Firmy

Na konci září zveřejnila Komise EU materiál, jehož účelem bylo představit jeden z jejích klíčových střednědobých projektů, tedy tzv. Unii kapitálových trhů. Podstatou tohoto ambiciózního plánu je soubor opatření, která by měla v budoucnu odstranit právní, administrativní a jiné bariéry mezi investory a podnikateli z různých členských států. Co vše lze tedy v následujících letech očekávat?

Nový občanský zákoník, účinný už přes rok a půl, v oblasti nemovitostí znovu zavedl starou římsko-právní zásadu „supeficies solo cedit“. Podle ní platí, že vše, co je pevně spojeno s pozemkem, je jeho součástí. Toto pravidlo bylo u nás v období komunistického režimu na řadu desetiletí opuštěno, mimo jiné proto, aby bylo možné stavět na pozemcích, které se státu nedařilo vyvlastnit. V praxi tak vzniklo mnoho zejména dopravních liniových staveb. S navrácením mnoha pozemků v restitucích pak bylo nutné řešit charakter takových staveb. Zásadně se tato problematika pak dotkla téměř každého českého letiště a jeho přistávacích drah, které téměř vždy leží na pozemcích více vlastníků.

Tlak na zvyšování transparentnosti právnických osob se zvyšuje spolu se vzrůstajícím významem, který rozvinuté země přikládají boji proti daňovým deliktům a korupci. V květnu tohoto roku schválená čtvrtá směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu přichází s novým požadavkem, aby členské státy EU zavedly registry konečných majitelů právnických osob, tj. registry lidí, kterým přímo či nepřímo patří významné podíly na právnických osobách nebo takové právnické osoby jinak ovládají.

An evolving demand for alternative forms of financing, particularly for SMEs, has been one of the legacies of the financial crisis, but such demand was growing even prior to the crisis. Tightening of access to bank loans, especially for small and medium-sized enterprises (SMEs), coupled with the attraction of more flexible borrowing terms of direct lending funds are likely to increase demand in Europe's private debt markets as companies look for alternative financing. In recent times, crowd funding, as an example of non-institutional lending has gained a particular appeal due to its organic nature and ease of participation. However, another form of non-bank lending, perhaps with less glamorous appeal than crowdfunding, has been steadily gaining ground, that of non- bank institutions – debt funds.

Parlament v minulých dnech konečně zrušil zákon, který od svého přijetí v roce 2006 nikdy nezačal a zřejmě ani neměl začít platit, soudě podle opakovaných pokusů o jeho zrušení a odkladů účinnosti. Pověstný hřebíček do rakve má brzy přidat prezident svým podpisem novely zákoníku práce, která právní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání formálně navrací do režimu pracovního práva. Škoda jen, že čas pro vylepšení současného modelu, popřípadě pro hledání realizovatelného řešení úrazového pojištění zaměstnanců, byl zbytečně promarněn.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob je v Česku už nějakou dobu účinný. Počet pravomocně odsouzených společností postupně zvyšuje, a tak je v praxi čím dál naléhavější otázka náhrady škody, která je s trestní odpovědností firem spojená. Firmy asi bude nejvíce zajímat, zda se mohou „hojit“ na svých zaměstnancích či jiných osobách, které se konkrétně za firmu protiprávního jednání dopustily.

Úprava náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle starého občanského zákoníku byla nerozlučně spjata s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Tato tzv. náhradová vyhláška určovala výši náhrady nemajetkové újmy (bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění) pomocí standardizovaných výší peněžních plnění určených podle bodového ohodnocení příslušného ublížení na zdraví. Například zhmoždění lokte tak bylo ohodnoceno na 2 400 Kč, traumatická ruptura krční meziobratlové ploténky na 12 000 Kč a nitrolební poranění s bezvědomím delším než 7 dní na 48 000 Kč. Ke zvyšování takto určených náhrad docházelo pouze výjimečně.

Nový občanský zákoník obsahuje ve své obecné části ustanovení na ochranu slabší strany v hospodářském styku. Praxe v této souvislosti přinesla několik interpretačních problémů týkajících se toho, co ještě je, a co již není tímto zneužitím či využitím závislosti slabší strany nebo dosažením nedůvodné rovnováhy ve vztahu smluvních stran. České judikatury se v této věci také nedostává. Při překlenutí popsaných výkladových potíží můžeme hledat inspiraci ve Francii, kde nedávno na podobné téma rozhodoval nejvyšší soud.

Kdo ovládá globální byznys na internetu? Google, Apple, Facebook a Amazon, tedy Američané. EU s tím hodlá něco udělat a má plán - jednak regulací silnou americkou čtveřici omezit a jednak vytvořit jednotný digitální trh v Evropě, který dosud v podstatě neexistuje.

Jedním z právních institutů, který přinesl do českého práva nový občanský zákoník, je i tzv. neúměrné zkrácení. Ten dává straně smlouvy možnost žádat její zrušení či obdržet dodatečné plnění, je-li plnění druhé strany v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla ona sama. Avšak vzhledem k tomu, že judikatura českých soudů k tomuto novému pravidlu zatím chybí, nepanuje mezi právníky shoda na jeho výkladu a reálném dopadu do smluvní praxe. I proto pro nás může být poučné nedávné rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora o použitelnosti pravidla neúměrného zkrácení na internetové aukce typu eBay.

Evropská unie přistoupila k zastropování výše poplatků účtovaných obchodníkům bankami vydávajícími platební karty, hradí-li držitel karty jejím prostřednictvím svůj nákup. Zatímco Brusel považuje stávající poplatky za enormně vysoké, neprůhledné a protisoutěžní, banky a karetní společnosti přínos regulace zpochybňují.

V srpnu 2014 vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí, které učinilo přítrž snahám některých daňových subjektů udělat si z Finanční správy továrnu na peníze. Otázky nastolené v rozhodovaném případě se však zaobíraly také tím, kdy se při posuzování nároku daňových subjektů na úrok z přeplatku zaviněného správcem daně použije daňový řád, který nabyl účinnosti 1. ledna 2011, a kdy se postupuje podle „předchůdce“ daňového řádu, tedy podle zákona o správě daní a poplatků.

Zákon o obchodních korporacích obsahuje nové ustanovení, podle kterého každý, kdo má na tom důležitý zájem, může u soudu podat návrh na vyloučení takového člena statutárního orgánu z funkce, který v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře. Vyvstává tedy otázka, kdo jsou v praxi ti, kdo mají „důležitý zájem“?

Pořízení auta na leasing se za posledních dvacet pět let stalo jedním z nejběžnějších nástrojů financování obnovy vozového parků domácností i firem. Zájemce o nový vůz, který tuto službu využije, při něm často podepisuje smlouvy hned dvě: jednu o leasingu samotném a druhou smlouvu kupní. Co když se ale později ukáže, že jedna z nich je neplatná? Odpověď nám dává Nejvyšší soud, který se v jednom ze svých nedávných případů k vzájemnému vztahu těchto dvou smluv vyjádřil.

Se změnou ve vedení Ministerstva financí došlo i k větší otevřenosti v informování o investičních arbitrážích, kterým Česko v minulosti čelilo a které právě probíhají. Ministerstvo zveřejnilo nejen starší rozhodčí nálezy, ale vyjádřilo se i k probíhajícím sporům a k úspěšnosti vymáhání přiznaných částek z vyhraných arbitráží.