Trhy & finance

Nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) zavádí zejména v souvislosti s implementací směrnice AIFMD nová pravidla nabízení investičních fondů dopadající i na neveřejné nabízení (private placement). Jak nová úprava ovlivní přeshraniční nabízení fondů typu UCITS v České republice?

V dalším díle seriálu o systémové novele insolvenčního zákona, jejíž schválené znění již uzřelo světlo světa prostřednictvím Sbírky zákonů a která začne naplno „žít“ po novém roce, se podíváme na další novinku, která by neměla uniknout zejména věřitelům. Novela se totiž dotkla i neslavně známých ustanovení § 178 a 179, která již nadělala vrásky nejednomu podnikateli.

Nový občanský zákoník změní od příštího roku i pravidla týkající se správy majetku ve společném jmění. V praxi jde hlavně o to, kdy je potřeba souhlasu druhého manžela s právním jednáním týkající se věci ve společném jmění. I v této oblasti si budou muset manželé zvykat na novinky.

Na první pohled se zdá, že práva a povinnosti ohledně majetku manželů na portál, jako je Patria.cz, nepatří. Na druhý pohled to ale není pravda. Majetkové vztahy mezi manžely mají totiž dopad třeba i na převod podílů v obchodních společnostech, sjednávání hypotéky nebo vymáhání dluhů fyzických osob. Je proto důležité si všimnout, jaké hlavní změny přinese do majetkových poměrů mezi manžely nový občanský zákoník (NOZ), který bude účinný od začátku příštího roku.

Čtvrtý díl seriálu o velké novele insolvenčního zákona vychází v čase, kdy již prošla všemi stádii legislativního procesu včetně její publikace ve Sbírce zákonů. Datum, kdy začne ovlivňovat život nejenom podnikatelů, je, spolu s novým občanským zákoníkem, stanoven na 1. 1. 2014. Dnes se podíváme na to, co tato novela přinese subjektům, které by měly být insolvenčním právem chráněny primárně - věřitelům.

Evropský parlament se v nejbližší době chystá přijmout směrnici, jejímž obsahem jsou nová a harmonizovaná pravidla pro poskytování hypotéčních úvěrů. Chce tím vytvořit skutečný vnitřní trh s vysokou a rovnocennou úrovní ochrany spotřebitele v celé EU. Co přesně ve směrnici bude?

Zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) obsahuje po implementaci směrnice AIFMD rozsáhlou a poměrně komplikovanou úpravu nabízení investičních fondů. Jak se nová úprava dotýká neveřejného nabízení zahraničních investičních fondů (nabízení v režimu private placement), které předchozí zákon o kolektivním investování stavěl mimo regulaci, a za jakých podmínek je nadále možné? Problematiku si představíme v tomto a v následujícím příštím příspěvku.

Evropská komise se nedávno pustila do Akčního plánu, který má pomoci s výběrem daní v členských státech. To ale není ze strany EU vše. Komisi podpořil Evropský parlament, který v květnu tohoto roku vydal usnesení o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům. V příštích letech by se tak měl zostřit například boj proti firmám, které porušují daňové zákony, stejně jako proti daňovým rájům.

Nejvyšší soud v nedávné době řešil otázku, s jakou přesností musí být uvedeno platební místo na směnce. Je totiž častým nešvarem naší směnečné praxe, že strany vyplní údaj o platebním místu vlastní tvůrčí zkratkou, např. „Kut. Hora“ a při lámání chleba, tedy když se remitent domáhá směnečného peníze, často dojde ke sporu o určitost takto vyplněného údaje. Nelze ostatně vyloučit ani to, že někteří výstavci vlastních směnek takto směnky vyplňují ve zlé víře s tím, že směnka se posléze pro neurčitost stane neplatnou.

Po roce od účinnosti poslední novely zákona o dluhopisech otevírá ministerstvo financí diskuzi nad jeho dalšími úpravami. Myslím, že je to vhodná příležitost, položit si otázku, k čemu vůbec zákon o dluhopisech potřebujeme.

Pokud poplatník vlastní pozemky, ze kterých mu plynou zdanitelné příjmy, jistě ví, že ve svém daňovém základu výdaje na pořízení takových pozemků nijak nezohlední. Vzhledem k tomu, že tyto výdaje nemusí být zanedbatelné, zajisté by poplatníci uvítali, kdyby bylo možné využít například daňových odpisů. Zůstane to jen zbožným přáním, nebo se snad poplatníci dočkají?

Vedle fondů kolektivního investování upravuje nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) také druhou kategorii investičních fondů, tzv. fondů kvalifikovaných investorů. Tyto fondy budou určeny profesionálům, nebude tedy možné do nich běžně investovat. Co dalšího je charakterizuje?

Odvolací soudu pro druhý okrsek ve státu New York vydal na konci srpna prozatím konečné rozhodnutí ve sporu, jehož průběh napjatě sleduje celý finanční svět. Rozhodoval totiž o osudu státních dluhopisů jednoho z nejproblémovějších dlužníků mezi suverénními státy, a to Argentiny.

EU se rozhodla zrevidovat své pokyny ohledně státní podpory určené letištím a leteckým společnostem z let 1994 a 2005. Cílem je transparentnost a větší podpora regionálních letišť, která ze své povahy nemají potenciál být sama o sobě bez pomoci zisková. Zatím je návrh pouze v přípravné fázi, finální verze má být přijata na začátku roku 2014. Nicméně už v září budou známé výsledky konzultace s veřejností. I když nevlastníte letiště ani leteckou společnost, zbystřete, navrhované změny můžou mít významný dopad na celou leteckou dopravu.

Zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), který nabyl účinnosti v srpnu, poněkud převrací dosavadní terminologii užívanou v dřívějším zákoně o kolektivním investování, což může být zejména pro laickou veřejnost matoucí. Na terminologické změny se proto podívejme, stejně jako jednu z kategorií investičních fondů dle nového zákona, konkrétně na fondy kolektivního investování.