Firmy

Ke zmenšení majetku určitého subjektu (věřitel) může dojít mj. v důsledku porušení povinnosti nebo také v důsledku toho, že na jeho úkor se někomu dostalo plnění bez právního důvodu nebo z důvodu, který odpadl. Hovoříme pak o škodě, nebo o bezdůvodném obohacení. Jde-li skutečně o škodu, pak tu hradí (napravuje) věřiteli ten, kdo porušením svých povinností zapříčinil její vznik. Obohacení je povinen vydat obohacený ochuzenému (věřiteli), na jehož úkor je získal. Splněním předpokladů pro jeden z nároků je vyloučen druhý z nároků.

Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy. Od kdy se ale odvíjí běh promlčecí lhůty pro uplatnění dlužného odstupného zaměstnancem? Jednoznačnou odpověď na položenou otázku najdeme v soudní praxi.

V případě neplatně podané výpovědi má zaměstnavatel právo na vrácení vyplaceného odstupného. I toto právo podléhá promlčení. Nejvyšší soud nám před časem připomněl, že v pracovněprávních vztazích platí zvláštní úprava promlčení.

V moderní globalizované společnosti má zcela nezpochybnitelnou roli mezinárodní obchod a skutečnost, že kupující mnohdy pro uspokojení svých potřeb zkoumají alternativu pořízení jimi poptávaného zboží nebo služeb v zahraničí. V rámci hospodářského styku tak existuje obrovské množství právních poměrů, které obsahují mezinárodní prvek. Na to samozřejmě reaguje i právo, konkrétně obor mezinárodního práva soukromého, které buď prostřednictvím mezinárodních úmluv přímo upravuje pro vybrané oblasti určitá práva a povinnosti stran právního poměru (tzv. přímá metoda využívající tzv. přímých norem, které se bezprostředně aplikují), anebo pomocí tzv. kolizní metody (kolizních norem), které samy neobsahují pravidla chování, ale určují právní řád státu, který se má na daný právní poměr aplikovat.

České technické normy, označované také zkratkou ČSN, mají v právním řádu České republiky poněkud svébytné postavení. Jedná se o zvláštní druh pravidel, upravujících velice specifické požadavky, které obsahují technický popis parametrů výrobků, konstrukcí, materiálů i složitějších celků tvořených z jednotlivých částí. Technické normy obsahují informace o obecně uznávaných technických řešeních, základní zákonné požadavky konstrukční, materiálové, protipožární a hygienické bezpečnosti či ochrany zdraví a životního prostřední. Rozsahem úpravy pokrývají technické normy téměř všechny oblasti lidské činnosti [1].

Opční programy jsou v praxi jedním z oblíbených nástrojů, jak motivovat manažery k dosažení co nejlepších hospodářských výsledků společnosti. Princip je velmi jednoduchý – majoritní akcionář či sama společnost se zaváže odprodat v budoucnu manažerovi část svých akcií za zvýhodněnou cenu, dojde-li ke splnění určitých podmínek. Manažer je tímto způsobem motivován dosáhnout co největšího růstu ceny akcií společnosti, aby se mu vyplatilo sjednanou opci využít. Jak však dokazuje jedno z nedávných rozhodnutí Nejvyššího soudu, při formulaci opčních smluv je třeba věnovat obzvláště velkou pozornost určitosti sjednaných podmínek, aby opce nebyla posouzena jako neplatná.

V nedávné době se Nejvyšší soud opět zabýval vztahem mezi ručením členů statutárního orgánu za dluhy společnosti z důvodu porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a jejich odpovědností za porušení povinnosti podat insolvenční návrh. Jak to dopadlo?

V souvislosti s mimořádným nárůstem poskytování ubytování prostřednictvím různých internetových platforem (jako jsou Airbnb, HomeAway, a další) v poslední době stát začíná řešit, zda a jak poskytování ubytování regulovat a zdaňovat. Jelikož toto sdílené ubytování poskytuje i v České republice poměrně mnoho fyzických osob, je namístě podívat se na tuto problematiku z pohledu daňového detailněji.

Předávání osobních údajů do států mimo EU není možné bez dalšího. Jeho podmínky se řídí články 25 a 26 Směrnice 95/46/EC a dle nové úpravy se bude řídit články 43-50 Nařízení (EU) 2016/679 („GDPR“). V každodenní praxi je pravděpodobně nejdiskutovanějším tématem předávání osobních údajů uživatelů služeb informační společnosti do USA, které probíhá na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně. V současnosti je tímto rozhodnutím Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1250 ze dne 12. července 2016 o odpovídající úrovni ochrany poskytované štítem EU–USA na ochranu soukromí, jehož významu a dopadům je věnován tento článek.

O tom, že může být úraz zaměstnance na teambuildingové akci považován za pracovní již nejsou v soudní praxi vetší pochyby. V nedávném rozhodnutí však soudy rozhodovaly spor o to, zda lze za pracovní považovat i úraz při akci, která je pořádána pro zákazníky zaměstnavatele, tedy nikoli pro zaměstnance samotné. O co se v daném případě konkrétně jednalo a jak soudy rozhodovaly je tématem tohoto článku.

Jedním z případů, kdy zaměstnavatel může se svým zaměstnancem jednostranně rozvázat pracovní poměr, je dle Zákoníku práce porušení pracovních povinností zaměstnancem. Nejvyšší soud v nedávném svém rozhodnutí opět jasně deklaroval, že každé, byť nepatrné, porušování pracovních povinností může být nakonec důvodem k výpovědi

V případě neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci má zaměstnavatel právo se s ním jednostranně rozloučit. Takzvaně „na hodinu“ ho však smí propustit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost konat práci zvlášť hrubým způsobem. V judikatuře postupně vykrystalizovalo pravidlo, že zvlášť hrubá intenzita je dána při absenci trvající alespoň pět dnů.

Český trh s léčivy bude v na konci roku ovlivněn významnými změnami. Novela zákona o léčivech, jejíž jednotlivé části nabývají účinnost v jiných okamžicích, obsahuje totiž několik významných ustanovení účinných od prosince 2017, která mohou značně ovlivnit tržní prostředí České republiky.

Jedna ze základních směrnic týkající se práva obchodních společností byla v květnu novelizována. Jedná se přitom o směrnici upravující požadavky související s výkonem práv akcionářů na valné hromadě společnosti, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Tato změna se tak nemusí dotknout všech akciových společností se sídlem v České republice, ale pouze těch, které mají akcie kótované na některé z evropských burz.

Jedna ze základních směrnic týkající se práva obchodních společností byla v květnu novelizována. Jedná se přitom o směrnici upravující požadavky související s výkonem práv akcionářů na valné hromadě společnosti, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Tato změna se tak nemusí dotknout všech akciových společností se sídlem v České republice, ale pouze těch, které mají akcie kótované na některé z evropských burz.