Trhy & finance

Nový občanský zákoník výslovně stanoví, že každý, kdo přijme funkci voleného orgánu, má povinnost vykonávat ji s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jinými slovy, jedná se o starou známou péči řádného hospodáře. Skutečnost, zda je člen statutárního orgánu schopen tuto povinnost splnit, by měl každý řádně zvážit, neboť následky porušení se nemusejí týkat pouze jeho.

Legislativní rada vlády není právě orgán, o jehož existenci a činnosti by nutně věděl každý smrtelník. Poslední jednání této instituce však bylo v energetické obci očekáváno s neskrývaným zájmem a leckdy i nemalými nadějemi. Když se pak v pozdních čtvrtečních hodinách předminulého týdne začala v mediálním prostoru šířit zpráva, že LRV odložila projednání poslední navrhované novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie, a to z důvodu její faktické neprojednatelnosti, bylo z mnoha alternativně-energetických luhů a hájů slyšet úlevné „uf“.

Po devítiletém jednání u Stálého rozhodčího soudu v Haagu byla ukončena největší arbitráž historie. V případu Jukos vs. Rusko, který zahrnoval tři žaloby tří bývalých akcionářů ruské společnosti Jukos, byla investorům přiznána náhrada škody ve výši 50 miliard dolarů (asi bilión Kč, tedy přibližně roční rozpočet ČR).

S účinností od 1. srpna 2014 zavedla Evropské unie vůči Ruské federaci sankční opatření. Příslušná omezení jsou vydána jak na úrovni rozhodnutí, tak i nařízení Rady Evropské unie. Jsou tedy závazná nejenom pro členské státy, ale musí se jimi řídit i jednotlivci. Důležitá je pak časová působnost těchto omezení, kdy je třeba odlišit okamžik uzavření smlouvy na dodávky zboží do Ruska či zobchodování cenného papíru. Jinými slovy, omezení v tomto ohledu nejsou bezbřehá a je třeba každý případ posoudit samostatně.

Vše potřebné a rozumně očekávatelné - tato čtyři klíčová slova jsou od 1. ledna 2014 jedním z určujících faktorů, zda se (bývalí) členové orgánů obchodních korporací budou osobně zodpovídat věřitelům za závazky této korporace, či nikoli.

Náklady soudního řízení neboli náhrada za soudní poplatek a náhrada za odměnu advokáta podle advokátního tarifu jsou obecně přiznávány tomu účastníku, který měl plný úspěch ve věci. Stále častěji se však i ti neúspěšní dovolávají, aby soud těm úspěšným náhradu nákladů nepřiznal. Proč tomu tak je a za jakých podmínek vlastně straně, která soudní spor vyhrála, nemusí být přiznána náhrada nákladů řízení?

Jednou z výhod arbitráží, tedy mimosoudního řešení sporů, je jejich diskrétnost. Nejde přitom jen o spory mezi obchodníky, ale také o tzv. investiční arbitráže mezi státy a zahraničními investory. U investičních arbitráží však nyní dochází k pozvolné změně. Od dubna 2014 totiž začala platit nová pravidla transparentnosti, která byla přijata Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL).

Do března 2016 musí být do českého práva implementována evropská směrnice o úvěrech na bydlení, která byla přijata počátkem tohoto roku. Podle Evropské komise je cílem této směrnice vytvořit v Evropské unii harmonizovaný trh s hypotéčními úvěry se zaručenou vysokou mírou ochrany spotřebitele.

První srpnový den letošního roku nabude účinnosti v pořadí již patnáctá novela zákona o dluhopisech (č. 190/2004 Sb.) Ačkoliv neobsahuje změny historicky nejvýznamnější, vnáší i tato novela do českého dluhopisového práva podstatné novinky. Ta asi nejpodstatnější z nich je odrazem snahy lépe vymezit působnost uvedeného předpisu. To je důležité především s ohledem na instrumenty dluhopisům podobné a označované porůznu: hybridní dluhopisy, hybridní dluhové nástroje, strukturované dluhopisy, warranty, se kterými se lze v praxi setkat.

Započtení pohledávek je praktickým institutem, který usnadňuje nikoliv pouze podnikatelský styk. Stojí na principu, podle kterého, dluží-li si dvě strany vzájemně plnění stejného druhu (typicky peněžní částku), není potřeba, aby obě strany plnily (tj. zaslaly peníze na účet druhé strany), nýbrž postačí, že jedna ze stran vůči druhé straně prohlásí, že svoji pohledávku započítává. V rozsahu, ve kterém se vzájemné pohledávky kryjí, obě pohledávky zaniknou.

Zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) představil přelomovou změnu v oblasti fondového byznysu. Do tuzemského práva zakotvil možnost právně zcela oddělit výkon obhospodařování a administrace investičního fondu. Obhospodařování investičního fondu představuje zvláště správu majetku investičního fondu. Administrací investičního fondu se ve vztahu k tomuto fondu rozumí provádění obslužných, administrativních, činností, které s obhospodařováním investičních fondů nutně souvisí.

Jestliže kartelová dohoda dvou firem vede k tomu, že ceny zvýší i ostatní společnosti na trhu, které se na kartelu nijak nepodílejí, můžou být kartelisté odpovědni za škodu i klientům této konkurence (v širším slova smyslu „nekartelistům“). A to přestože s nimi v žádném smluvním vztahu nejsou.

Aktuální stav dění v české energetice je – kulantně řečeno – poněkud rozkolísaný. Dalo by se i říci, že se v něm málokdo vyzná. Zajímavé však je, že vše energetické, co aktuálně zažíváme, bylo již dávno předpovězeno a popsáno, a to ve starých českých příslovích. Nevěříte?

Téma nákupu českých nemovitostí cizinci je stále aktuální a to i přes již poměrné dávné zrušení všech omezení pro cizí státní příslušníky v této oblasti. Zajisté je to dáno i různými zákazy a omezeními, které v Česku v této oblasti z více či méně pochopitelných důvodů platily po dlouhá desetiletí, přičemž se tyto překážky dostaly do povědomí i neodborné veřejnosti a hlavně zahraničních kupců a investorů.

Zatímco nedávný požadavek ministra financí, aby ČEZ vyplatil akcionářům celý loňský zisk, vzbudil značnou pozornost a překvapivé reakce, další téměř souběžná událost ze stejného soudku zatím příliš ohlasu nevyvolává. Přitom je pro firmy zásadní. Nejvyšší soud v judikátu z konce února vymezil mantinely pro rozhodování valné hromady o tom, že vytvořený zisk nebude rozdělen, a nebude tedy ani vyplacena dividenda.