Vymezení místností, které jsou součástí bytové jednotky, zpravidla nezpůsobuje problémy. V případě některých dalších prostor ale nemusí být řešení tak jednoznačné. Zákonná úprava a teoretické pojetí společných prostor mohou mít praktické důsledky, a to jak pro developera, tak pro vlastníky bytu, případně jeho potenciální kupující.

Hmotněprávní úprava principu prevence je součástí českého právního řádu již řadu let. V současné době tuto problematiku upravuje § 2900 občanského zákoníku, když stanoví povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Uvedené ustanovení však nezakládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody, a generální prevence tak není bezbřehá. Na začátku letošního roku Nejvyšší soud v rozhodnutí 25 Cdo 755/2015 posuzoval tuto otázku v souvislosti s náhradou škody usmrcením nezletilého dítěte způsobené osobou s nebezpečnými vlastnostmi (odkaz na rozhodnutí najdete zde).

Uzavřeli jste se smluvním partnerem dohodu, že vaše případné spory budou řešeny v ICC rozhodčím řízení? Zamýšlíte takovou dohodu uzavřít? Pokud ano, je třeba vzít v úvahu, že 1. března 2017 nabyla účinnosti významná novela ICC rozhodčích pravidel.

Haagská úmluva upravující otázky rozhodného práva v případech některých práv týkajících se dematerializovaných cenných papírů vstoupila dne 1. 4. 2017 v platnost. Jejími smluvními stranami jsou Spojené státy americké, Švýcarsko a Mauricius. Česká republika k úmluvě přistoupit nemůže, brání ji v tom Smlouva o fungování EU, kterou je vázána. Evropská unie však zatím na srovnatelném řešení stále pracuje, z přístupu k Haagské úmluvě přes počáteční deklarace (bohužel) vycouvala.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přinesl mimo jiné i uvolnění pravidel pro změny závazků ze smluv na plnění veřejných zakázek, a to prostřednictvím rozšíření okruhu takzvaných nepodstatných změn. Liberalizace těchto pravidel představuje nepochybně vítanou změnu, neboť dosavadní rigidní úprava mnohdy zadavatelům významně komplikovala pružnou reakci na celou řadu situací, s nimiž se zadavatelé v průběhu realizace předmětu veřejných zakázek potýkali.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přinesl mimo jiné i uvolnění pravidel pro změny závazků ze smluv na plnění veřejných zakázek, a to prostřednictvím rozšíření okruhu takzvaných nepodstatných změn. Liberalizace těchto pravidel představuje nepochybně vítanou změnu, neboť dosavadní rigidní úprava mnohdy zadavatelům významně komplikovala pružnou reakci na celou řadu situací, s nimiž se zadavatelé v průběhu realizace předmětu veřejných zakázek potýkali.

Hledáte vhodného uchazeče na pracovní pozici a chcete o něm zjistit co nejvíce relevantních informací? Požadujete kromě jeho životopisu i potvrzení o předchozím zaměstnání, posudek od předchozího zaměstnavatele, chcete zjistit jaké kurzy a školení případný zaměstnanec absolvoval či si s uzavřením pracovní smlouvy udělat kopii jeho občanského průkazu? Níže uvádíme přehled nejčastějších dokumentů, které zaměstnavatelé požadují před nebo při uzavření pracovní smlouvy a vysvětlíme, zdali tak činí v souladu se zákonem či nikoliv.

Hledáte vhodného uchazeče na pracovní pozici a chcete o něm zjistit co nejvíce relevantních informací? Požadujete kromě jeho životopisu i potvrzení o předchozím zaměstnání, posudek od předchozího zaměstnavatele, chcete zjistit jaké kurzy a školení případný zaměstnanec absolvoval či si s uzavřením pracovní smlouvy udělat kopii jeho občanského průkazu? Níže uvádíme přehled nejčastějších dokumentů, které zaměstnavatelé požadují před nebo při uzavření pracovní smlouvy a vysvětlíme, zdali tak činí v souladu se zákonem či nikoliv.

Před koncem roku 2016 se vyjednávacímu týmu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pod vedením paní náměstkyně Lenky Kovačovské podařil vskutku husarský kousek – takřka na poslední chvíli bylo vydáno stanovisko Evropské komise (EK), kterým byla za kompatibilní s právními předpisy EU označena a shledána veřejná podpora výroby elektřiny z OZE (obnovitelných zdrojů energie) realizovaná v energetických zdrojích uvedených do provozu mezi lety 2006 - 2012. Na české energetické scéně zavládlo nadšení. „Výplata podpory obnovitelným zdrojům v České republice je v souladu s českou i evropskou legislativou a výplatě ani výběru peněz nic nebrání“, nechal se v této souvislosti slyšet ministr průmyslu a obchodu. Je však otázkou, zda je takové nadšení na místě…

Plánujete zapsat pobočku svého závodu do obchodního rejstříku pod náhodným označením, aniž byste si ověřili, jestli není zaměnitelný či klamavý? Nejvyšší soud se otázkou, zdali zákonný zákaz zaměnitelnosti a klamavosti označení dopadá i na případy označení zapisovaných poboček, zabýval v níže popsaném případě.

V prosinci 2016 byla přijata první novela nového občanského zákoníku, která zasáhla do několika významných oblastí právní úpravy. Mezi nimi nechybí například forma udělené plné moci nebo předkupní právo spoluvlastníků. Podívejme se tedy na to, co konkrétně se změnilo.

Začátkem loňského roku jsme vás na našich stránkách informovali o jednom rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého by měl řidič couvat se svým autem bez výstražného signálu nebo pomoci jiné pověřené osoby jen tehdy, má-li jistotu, že se v blízkosti nenacházejí jiné osoby, jejichž pohyb by při couvání mohl po celou dobu pozorovat. Tento názor však nesdílí Ústavní soud, když se ve svém rozhodnutí řidiče zastal. Přestože Ústavní soud rozhodoval o této otázce již v průběhu minulého roku, máme za to, že by nález neměl uniknout pozornosti čtenářům našich stránek. Jde totiž podle našeho názoru o rozhodnutí racionální a spravedlivé.

Zajišťovací převod práva je tradičním, avšak poměrně složitým a velmi diskutovaným způsobem, jak zajistit svoji pohledávku. Bývá tak často předmětem výkladu, ať již v odborné literatuře nebo soudní praxi. Na konci minulého roku přitom Nejvyšší soud rozhodoval další zajímavou otázku spojenou tímto zajišťovacím instrumentem. Předmětem daného sporu přitom bylo, zda je možné, aby byla nemovitost, které byla zajišťovacím převodem vlastnického práva zcizena nebankovnímu poskytovateli úvěrů, předmětem zástavního práva zřízeného ve prospěch té samé osoby.

Notářská úschova peněz je spolu s advokátní a bankovní úschovou peněz velmi často používaný způsob splacení kupní ceny. Kupující odešle na účet úschovy kupní cenu, k jejímu vyplacení prodávajícímu však dojde až po splnění určitých smlouvou stanovených podmínek, nejčastěji poté, co dojde k převodu vlastnického práva k předmětu koupě z prodávajícího na kupujícího. U značné části veřejnosti v tomto ohledu převládá názor, že notářská úschova je z podstaty věci bezpečnější než úschova advokátní či bankovní, neboť za případné porušení povinnosti notáře (například ve formě zpronevěry svěřených prostředků) odpovídá stát. Je tomu však skutečně tak?

Právo zaměstnanců volit své „zástupce“ do dozorčích orgánů společnosti se odborně nazývá „kodeterminace“. Tradičně se tak děje u společností se dvěma orgány (výkonným a dozorčím). V Česku to byla akciová společnost, kde část členů dozorčí rady byla povinně volena přímo zaměstnanci nebo nepřímo (tzv. voliteli). Po rekodifikaci soukromého práva v roce 2014 tato povinnost zmizela spolu s dřívějším obchodním zákoníkem. Nicméně po větších diskuzích se nyní novelou účinnou od 14. ledna 2017 vrátila do zákona o obchodních korporacích.