Zákon je jasný: dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné. V praxi ale jejich odhalení bývá složité. Účinné je proto motivovat provinilce, aby se k nim sami přiznali. Výslovně to má umožnit novela, která se právě nachází ve Sněmovně.

Pátý díl seriálu k dubnové novele zákona o veřejných zakázkách věnujeme změnám, ke kterým došlo u požadavků veřejných zadavatelů na kvalifikaci uchazečů.

I v poslední části seriálu se podíváme na novinky, které by přinesla evropská směrnice o konsolidovaném základu daně (CCCTB). Jde hlavně o daňové odpisy a ztráty, rozdělení základu daně ke zdanění v jednotlivých členských státech EU či vztah konsolidující skupiny ke správcům daně.

Poslanecká sněmovna projednává návrh novely insolvenčního zákona. Ta by měla zabránit v praxi čím dál rozšířenějším šikanózním insolvenčním návrhům, jež podávají věřitelé s úmyslem poškodit a zdiskreditovat své konkurenty.

Souběh funkcí je paralelní výkon funkce člena statutárního orgánu s manažerskou pozicí vykonávanou v pracovněprávním vztahu. Od 90. let jej soudy netolerovaly, přesto jej většina firem praktikovala. Od letoška je výslovně povolen. Od roku 2014 se ale úprava znovu změní.

Čerstvá novela zákona o veřejných zakázkách přinesla několik změn i co se týče lhůt a zadávací dokumentace. Přestože se jedná o změny, které by neměly výrazněji zadavatele zatížit, jsou pro správné zadání veřejné zakázky klíčové a zadavatel by se s nimi měl dobře seznámit.

Smí americký soud nařídit evropské společnosti, aby předložila důkazy a postupovala přitom podle federálních zákonů? Ano. A to i tehdy, kdyby jí to jiné, evropské zákony zakazovaly.

Může finanční úřad „vybírat“ DPH z rozhlasových poplatků? Ne, míní Český rozhlas. Nejvyšší správní soud už podruhé vyhověl kasační stížnosti veřejnoprávního média. Spor se tak podruhé vrací k Městskému soudu v Praze. Věc je zajímavá nejen pro ty, kdo mají co do činění s DPH.

Manažery velkých firem i investory může zajímat, že nově lze převádět obchodní podíly i v průběhu fúzí nebo rozdělení, a to díky několik měsíců staré novele zákona o přeměnách. Co přesně je pro to třeba udělat?

Je výsostným právem zaměstnavatele rozhodovat, jaké zaměstnance a v jakém počtu bude zaměstnávat. To je snad jasné, řeknete si. Přesto to nedávno zopakoval Nejvyšší soud, když nedal za pravdu žalobkyni, která své propuštění z práce považovala za chybné, účelové, diskriminační, a tím pádem i neplatné.

Novela zákona o veřejných zakázkách usiluje o větší transparentnost zadávání veřejných zakázek. Napomoci tomu má i povinné předběžné oznamování, tzv. rekapitulační uveřejňování a povinné odůvodnění zakázek. Ve třetím díle seriálu se na ně podíváme blíž.

Ústavní předpisy stanoví, že naše záležitosti musí být rozhodnuty spravedlivě a v přiměřené lhůtě, respektive bez průtahů. Jak se tedy bránit a postupovat, když vás státní orgány nebo orgány krajů a obcí nezákonně poškodí nebo když dlouho čekáte na vydání rozhodnutí?

Ve druhém díle našeho miniseriálu o návrhu směrnice o společném konsolidovaném základu daně (CCCTB) se blíže seznámíme s jejím obsahem. Zaměříme se především na základní principy stanovení CCCTB, samotný způsob výpočtu CCCTB a jeho rozdělení mezi jednotlivé členské státy, v nichž jsou jednotliví členové konsolidující skupiny daňovými rezidenty.

Kombinace výrazně odlišných cen léků v různých státech a volného pohybu zboží v EU přináší nevyhnutelný problém: léky se reexportují tam, kde za ně distributoři - nikoliv farmaceutičtí výrobci - dostanou více peněz. Doplácejí na to čeští pacienti i farmaceutické firmy.

Ačkoliv začátek účinnosti zákona o specifických zdravotních službách připadá na prvního dubna, věřte, že se nejedná o aprílový žert a zákon se podstatně dotkne všech zaměstnavatelů. Stručně vám přiblížím jak.