Rozhodnutí

To help promote investments in Romania, the state has implemented a series of measures targeting investors who might be interested in opening a business there. As a result, investors can benefit from various types of facilities such as non-refundable amounts and interest allowances in contracting loans, which could play a crucial role in setting up a firm.

Thanks to its strategic geographical position and size, Romania provides a number of reasons why an investment in its territory can have a long and successful life. At present, Romania is seeing significant improvements and is becoming one of the most stable and attractive markets in the south-eastern and central Europe.

Souběh funkcí je paralelní výkon funkce člena statutárního orgánu s manažerskou pozicí vykonávanou v pracovněprávním vztahu, jejíž náplní je obchodní vedení. Podle převládajícího názoru, včetně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, přitom takový souběh nebyl v zásadě přípustný. Jedinou výjimkou byla situace od roku 2012 do roku 2014, kdy souběh výslovně dovoloval obchodní zákoník. Nedávno však vyhlásil Ústavní soud své rozhodnutí, ve kterém zpochybnil dostatečnost dosavadní argumentace soudů k této otázce.

Rychlý internet a chytrá elektronika vytváří nový trh, který bude podle poradenských společností brzy generovat ne miliardy, ale biliony dolarů ročně, a to především v energetice, dopravě, zdravotní péči, stavebnictví a infrastruktuře. Projektům Smart Cities a Smart Grids ale v cestě stojí tuhá regulace.

Nakládání s veřejným majetkem je tradičně omezeno speciálnímipožadavky, které mají zajistit transparentnost a hospodárnost postupu příslušných orgánů veřejné moci. Při uzavírání smluv s obcemi a kraji, stejně jako s hlavním městem Prahou nebo jeho městskými částmi, je tak nutné vždy dbát na to, zda tyto procedury byly řádně dodrženy. Jednou z nich je povinnost těchto subjektů uveřejňovat na své úřední desce záměr disponovat se svými nemovitostmi. Nejvyšší soud přitom v jednom z aktuálních rozhodnutí výkladem tuto povinnost dále rozšířil.

Léto, jak známo, bývá obdobím seznamování a prázdninových lásek. Milostná vzplanutí se pochopitelně nevyhýbají ani pracovištím. Románky mezi kolegy se přitom nezabývají jen scénáristé podvečerních televizních seriálů, ale kupodivu občas i soudci.

Jednou ze základních podmínek provozování živnosti je takzvaná bezúhonnost. Za bezúhonnou osobu se přitom nepovažuje podle živnostenského zákona ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Otázkou, jakým způsobem vykládat onu „souvislost s podnikáním“, se zabýval v nedávné době Nejvyšší správní soud.

V loňském roce rozhodl Nejvyšší soud zajímavý spor týkající se tzv. sousedských práv. Žalobce, vlastník pozemku, se ve sporu bránil proti tomu, aby žalovaný, kraj vlastnící přiléhající pozemní komunikaci, nadále žalobce obtěžoval takzvanými imisemi – hlukem, prachem a stékáním vody, které pocházely právě ze zmíněné silnice.

Předávání osobních údajů z Evropy do USA bude podléhat nové úpravě. Evropská komise minulý týden schválila tzv. Štít soukromí (Privacy Shield), který nahrazuje dřívější dohodu s USA. Tu totiž loni zrušil Soudní dvůr EU. Ani nový Štít však nemusí vydržet dlouho.

Zahraniční občan (fyzická osoba) s místem pobytu mimo území Evropské unie, který v tuzemsku nakoupí zboží, má za určitých podmínek nárok na vrácení DPH zaplacené v kupní ceně zboží, které jí prodá plátce daně. Pokud však v rámci kupní ceny částku odpovídající DPH uhradí, na koho se má s případnými spory ohledně nároku na vrácení poskytnutého plnění obrátit? Na civilní soud, nebo na finanční úřad?

Podle nových statistik Mezinárodního rozhodčího soudu Mezinárodní obchodní komory (ICC) dále roste počet mezinárodních komerčních arbitráží. V roce 2015 byl zahájen druhý nejvyšší počet nových případů za 93letou historii tohoto rozhodčího soudu. Roste také hodnota nových arbitráží.

Směnky jsou oblíbeným zajišťovacím instrumentem fungujícím na principu, že věřitel poskytne úvěr a nechá si dlužníkem vystavit směnku za účelem zajištění své pohledávku na vrácení úvěru. Nesplní-li dlužník svoji povinnost vrátit úvěr, může věřitel vymáhat splnění povinnosti ze směnky, neboť vymožení směnky je o poznání jednodušší než vymožení pohledávky z úvěrové smlouvy. Málokterý dlužník si však při vystavování směnky uvědomí, že věřitel může směnku převést na třetí osobu (nabyvatele), čímž dlužníka více méně zbaví možnosti uplatnění tzv. kauzálních námitek. Nejvyšší soud ve svém novém rozhodnutí do jisté míry tento negativní efekt převodu směnky pro spotřebitelské vztahy eliminuje.

O nelegálním sdílení filmů, hudebních záznamů a jiných děl chráněných autorským zákonem již bylo napsáno mnoho a není pochyb o tom, že takové jednání může vést až k případné trestní odpovědnosti. Zajímavá je z tohoto pohledu otázka, jakým způsobem soudy určují případnou škodu či ušlý zisk nositelů autorských práv. Tou se v nedávné době zabýval Nejvyšší soud.

Podle Generálního advokáta Soudního dvora EU by provozovatelé webových stránek měli považovat i tzv. dynamické IP adresy za osobní údaje, přestože samy o sobě neodhalují identitu konkrétních osob. Pokud by ke stejnému názoru došel i samotný Soudní dvůr EU, mohlo by dojít k rozšíření povinností ohledně ochrany osobních údajů.

Podle nových statistik byl rok 2015 rekordní. Došlo k zahájení doposud nejvyššího počtu nových investičních žalob, které investoři podali k washingtonskému Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID). Překvapivé je, že nejčastěji byly žalovány západoevropské státy.