Firmy

Jste vlastníky pozemku a myslíte si, že s ním můžete disponovat čistě podle své vůle? Pak zřejmě netušíte, že k vašemu pozemku může obec zřídit předkupní právo, a tím vás značně omezit. Dobrá zpráva je, že proti předkupnímu právu existuje obrana. Důležitá rada ale zní, že s touto obranou je lepší začít včas.

Jak úspěšní byli v roce 2014 zahraniční investoři, kteří se rozhodli žalovat hostitelský stát? Jakých investic se spory týkaly? Na tyto a další otázky odpovídá nedávno zveřejněná statistika Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID), před kterým velký počet investičních arbitráží probíhá.

Výsledková sezóna je mezi investory jednou z nejočekávanějších událostí roku, a to kvůli možnému rozdělení zisku valnou hromadou společnosti. (Ponechme teď stranou, že mezi nejúspěšnějšími společnostmi světa jsou i takové, které dividendy nevyplácí. Volné finanční prostředky využívají tyto společnosti k dalšímu rozvoji podnikání, z čehož profitují i akcionáři díky zvýšení hodnoty svých akcií.) Zajímavou otázku řešil nedávno v tuzemsku Nejvyšší soud: Může si menšinový akcionář vynutit soudně výplatu dividendy, pokud valná hromada rozhodla, že se zisk ponechá ve společnosti?

Uspět v civilním soudním řízení se záznamem hovoru jiné osoby, který byl pořízen bez jejího souhlasu, bylo doposud většinou obtížné. A to navzdory tomu, že by obsah nahrávky mohl bez jakýchkoliv pochybností prokázat skutečnosti, které jsou předmětem sporu. Avšak v nálezu z prosince loňského roku Ústavní soud dosavadní meze přípustnosti skrytého nahrávání velmi významně posunul, minimálně pro případy, kdy jde o jediný důkaz dostupný zaměstnanci jakožto slabší straně pracovněprávního sporu.

Koncem minulého roku vydal Nejvyšší soud rozhodnutí, které vysvětluje některá podrobnější pravidla přechodu zaměstnanců na praktickém příkladu. Tato pravidla nejsou žádnou novinkou, přesto se ale může zmíněné rozhodnutí hodit zejména podnikatelům z oblasti franšíz.

Jedním z projevů autonomie vůle smluvních stran ve vztazích s mezinárodním prvkem je možnost zvolit si právo, kterým se jejich smlouva bude řídit. Je však otázkou, zda tak mohou učinit i ve vztahu bez objektivní vazby k zahraničí, a pokud ano, zda takováto volba podléhá nějakým omezením

Občanský zákoník má za sebou první rok účinnosti. Otázky výkladu, které byly původně jen akademické, začínají dozrávat do praxe. Jednou z významných změn, které občanský zákoník přinesl, je i odpovědnost subdodavatele ve smlouvě o dílo, jejímž předmětem je stavba. A právě tato novinka může mít v praxi zejména pro subdodavatele významnou roli.

Právní spory se v mnoha případech snaží zúčastněné strany řešit mimosoudně, takzvanou dohodou o narovnání. V praxi je poměrně běžné, že ti, kdo mají na jejím uzavření zájem, „tlačí“ na protistranu. Nicméně pozor! Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí poněkolikáté judikoval, že i mezi podnikateli má tento vyjednávací nátlak své meze, jejichž překročení může vyústit v to, že následně uzavřená dohoda o narovnání bude neplatná. Jako se to stalo i v posledním případě, o němž Nejvyšší soud rozhodoval.

Ačkoli se může zdát, že veřejné osvětlení je věc nezajímavá a zcela běžná, život bez něho bychom si uměli představit jen těžko. Většina kontraktů, které jsou k výstavbě veřejného osvětlení použity, má charakter smlouvy o dílo. Právě tato smlouva doznala v novém občanském zákoníku několik důležitých změn. Co vše by hlavně obce a podnikatelé, jejichž společnosti veřejné osvětlení vyrábějí, měly znát?

Obchodujete s ruskými partnery a máte v zástavě jejich movité věci, například výrobní linky či obráběcí stroje? Potom vězte, že od loňského července máte nově možnost své zástavní právo zapsat do ruského rejstříku zástav. A tento krok lze jedině doporučit.

Jednou ze změn, které před rokem přinesl nový občanský zákoník, je ustanovení o jednání společností s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům. V praxi jde například o to, kdo z kolektivního orgánu, například z představenstva, může zaměstnanci podepsat pracovní smlouvu nebo výpověď.

Prvního ledna 2015 nabyl účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti včetně souvisejících podzákonných předpisů. Jeho cílem je stanovit pravidla například pro případ kybernetického útoku, jehož cílem by byl blackout výrobců a distributorů elektřiny.

Spory v americkém zábavním průmyslu bývají bombastické a explozivní, podobně jako částky, o které se hraje. Zatímco v roce 2013 hýbala Amerikou žaloba Toma Cruise proti bulváru nebo spor o značku Superman, letos statistiky uzavřeny ještě nejsou. Jaké právní spory budou útočit na přední příčky?

Nejvyšší soud se vyjádřil k udělování plné moci podle zákona o obchodních korporacích. Toto téma zajímalo hlavně zástupce korporací, neboť dosud nebylo jasné, zda například zahraniční osoba, hodlající na dálku založit českou s.r.o. nebo a.s., musí k tomuto kroku udělit svému zástupci plnou moc ve formě českého notářského zápisu. To by celý proces velmi komplikovalo. Dopady vyjádření Nejvyššího soudu vysvětlují profesor Jan Dědič, partner KŠB, který se podílel na zákonu o obchodních korporacích, a Jan Lasák, advokát KŠB a vedoucí autorského kolektivu komentáře ke stejnému zákonu.

Téměř už uplynul první rok účinnosti rekodifikace soukromého práva. K tomu se kvapem blíží povinnost zpracovat zprávu o vztazích pro všechny ovládající či ovládané nebo jednotně řízené korporace, a to ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období, tj. je-li účetní období shodné s kalendářním rokem, pak do 31. března 2015. Co vlastně rekodifikace na zprávě o vztazích změnila?