Firmy

Aleš Hušák chce odjet na Menorku pěstovat na svých 80 ha půdy víno a melouny. Podle médií bral dle smlouvy, kterou soud nejspíše označí za neplatnou kvůli souběhu funkcí, nejen milionový měsíční příjem, ale každoročně také dva platy navíc, podíl na zisku, příjem člena představenstva, odměny a nezúčtovatelný reprefond.

V souvislosti s připravovanou rekodifikací soukromého práva a zákonem o obchodních korporacích dozná právo obchodních společností největších změn v celé historii Česka. Změna však může dopadnout velice špatně, nebudou-li dokončeny navazující zákony, jak v rozhovoru pro Hospodářské noviny upozornil Jan Dědič, partner Kocián Šolc Balaštík a zároveň jeden z autorů chystaného zákona.

Likvidátor společnosti musí jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud odmítne uznat zjevně důvodnou pohledávku věřitele, a vystaví tím společnost případnému soudnímu sporu o její vymožení, tuto svou povinnost poruší. Rozhodl o tom Nejvyšší soud ČR loni v listopadu. Toto rozhodnutí ale vyvolává několik otázek. Například, kdy je pohledávka důvodná? Lze toto rozhodnutí aplikovat i na členy představenstva nebo jednatele firem?

Partnerka advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík Dagmar Dubecká v rozhovoru pro magazín Právo & Byznys hovoří o českém právním prostředí, aplikaci práva, tvorbě zákonů a prolínání české legislativy s evropskou. Zastává se rekodifikace soukromého práva, na kterou se ozývají i negativní reakce. Mluví také o své hlavní doméně, v níž u nás patří k naprosté špičce – o fúzích a akvizicích. Popírá, že tyto transakce lze dělat přes kopírák. Vysvětluje, že ačkoli jeden člověk nemůže umět všechny právní specializace, musí mít „žárovky“, které ho upozorní na možný zdroj problémů. Ten pak přenese na své kolegy – specialisty.

Jakých důležitých změn dozná právo obchodních společností v souvislosti s připravovanou rekodifikací soukromého práva? Na co se mají akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a družstva připravit? To v článku shrnuje člen rekodifikační komise pro zákon o obchodních korporacích Jan Dědič.

Nový občanský zákoník, nový zákon o obchodních společnostech a družstvech a nový zákon o mezinárodním právu soukromém představuje základ tzv. „rekodifikace soukromého práva“. Zrušen má být nejen stávající občanský zákoník, ale též obchodní zákoník, což by mělo mimo jiné vést k odstranění dvojí úpravy téhož. Dnes totiž například kupní smlouvu upravuje s určitými odlišnostmi občanský i obchodní zákoník.

Stalo se teď trochu módou kritizovat Nejvyšší správní soud za rozhodnutí, jak se zakázaný souběh funkce jednatele s pracovním poměrem řídícího pracovníka projevuje v oblasti nemocenského pojištění. Nejvyšší správní soud přitom neučinil nic víc, než že pojmenoval jeden z logických důsledků mnohaleté rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, která takovému souběhu u všech „statutárů“ brání.

Zájmem podnikatelů by mělo být co nejrychlejší přijetí nových kodexů

Dosud se mělo za to, že jediný společník vykonává působnost valné hromady české kapitálové obchodní společnosti prostřednictvím právních úkonů. Tuto domněnku ale vyvrátila dvě usnesení Nejvyššího soudu. Podle nich nejde o jednání společnosti ve vztahu ke třetím osobám. Proto se nejedná ani o právní úkon, a tudíž jej musí činit představenstvo společnosti. Co znamená aplikace tohoto právního názoru na společníky, kteří jsou zahraničními osobami?