Zákony

Hledáte vhodného uchazeče na pracovní pozici a chcete o něm zjistit co nejvíce relevantních informací? Požadujete kromě jeho životopisu i potvrzení o předchozím zaměstnání, posudek od předchozího zaměstnavatele, chcete zjistit jaké kurzy a školení případný zaměstnanec absolvoval či si s uzavřením pracovní smlouvy udělat kopii jeho občanského průkazu? Níže uvádíme přehled nejčastějších dokumentů, které zaměstnavatelé požadují před nebo při uzavření pracovní smlouvy a vysvětlíme, zdali tak činí v souladu se zákonem či nikoliv.

Před koncem roku 2016 se vyjednávacímu týmu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pod vedením paní náměstkyně Lenky Kovačovské podařil vskutku husarský kousek – takřka na poslední chvíli bylo vydáno stanovisko Evropské komise (EK), kterým byla za kompatibilní s právními předpisy EU označena a shledána veřejná podpora výroby elektřiny z OZE (obnovitelných zdrojů energie) realizovaná v energetických zdrojích uvedených do provozu mezi lety 2006 - 2012. Na české energetické scéně zavládlo nadšení. „Výplata podpory obnovitelným zdrojům v České republice je v souladu s českou i evropskou legislativou a výplatě ani výběru peněz nic nebrání“, nechal se v této souvislosti slyšet ministr průmyslu a obchodu. Je však otázkou, zda je takové nadšení na místě…

V prosinci 2016 byla přijata první novela nového občanského zákoníku, která zasáhla do několika významných oblastí právní úpravy. Mezi nimi nechybí například forma udělené plné moci nebo předkupní právo spoluvlastníků. Podívejme se tedy na to, co konkrétně se změnilo.

Začátkem loňského roku jsme vás na našich stránkách informovali o jednom rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého by měl řidič couvat se svým autem bez výstražného signálu nebo pomoci jiné pověřené osoby jen tehdy, má-li jistotu, že se v blízkosti nenacházejí jiné osoby, jejichž pohyb by při couvání mohl po celou dobu pozorovat. Tento názor však nesdílí Ústavní soud, když se ve svém rozhodnutí řidiče zastal. Přestože Ústavní soud rozhodoval o této otázce již v průběhu minulého roku, máme za to, že by nález neměl uniknout pozornosti čtenářům našich stránek. Jde totiž podle našeho názoru o rozhodnutí racionální a spravedlivé.

Zajišťovací převod práva je tradičním, avšak poměrně složitým a velmi diskutovaným způsobem, jak zajistit svoji pohledávku. Bývá tak často předmětem výkladu, ať již v odborné literatuře nebo soudní praxi. Na konci minulého roku přitom Nejvyšší soud rozhodoval další zajímavou otázku spojenou tímto zajišťovacím instrumentem. Předmětem daného sporu přitom bylo, zda je možné, aby byla nemovitost, které byla zajišťovacím převodem vlastnického práva zcizena nebankovnímu poskytovateli úvěrů, předmětem zástavního práva zřízeného ve prospěch té samé osoby.

Notářská úschova peněz je spolu s advokátní a bankovní úschovou peněz velmi často používaný způsob splacení kupní ceny. Kupující odešle na účet úschovy kupní cenu, k jejímu vyplacení prodávajícímu však dojde až po splnění určitých smlouvou stanovených podmínek, nejčastěji poté, co dojde k převodu vlastnického práva k předmětu koupě z prodávajícího na kupujícího. U značné části veřejnosti v tomto ohledu převládá názor, že notářská úschova je z podstaty věci bezpečnější než úschova advokátní či bankovní, neboť za případné porušení povinnosti notáře (například ve formě zpronevěry svěřených prostředků) odpovídá stát. Je tomu však skutečně tak?

Právo zaměstnanců volit své „zástupce“ do dozorčích orgánů společnosti se odborně nazývá „kodeterminace“. Tradičně se tak děje u společností se dvěma orgány (výkonným a dozorčím). V Česku to byla akciová společnost, kde část členů dozorčí rady byla povinně volena přímo zaměstnanci nebo nepřímo (tzv. voliteli). Po rekodifikaci soukromého práva v roce 2014 tato povinnost zmizela spolu s dřívějším obchodním zákoníkem. Nicméně po větších diskuzích se nyní novelou účinnou od 14. ledna 2017 vrátila do zákona o obchodních korporacích.

Do 2. ledna 2017 byla všechna společenství vlastníků jednotek (SVJ) povinna přizpůsobit své stanovy donucujícím ustanovením nového občanského zákoníku, což řada z nich nesplnila. Tato SVJ by neměla otálet a zákonu vyhovět. Za nesplnění povinnosti ani k výzvě rejstříkového soudu totiž hrozí pokuta až do výše 100 tisíc Kč nebo dokonce zrušení SVJ.

Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 přinesl praxi mnoho nových instrumentů a ty tradiční učinil lépe využitelnými. To je i případ zástavního práva. Jednou z několika novinek v této oblasti je i možnost zástavního věřitele si se zástavním dlužníkem, resp. zástavcem sjednat, že v případě prodlení se splacením zajištěného dluhu zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě či dokonce, že si ji za určitým způsobem stanovenou cenu ponechá. Je tak zjevné, že nová úprava dává zástavnímu věřiteli více možností, což je pro trh financování jistě dobrá zpráva.

During a recent European meeting of the global Employment Law Alliance, of which KSB is a member, comparative discussions were held on employment aspects of protecting a multi-national business, in terms of know-how, confidentiality and trade secrets, across various European jurisdictions. Let’s look today at a brief introductory comparison of some of these issues in Greece and in England & Wales.

Tichá společnost, ač má v českém právním řádu dlouholetou tradici, je v právní literatuře poněkud opomíjeným institutem. Úprava tiché společnosti je převážně dispozitivní, a jedná se tak o zajímavý prostředek, jímž se může jedna osoba podílet na podnikání druhé. Podstatou tiché společnosti je vložení vkladu, kterým se tichý společník bude podílet na podnikání podnikatele, a jeho následné právo na podíl na zisku podnikatele, resp. podílení se na podnikatelově ztrátě, avšak pouze do výše vkladu. Právě díky tzv. dispozitivní úpravě tiché společnosti může být tato smlouva na rozdíl od obchodních korporací nastavena tak, aby co nejvíce vyhovovala představám smluvních parterů.

Péče řádného hospodáře představuje soubor poměrně přísných povinností, které musí dodržovat každý člen voleného orgánu právnické osoby. V reálném světě se nezřídka stane, že sám člen orgánu právnické osoby dopředu nemůže vědět, zda svým jednáním povinnost péče řádného hospodáře porušuje, či ne, i když jedná dle svého nejlepšího vědomí. V jiných případech pak může být zjevné, že k porušení péče řádného hospodáře a ke vzniku újmy skutečně došlo, a společnost a člen orgánu mají zájem takovou situaci řešit.

Pokud plánujete koupi nebo prodej nemovitosti, případně již máte podepsané smlouvy, ujistěte se, že jste zohlednili zásadní změny týkající se daně z nabytí nemovitých věcí. Nová právní úprava obrací stávající nastavení a přináší několik dalších novinek – a to již od 1. listopadu 2016.

Souběh funkcí je paralelní výkon funkce člena statutárního orgánu s manažerskou pozicí vykonávanou v pracovněprávním vztahu, jejíž náplní je obchodní vedení. Podle převládajícího názoru, včetně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, přitom takový souběh nebyl v zásadě přípustný. Jedinou výjimkou byla situace od roku 2012 do roku 2014, kdy souběh výslovně dovoloval obchodní zákoník. Nedávno však vyhlásil Ústavní soud své rozhodnutí, ve kterém zpochybnil dostatečnost dosavadní argumentace soudů k této otázce.

Koncem dubna byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon o zadávání veřejných zakázek, jenž s mírným zpožděním zapracovává příslušnou evropskou legislativu. Jeho šestiměsíční, tzv. legiskvakanční doba se již chýlí ke svému konci a zákon tak vstoupí v účinnost 1. října 2016 a nahradí (zruší) mj. dosavadní zákon o veřejných zakázkách (ZVZ).