Zákony

Notářská úschova peněz je spolu s advokátní a bankovní úschovou peněz velmi často používaný způsob splacení kupní ceny. Kupující odešle na účet úschovy kupní cenu, k jejímu vyplacení prodávajícímu však dojde až po splnění určitých smlouvou stanovených podmínek, nejčastěji poté, co dojde k převodu vlastnického práva k předmětu koupě z prodávajícího na kupujícího. U značné části veřejnosti v tomto ohledu převládá názor, že notářská úschova je z podstaty věci bezpečnější než úschova advokátní či bankovní, neboť za případné porušení povinnosti notáře (například ve formě zpronevěry svěřených prostředků) odpovídá stát. Je tomu však skutečně tak?

Právo zaměstnanců volit své „zástupce“ do dozorčích orgánů společnosti se odborně nazývá „kodeterminace“. Tradičně se tak děje u společností se dvěma orgány (výkonným a dozorčím). V Česku to byla akciová společnost, kde část členů dozorčí rady byla povinně volena přímo zaměstnanci nebo nepřímo (tzv. voliteli). Po rekodifikaci soukromého práva v roce 2014 tato povinnost zmizela spolu s dřívějším obchodním zákoníkem. Nicméně po větších diskuzích se nyní novelou účinnou od 14. ledna 2017 vrátila do zákona o obchodních korporacích.

Do 2. ledna 2017 byla všechna společenství vlastníků jednotek (SVJ) povinna přizpůsobit své stanovy donucujícím ustanovením nového občanského zákoníku, což řada z nich nesplnila. Tato SVJ by neměla otálet a zákonu vyhovět. Za nesplnění povinnosti ani k výzvě rejstříkového soudu totiž hrozí pokuta až do výše 100 tisíc Kč nebo dokonce zrušení SVJ.

Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 přinesl praxi mnoho nových instrumentů a ty tradiční učinil lépe využitelnými. To je i případ zástavního práva. Jednou z několika novinek v této oblasti je i možnost zástavního věřitele si se zástavním dlužníkem, resp. zástavcem sjednat, že v případě prodlení se splacením zajištěného dluhu zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě či dokonce, že si ji za určitým způsobem stanovenou cenu ponechá. Je tak zjevné, že nová úprava dává zástavnímu věřiteli více možností, což je pro trh financování jistě dobrá zpráva.

During a recent European meeting of the global Employment Law Alliance, of which KSB is a member, comparative discussions were held on employment aspects of protecting a multi-national business, in terms of know-how, confidentiality and trade secrets, across various European jurisdictions. Let’s look today at a brief introductory comparison of some of these issues in Greece and in England & Wales.

Tichá společnost, ač má v českém právním řádu dlouholetou tradici, je v právní literatuře poněkud opomíjeným institutem. Úprava tiché společnosti je převážně dispozitivní, a jedná se tak o zajímavý prostředek, jímž se může jedna osoba podílet na podnikání druhé. Podstatou tiché společnosti je vložení vkladu, kterým se tichý společník bude podílet na podnikání podnikatele, a jeho následné právo na podíl na zisku podnikatele, resp. podílení se na podnikatelově ztrátě, avšak pouze do výše vkladu. Právě díky tzv. dispozitivní úpravě tiché společnosti může být tato smlouva na rozdíl od obchodních korporací nastavena tak, aby co nejvíce vyhovovala představám smluvních parterů.

Péče řádného hospodáře představuje soubor poměrně přísných povinností, které musí dodržovat každý člen voleného orgánu právnické osoby. V reálném světě se nezřídka stane, že sám člen orgánu právnické osoby dopředu nemůže vědět, zda svým jednáním povinnost péče řádného hospodáře porušuje, či ne, i když jedná dle svého nejlepšího vědomí. V jiných případech pak může být zjevné, že k porušení péče řádného hospodáře a ke vzniku újmy skutečně došlo, a společnost a člen orgánu mají zájem takovou situaci řešit.

Pokud plánujete koupi nebo prodej nemovitosti, případně již máte podepsané smlouvy, ujistěte se, že jste zohlednili zásadní změny týkající se daně z nabytí nemovitých věcí. Nová právní úprava obrací stávající nastavení a přináší několik dalších novinek – a to již od 1. listopadu 2016.

Souběh funkcí je paralelní výkon funkce člena statutárního orgánu s manažerskou pozicí vykonávanou v pracovněprávním vztahu, jejíž náplní je obchodní vedení. Podle převládajícího názoru, včetně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, přitom takový souběh nebyl v zásadě přípustný. Jedinou výjimkou byla situace od roku 2012 do roku 2014, kdy souběh výslovně dovoloval obchodní zákoník. Nedávno však vyhlásil Ústavní soud své rozhodnutí, ve kterém zpochybnil dostatečnost dosavadní argumentace soudů k této otázce.

Koncem dubna byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon o zadávání veřejných zakázek, jenž s mírným zpožděním zapracovává příslušnou evropskou legislativu. Jeho šestiměsíční, tzv. legiskvakanční doba se již chýlí ke svému konci a zákon tak vstoupí v účinnost 1. října 2016 a nahradí (zruší) mj. dosavadní zákon o veřejných zakázkách (ZVZ).

Nakládání s veřejným majetkem je tradičně omezeno speciálnímipožadavky, které mají zajistit transparentnost a hospodárnost postupu příslušných orgánů veřejné moci. Při uzavírání smluv s obcemi a kraji, stejně jako s hlavním městem Prahou nebo jeho městskými částmi, je tak nutné vždy dbát na to, zda tyto procedury byly řádně dodrženy. Jednou z nich je povinnost těchto subjektů uveřejňovat na své úřední desce záměr disponovat se svými nemovitostmi. Nejvyšší soud přitom v jednom z aktuálních rozhodnutí výkladem tuto povinnost dále rozšířil.

Zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob jsme se již na těchto stránkách zabývali. Celkem brzy, již 1. prosince 2016, však nabývá účinnosti poměrně zásadní novela zákona, která by neměla uniknout pozornosti firem. Ne nadarmo se totiž říká: „Kdo je připraven, není překvapen“. Pojďme si nyní nastínit, co novela v praxi pro společnosti znamená.

Jednou ze základních podmínek provozování živnosti je takzvaná bezúhonnost. Za bezúhonnou osobu se přitom nepovažuje podle živnostenského zákona ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Otázkou, jakým způsobem vykládat onu „souvislost s podnikáním“, se zabýval v nedávné době Nejvyšší správní soud.

V loňském roce rozhodl Nejvyšší soud zajímavý spor týkající se tzv. sousedských práv. Žalobce, vlastník pozemku, se ve sporu bránil proti tomu, aby žalovaný, kraj vlastnící přiléhající pozemní komunikaci, nadále žalobce obtěžoval takzvanými imisemi – hlukem, prachem a stékáním vody, které pocházely právě ze zmíněné silnice.

Letos na jaře nabyla účinnosti novela zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Jaké novinky novela přináší a co to bude znamenat nejen pro podnikatele?