I když je situace lepší než v předchozích letech, členské státy EU stále brání zaměstnávání přeshraničních zaměstnanců na svém území. Tlumit rozdíly mezi odlišnými právními řády v EU má více než patnáct let stará směrnice. Otázka její efektivity ale není kvůli krizi eurozóny na pořadu dne.

Od nového roku se na katastru nemovitostí potkáte s významnými změnami. Týkají se například formulářů pro zahájení vkladového řízení, takzvaných poznámek spornosti nebo dvojnásobně vyššího poplatku za návrh na vklad. Stručná novela má odstranit některé reálné potíže z minulosti.

S rozšířením rozhodčích doložek vznikaly spory o tom, v jakých smlouvách je lze použít a v jakých nikoliv. Pochybnosti byly rovněž o tom, jací rozhodci či rozhodčí soudy mohou rozhodčí řízení vést. Ústavní soud se nedávno ve svých dvou nálezech k těmto otázkám vyjádřil.

Kdo by si myslel, že společnost před trestní odpovědností unikne účelovou přeměnou či zánikem, mýlil by se. Zákonodárce se inspiroval v Rakousku, a zamezil tak možnosti jakýchkoli spekulací.

Lze obchodní podíl vydržet? A pokud ano, jedná se o věc movitou, či nemovitou? Tyto a podobné otázky trápily společníky s.r.o. i advokáty poměrně dlouhou dobu.

Stavební firma se se svým klientem domluví na dodatečných vícepracích, které mění původní písemnou smlouvu o dílo. Vše potvrzují svědci a emailová korespondence. Přesto nebude mít stavební firma za dodatečně provedené práce nárok na odměnu a klient získá vícepráce zdarma. Jak je to možné?

Uzná-li dlužník svůj promlčený dluh, bude to mít nějaký vliv na promlčené zástavní právo, které dlužníkův závazek zajišťuje, ale které poskytl někdo jiný než dlužník? Na zajímavou otázku přinesl před časem odpověď Nejvyšší soud.

Právnické osoby jsou uměle vytvořené subjekty, nemají vlastní vůli a nejsou schopny zavinění, argumentovali odpůrci nového zákona o trestní odpovědnosti firem, který je účinný od začátku letošního roku. Jak se s touto námitkou zákonodárce vypořádal?

Podnikatelé se často potřebují nechat zastoupit jinou osobou. Nejčastěji se tak děje udělením plné moci či prokury. Každodenní provoz zejména větších podniků však vyžaduje flexibilnější přístup, což řeší takzvané zákonné zastoupení. Nejvyšší soud nedávno připomněl, jak jednoduché to s ním může někdy být.

Mnozí z nás se možná nechali tak unést vánoční atmosférou, že zapomněli na své závazky. V právu se ale nic neodpouští, právě naopak. Dluhy si nás najdou a navíc budou pravděpodobně doprovázeny sankčními úroky. Jak draho nás prodlení může vyjít?

Přijde vám popis „vůně čerstvě posečené trávy“ srozumitelný, nebo básnicky abstraktní? A co takhle „vůně zralé jahody“? Tyto otázky musely řešit úřady a soudy v Evropské unii kvůli zápisu čichových ochranných známek. I když se před lety jedno odvážné řešení objevilo, obecným trendem je spíš konzervatismus a opatrnost.

Dvanáctá část seriálu o novele zákoníku práce bude stručná, osvětová a pozitivní. Soudy budou mít opětovnou možnost odpustit zaměstnavatelům alespoň část nároků zaměstnance, pokud došlo ke sporu o trvání pracovního poměru.

Evropská unie nedávno přijala velmi přísná pravidla pro obchodování s energií. Netransparentní dojednávání cen by mělo skončit. Nyní budou muset být všichni velkoobchodníci registrováni na úrovni Unie a evropskému regulátorovi budou povinni poskytovat kompletní údaje o sjednaných kontraktech.

Při řízení velkých firem se manažeři setkávají se záludnými pojmy. Ač znějí jako synonyma, stejný význam nemají. Zkoumat úmysly zákonodárce, jak se liší propojená osoba a spřízněná strana a jaký je rozdíl mezi skutečným a vrcholovým vlastníkem, může být někdy nad síly managementu firem.

Ve Velké Británii i v USA diskutovali právníci a politici nad povahou derivátových nástrojů CDS. Tyto diskuze nebyly jednoduché. V kontextu českého práva stojíme před stejným problémem.