?
Pojmy internetová stránka a internetové stránky nejsou v žádném českém zákoně definovány. Řada právních předpisů však tyto výrazy používá. Je mezi nimi nějaký rozdíl? Je, jak plyne z čerstvého rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky.
Manažerské smlouvy v režimu pracovního práva – K rozsudku Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 4831/2017
Rozsudkem 31 Cdo 4831/2017 ze dne 11. dubna 2018 vyhověl Nejvyšší soud dovolání žalobkyně a zrušil rozsudek, jímž odvolací soud mimo jiné shledal, že vztah mezi žalobkyní – obchodní korporací a žalovaným – členem jejího statutárního orgánu nemůže být vztahem pracovněprávním, a to ani, pokud si smluvní strany ujednaly, že příslušná smlouva bude podřízena režimu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“). Znamená to tedy, že funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace lze vykonávat v pracovněprávním vztahu?
Pozor na zvláštní promlčecí lhůtu v pracovním právu
V případě neplatně podané výpovědi má zaměstnavatel právo na vrácení vyplaceného odstupného. I toto právo podléhá promlčení. Nejvyšší soud nám před časem připomněl, že v pracovněprávních vztazích platí zvláštní úprava promlčení.
Náhrada škody dle Vídeňské úmluvy ve světle Nejvyššího soudu České republiky
V moderní globalizované společnosti má zcela nezpochybnitelnou roli mezinárodní obchod a skutečnost, že kupující mnohdy pro uspokojení svých potřeb zkoumají alternativu pořízení jimi poptávaného zboží nebo služeb v zahraničí. V rámci hospodářského styku tak existuje obrovské množství právních poměrů, které obsahují mezinárodní prvek. Na to samozřejmě reaguje i právo, konkrétně obor mezinárodního práva soukromého, které buď prostřednictvím mezinárodních úmluv přímo upravuje pro vybrané oblasti určitá práva a povinnosti stran právního poměru (tzv. přímá metoda využívající tzv. přímých norem, které se bezprostředně aplikují), anebo pomocí tzv. kolizní metody (kolizních norem), které samy neobsahují pravidla chování, ale určují právní řád státu, který se má na daný právní poměr aplikovat.
Nad některými otázkami zápisu změn do obchodního rejstříku
Každý jednatel společnosti se možná někdy potýkal s tím, zda připravený návrh na zápis změn, případně podkladové listiny pro takový zápis, splňuje požadované zákonné náležitosti a změny tak budou soudem úspěšně zapsány. Tématem následujícího článku jsou odpovědi na některé otázky související právě se zápisy změn do obchodního rejstříku, které podrobně vyložil vrchní soud. O co se konkrétně v judikované věci jednalo?
Doručování při rozhodování společníků per rollam
Skutečnost, že mohou společníci rozhodovat i mimo valnou hromadu společnosti, jistě není třeba připomínat. O tom, že ale při tomto způsobu rozhodování může docházet ke sporům, svědčí i jedno rozhodnutí publikované Nejvyšším soudem ČR.
Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu k manažerským opčním programům
Opční programy jsou v praxi jedním z oblíbených nástrojů, jak motivovat manažery k dosažení co nejlepších hospodářských výsledků společnosti. Princip je velmi jednoduchý – majoritní akcionář či sama společnost se zaváže odprodat v budoucnu manažerovi část svých akcií za zvýhodněnou cenu, dojde-li ke splnění určitých podmínek. Manažer je tímto způsobem motivován dosáhnout co největšího růstu ceny akcií společnosti, aby se mu vyplatilo sjednanou opci využít. Jak však dokazuje jedno z nedávných rozhodnutí Nejvyššího soudu, při formulaci opčních smluv je třeba věnovat obzvláště velkou pozornost určitosti sjednaných podmínek, aby opce nebyla posouzena jako neplatná.
Další judikaturní střípek do insolvenčně-korporační skládačky: potěší spíše věřitele než manažery dlužníka
V nedávné době se Nejvyšší soud opět zabýval vztahem mezi ručením členů statutárního orgánu za dluhy společnosti z důvodu porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a jejich odpovědností za porušení povinnosti podat insolvenční návrh. Jak to dopadlo?
Forma smlouvy o převodu podílu ve stanovách družstva a důsledky jejího nedodržení
Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení č. j. 29 Cdo 1294/2015 dovodil, že neplatnosti smlouvy o převodu podílu v bytovém družstvu se lze dovolávat i v případě, že nebyla dodržena forma právního jednání směřujícího k takovému převodu, která sice není předepsána přímo zákonem, ale je ujednána ve stanovách družstva.
Mohou cizozemští notáři sepisovat podkladové notářské zápisy vyžadované českým právem?
Usnesením ze dne 5. 4. 2017, Sp. Zn. 7 Cmo 205/2016 zrušil Vrchní soud v Praze rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým byl odmítnut návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, osvědčený notářským zápisem sepsaným rakouským notářem. Znamená to, že mohou cizozemští notáři sepisovat podkladové notářské zápisy vyžadované českým právem?
Může být člen správní rady prokuristou akciové společnosti?
Úprava monistického systému akciové společnosti v zákoně o obchodních korporacích vyvolává od samého počátku značné výkladové otázky a odborné diskuse o tom, jak vlastně má tento systém v České republice správně fungovat.
Může být člen správní rady prokuristou akciové společnosti?
Úprava monistického systému akciové společnosti v zákoně o obchodních korporacích vyvolává od samého počátku značné výkladové otázky a odborné diskuse o tom, jak vlastně má tento systém v České republice správně fungovat.
Máte v úmyslu zajistit pohledávku vůči svému zaměstnanci směnkou? Nedělejte to.
O tom, že za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva je v současné době považována funkce ochrany zaměstnance asi není třeba příliš pochybovat. Otázkou, zda je zaměstnanec chráněn i v případě směnečné dohody, v níž je ujednáno, že pohledávka zaměstnavatele vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu bude zajištěna směnkou, rozhodovaly v nedávné době naše soudy. O co se konkrétně jednalo?
Jak je to s případnou náhradou škody podnájemcem na podnajatém nebytovém prostoru?
V nedávné době Nejvyšší soud České republiky řešil případ, kdy v důsledku požáru způsobeného neznámou osobou zřejmě při manipulaci s otevřeným ohněm došlo k poškození nebytového prostoru, který užíval podnájemce. To, jakým způsobem vyřešily soudy otázku náhrady vzniklé škody, popisuje podrobně následující článek.
Ručení za nezaplacenou daň ve světle nedávné judikatury
Institut ručení za nezaplacenou DPH je v poslední době poměrně často diskutovaným tématem, především v souvislosti s kauzami jako FAU, VEMEX či KOVÁŘ plus. Všechny tyto kauzy mají společného jmenovatele v tom, že správce daně tyto společnosti vyzval, aby jako ručitelé uhradily daň neodvedenou jejich dodavatelem. Nejnovější judikatura však může dát do rukou daňových subjektů v boji proti rozhodnutí o ručení za nezaplacenou DPH novou zbraň.