Trhy & finance

Dlouholetý spor mezi Evropskou unií a USA ohledně subvencování výrobců letadel má další pokračování. Na půdě Světové obchodní organizace (WTO) probíhá spor ohledně souladu veřejných podpor pro Boeing v USA a pro Airbus v EU s pravidly WTO, jejichž základním cílem je liberalizace mezinárodního obchodu. EU podala návrh na zahájení procesu konzultací se Spojenými státy ohledně zákona přijatého ve státě Washington.

Nejvyšší správní soud se vyslovil k manipulaci s finančním trhem, ke které došlo zveřejněním nepravdivých informací v médiích. Ve sporu mezi vydavatelstvím Mladá fronta a Českou národní bankou dal soud za pravdu ČNB, když potvrdil rozhodnutí banky, ve kterém uložila Mladé frontě pokutu ve výši 300 tisíc korun. Kvůli čemu se vydavatelství dostalo do problémů?

Ta zpráva zazářila na mediálním nebi jako kometa. Dle Soudního dvora Evropské unie (SDEU) je inovativní český vynález – daň darovací z emisních povolenek, které měly být bezplatně alokovány provozovatelům velkých českých energetických zdrojů – nesouladný s právem EU. Ale kdež, kontrovali zástupci veřejné moci, rozhodnutí SD EU je pozitivní, protože možnost uložení takové daně naopak potvrzuje. Jakpak to tedy vlastně je?

Výsledková sezóna je mezi investory jednou z nejočekávanějších událostí roku, a to kvůli možnému rozdělení zisku valnou hromadou společnosti. (Ponechme teď stranou, že mezi nejúspěšnějšími společnostmi světa jsou i takové, které dividendy nevyplácí. Volné finanční prostředky využívají tyto společnosti k dalšímu rozvoji podnikání, z čehož profitují i akcionáři díky zvýšení hodnoty svých akcií.) Zajímavou otázku řešil nedávno v tuzemsku Nejvyšší soud: Může si menšinový akcionář vynutit soudně výplatu dividendy, pokud valná hromada rozhodla, že se zisk ponechá ve společnosti?

Smlouvy, díky nimž může zákazník například zaplatit za zboží ve splátkách nebo si půjčit peníze, často obsahují ustanovení o tzv. ztrátě výhody splátek. Sjednání tohoto ustanovení umožňoval jak dřívější občanský zákoník, tak i současný nový občanský zákoník, který je účinný od roku 2014. Věc vypadá jasně, ale jak je vidět z rozhodovací praxe soudů, nemusí to tak vždycky být. O zajímavém případu týkajícím se ztráty výhody splátek nedávno rozhodovaly jak Nejvyšší soud, tak i Ústavní soud.

Materiál, který má vláda schválit, není vstřícný k praktickému použití. Praxi nabízí očekávání, kterým sám nemůže dostát.

Virtuálním prostorem proběhla nedávno zdánlivě banální zpráva, která by ale neměla zapadnout. Stavební spořitelny neumožňují od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ) zákonným zástupcům dětí ukončovat trvání smluv o stavebním spoření, které jsou vedeny „na jméno dětí“, a každou žádost o „ukončení dětského stavebního spoření“ je tak nutno doložit předchozím souhlasem opatrovnického soudu. Do nastalé diskuse, zda NOZ takovou povinnost skutečně stanoví, se nám podařilo získat vyjádření jedné z nezletilých klientek.

Koncem loňského roku bylo přijato několik změn, které mají ekonomicky podpořit rodiny s dětmi. Většinou se projeví až od nového roku, ovšem jednu z nich lze využít již za rok 2014.

Obchodujete s ruskými partnery a máte v zástavě jejich movité věci, například výrobní linky či obráběcí stroje? Potom vězte, že od loňského července máte nově možnost své zástavní právo zapsat do ruského rejstříku zástav. A tento krok lze jedině doporučit.

Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, které má silný dopad na zajištění bankovních záruk zástavním právem. Z rozhodnutí vyplývá, že plní-li banka na záruku po zahájení insolvenčního řízení na majitele zástavy (který pak skončí v konkurzu), ztrácí právo na oddělené uspokojení ze zástavy. Bude tak uspokojena vedle ostatních nezajištěných věřitelů, tedy v praxi jen minimálně.

I když institut finančního arbitra vznikl v České republice již začátkem roku 2003, prakticky začíná být využíván až v posledních letech. Zatímco v roce 2012 bylo zahájeno pouze něco málo přes 200 řízení, v roce 2013 jejich počet již překročil sedm stovek. Kdy vám finanční arbitr může pomoci a jak v řízení postupovat? A jaké účinky má vydaný nález?

Další ze série pokrizových legislativních opatření EU na finančních trzích je tady. Nařízení o klíčových informacích pro strukturované retailové investiční produkty (tzv. nařízení PRIPs) bylo schváleno Evropským parlamentem. Čeká se už pouze na publikaci v úředním věstníku EU. Nařízení stanoví povinnost vyhotovovat a předkládat investorům sdělení klíčových informací (KID) ve vztahu k široké paletě investičních produktů.

Do vlády se chystá nový návrh zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích z pera Ministerstva financí. Poté, co v srpnu 2013 skončila první snaha o jeho novelizaci rozpuštěním Poslanecké sněmovny, nejen pojišťovny, ale i běžní občané netrpělivě očekávají změny v právní úpravě. Stávající legislativa je v mnohých ohledech nedostatečná, místy nevyhovuje evropským předpisům, a především neposkytuje spotřebitelům dostatečnou ochranu.

Při provádění exekuce musí exekutor vždy zajistit majetek v rozsahu postačujícím k uspokojení nejen vymáhané pohledávky oprávněného s veškerým příslušenstvím, ale též nákladů oprávněného a exekutora v exekučním řízení. Současně však exekutor musí respektovat zásadu přiměřenosti rozsahu prováděné exekuce, o které pojednává tento článek.

Není vždy potřeba, aby byl dluh plněn věřiteli vždy vcelku. Dle občanského zákoníku, „starého“, ale i aktuálního nového, si strany mohou sjednat plnění ve splátkách. Ustanovení, které takový způsob zániku závazku zakotvuje, dále obsahuje možnost, aby si strany sjednaly tzv. ztrátu výhody splátek, což se v praxi často děje. Jednoduše to znamená, že pokud dlužník nesplnil některou splátku, má věřitel právo žádat o zaplacení celé pohledávky. Podmínky, za kterých může věřitel toto právo uplatnit, nedávno popsal ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.