Firmy

Podle nedávno zveřejněných údajů Mezinárodní obchodní komory (ICC) za loňský rok opět významně narostl počet nových obchodních arbitráží vedených dle rozhodčích pravidel ICC. Jedná se přitom o celosvětově nejpoužívanější pravidla pro arbitráže probíhající před stálými rozhodčími soudy. Jaké údaje ze statistik ICC vyplývají?

I podle nového občanského zákoníku může být nájem sjednán jak na dobu neurčitou, tak na dobu určitou. Ve druhém z uvedených případů musí strany do nájemní smlouvy zahrnout ujednání o dni skončení nájmu nebo o době jeho trvání. Zdá se to být jednoduché, ale může to mít i svá úskalí.

Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, které má silný dopad na zajištění bankovních záruk zástavním právem. Z rozhodnutí vyplývá, že plní-li banka na záruku po zahájení insolvenčního řízení na majitele zástavy (který pak skončí v konkurzu), ztrácí právo na oddělené uspokojení ze zástavy. Bude tak uspokojena vedle ostatních nezajištěných věřitelů, tedy v praxi jen minimálně.

Zástavní právo slouží jako významný a hlavně velmi častý zajišťovací instrument při financování všemožných projektů či transakcí. Není asi investora či jednatele společnosti, který by s ním neměl zkušenost. Nový občanský zákoník, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014, přinesl výrazné změny právě i do úpravy výkonu zástavního práva.

Dostatečně určité a srozumitelné vymezení předmětu nájmu je jednou ze základních podmínek, kterou musí nájemní smlouva splňovat. U movitých věcí by s tím neměl být větší problém. Má-li však být předmětem nájmu nemovitost či její část, musí mít strany nově na paměti, že nemovitostí se ve smyslu definice zavedené novým občanským zákoníkem vesměs rozumí již jen pozemek.

Další ze série pokrizových legislativních opatření EU na finančních trzích je tady. Nařízení o klíčových informacích pro strukturované retailové investiční produkty (tzv. nařízení PRIPs) bylo schváleno Evropským parlamentem. Čeká se už pouze na publikaci v úředním věstníku EU. Nařízení stanoví povinnost vyhotovovat a předkládat investorům sdělení klíčových informací (KID) ve vztahu k široké paletě investičních produktů.

Nový občanský zákoník, který nabyl účinnosti 1. ledna letošního roku, možná podle probíhajících debat čeká první velká novela. Kdy k ní však dojde a co bude obsahovat, zatím ale není zcela jasné. Zřetelněji se ovšem už rýsuje „malá“, technická novela tohoto zákoníku, kterou by měla v dohledné době projednat vláda a která by měla napravit nejdůležitější nedostatky spíše technického rázu. Zde je přehled navrhovaných změn.

Na začátku října vydal Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozsudek, který – ač se týkal české společnosti – může mít dopady i na další evropské státy. Jaká je podstata tohoto rozhodnutí a proč by měl tento judikát zajímat všechny manažery a vlastníky společností?

Podle údajů Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) byla Česká republika v roce 2013 nejvíce žalovanou zemí na světě. Pro Českou republiku to přitom není výjimečná situace. Do historických tabulek se Česko stihlo „zapsat“ už i jako nejčastěji žalovaná země Evropy a souhrnném historickém hodnocení patří naší zemi třetí místo na světě. Jak tohoto výsledku ČR dosáhla?

Ačkoliv odůvodňovali autoři nového občanského zákoníku jeho potřebu nutností modernizovat naše občanské právo a přiblížit je více současné době a současnému jazyku, přenáší nás nová právní úprava paradoxně místy zpět do dob habsburské monarchie. Jedním z příkladů tohoto návratu k monarchistickým tradicím je rozdělení úplatného přenechání užívacích práv k věci na nájem a pacht. Ani sami autoři nového občanského zákoníku se netají tím, že jim byla v tomto ohledu inspirací právní úprava obecného zákoníku občanského z roku 1811.

V současné době řeší některé akciové společnosti problém, jak naložit s akcionáři, kteří dosud nepředložili k výměně akcie na majitele, přestože jim to v termínu do 30. června letošního roku ukládal speciální zákon o zvýšení transparentnosti. Kvůli tomu jsou akciové společnosti, kterých se tento problém týká, nyní nuceny přistoupit ke krajnímu řešení. Oč jde?

Začátkem roku 2012 nabyl v České republice po dlouhých diskuzích účinnosti zákon o trestní odpovědnosti firem. Jedním z nejdiskutovanějších témat tohoto zákona je nepochybně výčet trestných činů, za které je možné firmy postihnout. Na pořad dne se tato otázka dostává nyní znovu, a to díky vládní novele, kterou vláda začátkem září předložila Poslanecké sněmovně.

S ohledem na ne zcela šťastně koncipované přechodné ustanovení nového občanského zákoníku týkajícího se nájmů může uvedený výkřik splynout ze rtů nejednoho pronajímatele či nájemce, kteří uzavřeli nájemní smlouvu před 1. lednem 2014, kdy nový občanský zákoník nabyl účinnosti.

Obchodní arbitráže mají být efektivní a levné, ale spory v mezinárodním obchodu jsou neustále složitější a týkají se větších transakcí. Právě proto nedávno došlo k novelizacím procesních pravidel řady největších rozhodčích soudů, jako jsou pařížský ICC (2012), hongkongský HKIAC (2013), vídeňský VIAC (2013), americký ICDR (2014) a naposledy i londýnský LCIA. Nová londýnská pravidla nabývají účinnosti 1. října 2014 a pokračují v trendu modernizace mezinárodní obchodní arbitráže.

Nový občanský zákoník výslovně stanoví, že každý, kdo přijme funkci voleného orgánu, má povinnost vykonávat ji s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jinými slovy, jedná se o starou známou péči řádného hospodáře. Skutečnost, zda je člen statutárního orgánu schopen tuto povinnost splnit, by měl každý řádně zvážit, neboť následky porušení se nemusejí týkat pouze jeho.