Trhy & finance
Kdy je podle Nejvyššího soudu škoda způsobená provozem dopravního prostředku?
Odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi, které mají tzv. původ v provozu dopravního prostředku, je jedním z příkladů odpovědnosti, které se nelze žádným způsobem zprostit. Pro poškozeného tedy postačí, pokud prokáže, že mu byla způsobena škoda a že tato škoda má příčinu v samotném provozu určitého dopravního prostředku. Nejvyšší soud se k výkladu podmínek této odpovědnosti v nedávné době dvakrát vyjádřil. A v obou případech se případech se přiklonil spíše k širší interpretaci této odpovědnosti.
Kdy je civilní soud vázán rozhodnutím trestního soudu či jiného orgánu?
Spory se mezi osobami nevedou pouze před civilními soudy. Spor mezi dvěma osobami, který skončí před soudem, může mít i trestněprávní rovinu, stejně jako může být v dané věci vydáno rozhodnutí správního orgánu. Do jaké míry jsou však v soukromoprávních řízeních před soudy tato rozhodnutí závazná?
Soudní dvůr Evropské unie k insider tradingu: Jak moc nepřesná informace je ještě přesná?
Evropský soudní dvůr vydal letos v březnu další ze svých rozhodnutí v oblasti ochrany před zneužíváním trhu (šlo o tzv. případ „Lafonta“). Rozhodnutí vykládá pojem „vnitřní informace“, jde-li o požadavek na její přesnost. Jeho dopady však budou patrně hlubší. Ve svém důsledku se totiž může dotknout kohokoli, kdo disponuje s informacemi na kapitálovém trhu, a ve finále může být rozhodující pro posouzení toho, zda se taková osoba dopustila deliktního jednání spočívajícího ve zneužití trhu.
Co přinese snížení mezibankovních poplatků za karetní transakce?
Evropská unie přistoupila k zastropování výše poplatků účtovaných obchodníkům bankami vydávajícími platební karty, hradí-li držitel karty jejím prostřednictvím svůj nákup. Zatímco Brusel považuje stávající poplatky za enormně vysoké, neprůhledné a protisoutěžní, banky a karetní společnosti přínos regulace zpochybňují.
Důležitý zájem v návrhu na vyloučení člena statutárního orgánu
Zákon o obchodních korporacích obsahuje nové ustanovení, podle kterého každý, kdo má na tom důležitý zájem, může u soudu podat návrh na vyloučení takového člena statutárního orgánu z funkce, který v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře. Vyvstává tedy otázka, kdo jsou v praxi ti, kdo mají „důležitý zájem“?
Vzájemná závislost leasingové a kupní smlouvy: Jak rozhodl Nejvyšší soud?
Pořízení auta na leasing se za posledních dvacet pět let stalo jedním z nejběžnějších nástrojů financování obnovy vozového parků domácností i firem. Zájemce o nový vůz, který tuto službu využije, při něm často podepisuje smlouvy hned dvě: jednu o leasingu samotném a druhou smlouvu kupní. Co když se ale později ukáže, že jedna z nich je neplatná? Odpověď nám dává Nejvyšší soud, který se v jednom ze svých nedávných případů k vzájemnému vztahu těchto dvou smluv vyjádřil.
Exekuce a povinnosti zaměstnavatele: Co vše musí na dlužníka prozradit?
Zaměstnavatelé se musejí v poslední době vyrovnávat s nárůstem exekucí na mzdy svých zaměstnanců. Mnozí z nich se proto mohou ptát, zda a v jakém rozsahu jsou vůbec povinni poskytovat exekutorům údaje týkající se jejich zaměstnanců. Odpověď není úplně jednoduchá a jednoznačná. Na jednu stranu existují povinnosti dané exekučním řádem, na druhé straně jsou ale zaměstnavatelé povinni respektovat ochranu osobních údajů svých zaměstnanců.
Druhé rozhodnutí Nejvyššího soudu k výkladu zákona o obchodních korporacích
Před časem jsme vás informovali o historicky prvním rozhodnutí Nejvyššího soudu přímo vykládajícího ustanovení zákona o obchodních korporacích. Zatímco první případ se týkal formy plné moci k založení obchodní korporace, v dalším novém případě se vykládala otázka změny společenské smlouvy v důsledku rekodifikačních změn.
Koho žalovat v případě bezdůvodného obohacení?
Přestavte si, že někdo, kdo se například domnívá, že je vlastníkem vašeho bytu, jej pronajímá třetí osobě. Poté, co se svého práva domůžete, budete zpravidla čelit otázce, po kom vymáhat neoprávněný prospěch? Po domnělém nájemci, nebo pronajímateli? Po obou? Nejvyšší soud se touto otázkou několikrát zabýval a jeho závěry jsou v tomto ohledu ustálené.
Test
test
Evropská unie rozehrává další kolo sporu o veřejných podporách amerického Boeingu
Dlouholetý spor mezi Evropskou unií a USA ohledně subvencování výrobců letadel má další pokračování. Na půdě Světové obchodní organizace (WTO) probíhá spor ohledně souladu veřejných podpor pro Boeing v USA a pro Airbus v EU s pravidly WTO, jejichž základním cílem je liberalizace mezinárodního obchodu. EU podala návrh na zahájení procesu konzultací se Spojenými státy ohledně zákona přijatého ve státě Washington.
Manipulace s trhem: Médiím se někdy nevyplatí ani nevinná chyba v překladu tiskové zprávy
Nejvyšší správní soud se vyslovil k manipulaci s finančním trhem, ke které došlo zveřejněním nepravdivých informací v médiích. Ve sporu mezi vydavatelstvím Mladá fronta a Českou národní bankou dal soud za pravdu ČNB, když potvrdil rozhodnutí banky, ve kterém uložila Mladé frontě pokutu ve výši 300 tisíc korun. Kvůli čemu se vydavatelství dostalo do problémů?
Tak trochu bezplatné povolenky: Sága pokračuje
Ta zpráva zazářila na mediálním nebi jako kometa. Dle Soudního dvora Evropské unie (SDEU) je inovativní český vynález – daň darovací z emisních povolenek, které měly být bezplatně alokovány provozovatelům velkých českých energetických zdrojů – nesouladný s právem EU. Ale kdež, kontrovali zástupci veřejné moci, rozhodnutí SD EU je pozitivní, protože možnost uložení takové daně naopak potvrzuje. Jakpak to tedy vlastně je?
Mohou si menšinoví akcionáři soudně vynutit výplatu dividendy? Nejvyšší soud rozhodl
Výsledková sezóna je mezi investory jednou z nejočekávanějších událostí roku, a to kvůli možnému rozdělení zisku valnou hromadou společnosti. (Ponechme teď stranou, že mezi nejúspěšnějšími společnostmi světa jsou i takové, které dividendy nevyplácí. Volné finanční prostředky využívají tyto společnosti k dalšímu rozvoji podnikání, z čehož profitují i akcionáři díky zvýšení hodnoty svých akcií.) Zajímavou otázku řešil nedávno v tuzemsku Nejvyšší soud: Může si menšinový akcionář vynutit soudně výplatu dividendy, pokud valná hromada rozhodla, že se zisk ponechá ve společnosti?
Dohodli jste se na splácení dluhu? Pozor na to, zda splátky hradíte řádně a včas
Smlouvy, díky nimž může zákazník například zaplatit za zboží ve splátkách nebo si půjčit peníze, často obsahují ustanovení o tzv. ztrátě výhody splátek. Sjednání tohoto ustanovení umožňoval jak dřívější občanský zákoník, tak i současný nový občanský zákoník, který je účinný od roku 2014. Věc vypadá jasně, ale jak je vidět z rozhodovací praxe soudů, nemusí to tak vždycky být. O zajímavém případu týkajícím se ztráty výhody splátek nedávno rozhodovaly jak Nejvyšší soud, tak i Ústavní soud.