Firmy

Mnoho českých obchodních společností je součástí větší, často mezinárodní skupiny. Obvykle je proto zajímají možnosti daňového plánování a optimalizace v přeshraničním rozměru včetně souvisejících rizik, které na ně mnohdy dopadají pod tlakem ze zahraničí. Tyto společnosti nejspíš bude zajímat, že Komise EU připravila návrh směrnice proti vyhýbání se daním (Anti Tax Avoidance Directive - "ATAD") a Evropský parlament přispěchal s návrhem zpřísňujících pravidel.

Písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Tolik strohá slova zákoníku práce. Bohužel v něm není řečeno, jak se zaměstnavatel dozvídá o adrese, na kterou smí doručovat zaměstnanci své písemnosti určené do jeho vlastních rukou. Co se rozumí poslední známou adresou, proto nedávno objasnil Nejvyšší soud. Zaměstnavatele však tím zřejmě nepotěšil.

Od 1. ledna 2014, kdy proběhla rekodifikace soukromého práva v Česku, se ve vztahu k zástavnímu právu k (obchodnímu) podílu vyrojilo mnoho domněnek, které mohla vyvrátit pouze soudní praxe. Mezi ty frekventovanější patřilo to, že zástavní právo k podílu v korporaci, který není inkorporován v listině, lze zapsat do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, resp. že se jedná o ekvivalent zápisu tohoto zástavního práva do obchodního rejstříku nebo dokonce, že je nutná kombinace obou postupů.

Koupě bytu či domu bývá pro každého velkou finanční investicí, kterou uskutečňuje zpravidla jednou za život. Kupující by při ní měl být na pozoru, aby o vložené prostředky nepřišel. Především by měl kupující zkontrolovat, zdali osoba, s níž jedná, je oprávněna nemovitost prodat.

Nezřídka firmy přikazují svým zaměstnancům, aby při práci nosili povinný oděv. Ať už jde o služební stejnokroje jako výraz podnikové příslušnosti anebo o minimální standardy v odívání, jež mají vyjadřovat příslušnou úroveň firemní kultury, nabízí se otázka, zda se zaměstnavatel může platně rozloučit s jedincem, který stanovená pravidla oblékání cíleně nerespektuje. Jak při ukončení pracovního poměru s takovým neposlušným pracovníkem (ne)postupovat, nedávno zaměstnavatelům poradil Nejvyšší soud.

S účinností od začátku letošního roku došlo k rozšíření katalogu základních kvalifikačních předpokladů a ke změně finančních limitů pro nadlimitní veřejné zakázky.

Společnost s ručením omezeným je z mnohých důvodů nejrozšířenější formou obchodní společnosti vůbec, a to nejen v České republice. V roce 2015 jich bylo v naší zemi registrováno téměř čtyři sta tisíc. O co více je tato forma společnosti mezi podnikateli populární a rozšířená, o to více pozornosti by členové jejich statutárních orgánů měli věnovat aktuálnímu vývoji judikatury ohledně povinných náležitostí smlouvy, kterou se účast v této společnosti (známá jako tzv. podíl) převádí. V tomto ohledu by nemělo zapadnout ani následující rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Zákaz konkurenčního jednání zaměstnance vůči zaměstnavateli je upraven v rámci zákoníku práce ve dvojí podobě. Jednak po dobu trvání pracovního poměru a jednak po dobu po jeho skončení. Pro každou z těchto forem soudní praxe vymezila odlišné předpoklady jejich porušení.

Nová úprava v zákoně o podnikání cestovních kanceláří stanoví jasný limit pojistného plnění vypláceného v případě úpadku cestovní kanceláře. Je takové řešení dostatečné z hlediska spotřebitelské ochrany?

Už dříve jsme vám představili důvody a východiska novely zákona o významné tržní síle, kterou v lednu schválil Senát a podepsal prezident. Novela bude účinná od 6. března. Jaké změny novela obsahuje?

Přehled nejvýznamnějších předpisů či jejich novel, které s účinností od roku 2016 mění český právní řád, pro vás připravila advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík. Dopady novinek by vedle jednotlivců měly zaznamenat především obchodní korporace, ať už působí v jakémkoliv oboru.

Dnes, tedy 1. února 2016, začal fungovat další z tzv. alternativních, tedy mimosoudních postupů k urovnání sporů, vzešlých z prodeje zboží a poskytování služeb fyzickým osobám. Protože jde o velmi jednoduchou a bezplatnou cestu k uplatnění práv, lze předpokládat, že spotřebitelé ji budou využívat přednostně před ostatními možnostmi. Podnikatelé fakticky nebudou moci takový postup odmítnout. Přinášíme vyčerpávající popis celé novely včetně popisu, jak by mělo řešení sporů nově vypadat.

V minulém roce Vrchní soud v Praze rozhodl velmi zajímavý spor o zrušení společnosti s ručením omezeným, přičemž upřesnil nejasné hranice důvodů rušení společností pro jejich nečinnost a zajímavě argumentoval smyslem právní úpravy. Judikátu se pozornosti dostalo až v nedávné době, když ho začala komentovat odborná obec. Rozhodnutí, resp. jeho důsledky pro argumentaci ve věci nečinnosti společností, se jistě bude hodit podnikatelům, kteří udržují z jakýchkoliv důvodů „spící“ (nečinné) společnosti či společnosti, které prozatímně nemohou plnit svůj účel.

Smlouva o zhotovení veřejného osvětlení není v praxi příliš častým jevem, přesto se najde řada výrobců či obcí, kteří ji vyhledávají. Chtějí-li, aby smlouva sloužila jako účinný nástroj k vynucení řádného zhotovení díla, jeho zaplacení a veškerých dalších povinností a aby v důsledku ní nevznikaly zbytečné spory, měli by dbát na některá základní pravidla.

Od 1. ledna 2014 je podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob možné provádět zápisy do rejstříku kromě soudu též přímo u notáře. Prakticky však byla tato možnost naplněna až v květnu roku 2015, kdy došlo k přijetí potřebných legislativních norem a vytvoření odpovídající IT struktury. Jaké výhody zápis přes notáře firmám přinesl a proč mu dát přednost?