Firmy

Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 přinesl praxi mnoho nových instrumentů a ty tradiční učinil lépe využitelnými. To je i případ zástavního práva. Jednou z několika novinek v této oblasti je i možnost zástavního věřitele si se zástavním dlužníkem, resp. zástavcem sjednat, že v případě prodlení se splacením zajištěného dluhu zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě či dokonce, že si ji za určitým způsobem stanovenou cenu ponechá. Je tak zjevné, že nová úprava dává zástavnímu věřiteli více možností, což je pro trh financování jistě dobrá zpráva.

Přijímaný zaměstnanec měl ve firmě obsadit nově zřizovaný manažerský post. Jelikož však nesplnil původní očekávání o svých kvalitách, zaměstnavatel se rozhodl plánovanou pozici záhy zrušit a rozloučil se s manažerem výpovědí z tzv. organizačních důvodů. Výsledek soudního sporu však pro něj byl - po více než 4 letech - nepochybně šokem.

Tichá společnost, ač má v českém právním řádu dlouholetou tradici, je v právní literatuře poněkud opomíjeným institutem. Úprava tiché společnosti je převážně dispozitivní, a jedná se tak o zajímavý prostředek, jímž se může jedna osoba podílet na podnikání druhé. Podstatou tiché společnosti je vložení vkladu, kterým se tichý společník bude podílet na podnikání podnikatele, a jeho následné právo na podíl na zisku podnikatele, resp. podílení se na podnikatelově ztrátě, avšak pouze do výše vkladu. Právě díky tzv. dispozitivní úpravě tiché společnosti může být tato smlouva na rozdíl od obchodních korporací nastavena tak, aby co nejvíce vyhovovala představám smluvních parterů.

Péče řádného hospodáře představuje soubor poměrně přísných povinností, které musí dodržovat každý člen voleného orgánu právnické osoby. V reálném světě se nezřídka stane, že sám člen orgánu právnické osoby dopředu nemůže vědět, zda svým jednáním povinnost péče řádného hospodáře porušuje, či ne, i když jedná dle svého nejlepšího vědomí. V jiných případech pak může být zjevné, že k porušení péče řádného hospodáře a ke vzniku újmy skutečně došlo, a společnost a člen orgánu mají zájem takovou situaci řešit.

To help promote investments in Romania, the state has implemented a series of measures targeting investors who might be interested in opening a business there. As a result, investors can benefit from various types of facilities such as non-refundable amounts and interest allowances in contracting loans, which could play a crucial role in setting up a firm.

Thanks to its strategic geographical position and size, Romania provides a number of reasons why an investment in its territory can have a long and successful life. At present, Romania is seeing significant improvements and is becoming one of the most stable and attractive markets in the south-eastern and central Europe.

Koncem dubna byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon o zadávání veřejných zakázek, jenž s mírným zpožděním zapracovává příslušnou evropskou legislativu. Jeho šestiměsíční, tzv. legiskvakanční doba se již chýlí ke svému konci a zákon tak vstoupí v účinnost 1. října 2016 a nahradí (zruší) mj. dosavadní zákon o veřejných zakázkách (ZVZ).

Rychlý internet a chytrá elektronika vytváří nový trh, který bude podle poradenských společností brzy generovat ne miliardy, ale biliony dolarů ročně, a to především v energetice, dopravě, zdravotní péči, stavebnictví a infrastruktuře. Projektům Smart Cities a Smart Grids ale v cestě stojí tuhá regulace.

Zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob jsme se již na těchto stránkách zabývali. Celkem brzy, již 1. prosince 2016, však nabývá účinnosti poměrně zásadní novela zákona, která by neměla uniknout pozornosti firem. Ne nadarmo se totiž říká: „Kdo je připraven, není překvapen“. Pojďme si nyní nastínit, co novela v praxi pro společnosti znamená.

Léto, jak známo, bývá obdobím seznamování a prázdninových lásek. Milostná vzplanutí se pochopitelně nevyhýbají ani pracovištím. Románky mezi kolegy se přitom nezabývají jen scénáristé podvečerních televizních seriálů, ale kupodivu občas i soudci.

Jednou ze základních podmínek provozování živnosti je takzvaná bezúhonnost. Za bezúhonnou osobu se přitom nepovažuje podle živnostenského zákona ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Otázkou, jakým způsobem vykládat onu „souvislost s podnikáním“, se zabýval v nedávné době Nejvyšší správní soud.

Letos na jaře nabyla účinnosti novela zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Jaké novinky novela přináší a co to bude znamenat nejen pro podnikatele?

Předávání osobních údajů z Evropy do USA bude podléhat nové úpravě. Evropská komise minulý týden schválila tzv. Štít soukromí (Privacy Shield), který nahrazuje dřívější dohodu s USA. Tu totiž loni zrušil Soudní dvůr EU. Ani nový Štít však nemusí vydržet dlouho.

Jednáme-li ve víře v úplnost a pravdivost zápisu v katastru nemovitostí, poskytuje nám zákon ochranu v rámci tzv. principu materiální publicity. Pokud tedy například plánujeme koupit nemovitost zapsanou v katastru a jednáme s jejím vlastníkem, poskytuje nám zákon ochranu, i kdyby této osobě ve skutečnosti vlastnické právo nesvědčilo. Jaké možnosti ochrany pak ale mají skuteční vlastníci, kteří takto v katastru nemovitostí z nějakého důvodu vedeni nejsou?

Zahraniční občan (fyzická osoba) s místem pobytu mimo území Evropské unie, který v tuzemsku nakoupí zboží, má za určitých podmínek nárok na vrácení DPH zaplacené v kupní ceně zboží, které jí prodá plátce daně. Pokud však v rámci kupní ceny částku odpovídající DPH uhradí, na koho se má s případnými spory ohledně nároku na vrácení poskytnutého plnění obrátit? Na civilní soud, nebo na finanční úřad?