Zákony

Český trh s léčivy bude v na konci roku ovlivněn významnými změnami. Novela zákona o léčivech, jejíž jednotlivé části nabývají účinnost v jiných okamžicích, obsahuje totiž několik významných ustanovení účinných od prosince 2017, která mohou značně ovlivnit tržní prostředí České republiky.

Jedna ze základních směrnic týkající se práva obchodních společností byla v květnu novelizována. Jedná se přitom o směrnici upravující požadavky související s výkonem práv akcionářů na valné hromadě společnosti, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Tato změna se tak nemusí dotknout všech akciových společností se sídlem v České republice, ale pouze těch, které mají akcie kótované na některé z evropských burz.

Doposud svěřenské fondy jako entity bez právní osobnosti nepodléhaly žádné evidenci. Tato situace se má ale brzy změnit v souvislosti s přijetím zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony. Ve zmíněné právní úpravě jsou rovněž zohledněny některé požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. 5. 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „čtvrtá AML směrnice“).

Dnem 1. července 2017 nabývá účinnosti nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Ten se vedle stávajících přestupků bude nově vztahovat i na dosavadní správní delikty, a to jak podnikajících a nepodnikajících fyzických osob, tak osob právnických.

Jedna ze základních směrnic týkající se práva obchodních společností byla v květnu novelizována. Jedná se přitom o směrnici upravující požadavky související s výkonem práv akcionářů na valné hromadě společnosti, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Tato změna se tak nemusí dotknout všech akciových společností se sídlem v České republice, ale pouze těch, které mají akcie kótované na některé z evropských burz.

Evidence pracovní doby zaměstnanců představuje každodenní boj zaměstnavatelů s požadavky zákoníku práce, stejně jako s přístupem zaměstnanců. „Chytré“ a stále „chytřejší“ technologie pronikají i do této sféry. S tím souvisí celá řada právních otázek, které je třeba si položit předtím, než se zaměstnavatel rozhodne využívat k identifikaci zaměstnanců pro své potřeby otisk jeho prstu, dlaně či např. snímek jeho duhovky. Jaká jsou tedy pravidla „hry“?

Podle zákona o obchodních korporacích se místo, datum a hodina konání valné hromady stanoví tak, aby nepřiměřeně neomezovaly právo akcionáře se jí zúčastnit. Vyhovělo by těmto požadavkům zákona i místo konání valné hromady mimo území České republiky? A pokud ano, za jakých podmínek?

Dne 14. 11. 2016 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 368/2016 Sb. vyhlášen zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“), a další související zákony, jímž se mimo jiné implementuje směrnice EP a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu (tzv. čtvrtá AML směrnice). Co tato novela přináší a co znamená v praxi?

Součástí smlouvy bývá často dohoda stran, že jejich případné budoucí spory týkající se této smlouvy budou řešit rozhodci v rozhodčím řízení a nikoli soudy v civilním soudním řízení. Jedná se o tzv. rozhodčí doložku. Při uzavírání smlouvy strany obvykle nevěnují rozhodčí doložce náležitou pozornost a soustředí na jiná ujednání. Nesprávně, resp. nedostatečně formulované rozhodčí doložky přitom mohou v praxi způsobit řadu problémů, včetně neplatnosti rozhodčí doložky.

Vymezení místností, které jsou součástí bytové jednotky, zpravidla nezpůsobuje problémy. V případě některých dalších prostor ale nemusí být řešení tak jednoznačné. Zákonná úprava a teoretické pojetí společných prostor mohou mít praktické důsledky, a to jak pro developera, tak pro vlastníky bytu, případně jeho potenciální kupující.

Hmotněprávní úprava principu prevence je součástí českého právního řádu již řadu let. V současné době tuto problematiku upravuje § 2900 občanského zákoníku, když stanoví povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Uvedené ustanovení však nezakládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody, a generální prevence tak není bezbřehá. Na začátku letošního roku Nejvyšší soud v rozhodnutí 25 Cdo 755/2015 posuzoval tuto otázku v souvislosti s náhradou škody usmrcením nezletilého dítěte způsobené osobou s nebezpečnými vlastnostmi (odkaz na rozhodnutí najdete zde).

Haagská úmluva upravující otázky rozhodného práva v případech některých práv týkajících se dematerializovaných cenných papírů vstoupila dne 1. 4. 2017 v platnost. Jejími smluvními stranami jsou Spojené státy americké, Švýcarsko a Mauricius. Česká republika k úmluvě přistoupit nemůže, brání ji v tom Smlouva o fungování EU, kterou je vázána. Evropská unie však zatím na srovnatelném řešení stále pracuje, z přístupu k Haagské úmluvě přes počáteční deklarace (bohužel) vycouvala.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přinesl mimo jiné i uvolnění pravidel pro změny závazků ze smluv na plnění veřejných zakázek, a to prostřednictvím rozšíření okruhu takzvaných nepodstatných změn. Liberalizace těchto pravidel představuje nepochybně vítanou změnu, neboť dosavadní rigidní úprava mnohdy zadavatelům významně komplikovala pružnou reakci na celou řadu situací, s nimiž se zadavatelé v průběhu realizace předmětu veřejných zakázek potýkali.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přinesl mimo jiné i uvolnění pravidel pro změny závazků ze smluv na plnění veřejných zakázek, a to prostřednictvím rozšíření okruhu takzvaných nepodstatných změn. Liberalizace těchto pravidel představuje nepochybně vítanou změnu, neboť dosavadní rigidní úprava mnohdy zadavatelům významně komplikovala pružnou reakci na celou řadu situací, s nimiž se zadavatelé v průběhu realizace předmětu veřejných zakázek potýkali.

Hledáte vhodného uchazeče na pracovní pozici a chcete o něm zjistit co nejvíce relevantních informací? Požadujete kromě jeho životopisu i potvrzení o předchozím zaměstnání, posudek od předchozího zaměstnavatele, chcete zjistit jaké kurzy a školení případný zaměstnanec absolvoval či si s uzavřením pracovní smlouvy udělat kopii jeho občanského průkazu? Níže uvádíme přehled nejčastějších dokumentů, které zaměstnavatelé požadují před nebo při uzavření pracovní smlouvy a vysvětlíme, zdali tak činí v souladu se zákonem či nikoliv.