V prosinci 2016 byla přijata první novela nového občanského zákoníku, která zasáhla do několika významných oblastí právní úpravy. Mezi nimi nechybí například forma udělené plné moci nebo předkupní právo spoluvlastníků. Podívejme se tedy na to, co konkrétně se změnilo.

Začátkem loňského roku jsme vás na našich stránkách informovali o jednom rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého by měl řidič couvat se svým autem bez výstražného signálu nebo pomoci jiné pověřené osoby jen tehdy, má-li jistotu, že se v blízkosti nenacházejí jiné osoby, jejichž pohyb by při couvání mohl po celou dobu pozorovat. Tento názor však nesdílí Ústavní soud, když se ve svém rozhodnutí řidiče zastal. Přestože Ústavní soud rozhodoval o této otázce již v průběhu minulého roku, máme za to, že by nález neměl uniknout pozornosti čtenářům našich stránek. Jde totiž podle našeho názoru o rozhodnutí racionální a spravedlivé.

Zajišťovací převod práva je tradičním, avšak poměrně složitým a velmi diskutovaným způsobem, jak zajistit svoji pohledávku. Bývá tak často předmětem výkladu, ať již v odborné literatuře nebo soudní praxi. Na konci minulého roku přitom Nejvyšší soud rozhodoval další zajímavou otázku spojenou tímto zajišťovacím instrumentem. Předmětem daného sporu přitom bylo, zda je možné, aby byla nemovitost, které byla zajišťovacím převodem vlastnického práva zcizena nebankovnímu poskytovateli úvěrů, předmětem zástavního práva zřízeného ve prospěch té samé osoby.

Notářská úschova peněz je spolu s advokátní a bankovní úschovou peněz velmi často používaný způsob splacení kupní ceny. Kupující odešle na účet úschovy kupní cenu, k jejímu vyplacení prodávajícímu však dojde až po splnění určitých smlouvou stanovených podmínek, nejčastěji poté, co dojde k převodu vlastnického práva k předmětu koupě z prodávajícího na kupujícího. U značné části veřejnosti v tomto ohledu převládá názor, že notářská úschova je z podstaty věci bezpečnější než úschova advokátní či bankovní, neboť za případné porušení povinnosti notáře (například ve formě zpronevěry svěřených prostředků) odpovídá stát. Je tomu však skutečně tak?

Právo zaměstnanců volit své „zástupce“ do dozorčích orgánů společnosti se odborně nazývá „kodeterminace“. Tradičně se tak děje u společností se dvěma orgány (výkonným a dozorčím). V Česku to byla akciová společnost, kde část členů dozorčí rady byla povinně volena přímo zaměstnanci nebo nepřímo (tzv. voliteli). Po rekodifikaci soukromého práva v roce 2014 tato povinnost zmizela spolu s dřívějším obchodním zákoníkem. Nicméně po větších diskuzích se nyní novelou účinnou od 14. ledna 2017 vrátila do zákona o obchodních korporacích.

Do 2. ledna 2017 byla všechna společenství vlastníků jednotek (SVJ) povinna přizpůsobit své stanovy donucujícím ustanovením nového občanského zákoníku, což řada z nich nesplnila. Tato SVJ by neměla otálet a zákonu vyhovět. Za nesplnění povinnosti ani k výzvě rejstříkového soudu totiž hrozí pokuta až do výše 100 tisíc Kč nebo dokonce zrušení SVJ.

Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 přinesl praxi mnoho nových instrumentů a ty tradiční učinil lépe využitelnými. To je i případ zástavního práva. Jednou z několika novinek v této oblasti je i možnost zástavního věřitele si se zástavním dlužníkem, resp. zástavcem sjednat, že v případě prodlení se splacením zajištěného dluhu zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě či dokonce, že si ji za určitým způsobem stanovenou cenu ponechá. Je tak zjevné, že nová úprava dává zástavnímu věřiteli více možností, což je pro trh financování jistě dobrá zpráva.

During a recent European meeting of the global Employment Law Alliance, of which KSB is a member, comparative discussions were held on employment aspects of protecting a multi-national business, in terms of know-how, confidentiality and trade secrets, across various European jurisdictions. Let’s look today at a brief introductory comparison of some of these issues in Greece and in England & Wales.

Since the results of the US election, much has been made of the ideological, political, economic and business implications of President-elect Donald Trump’s tenure in the White House. However, although a presidential term is 4 years and no president can serve more than 2 terms, giving a maximum of potentially 8 years in office, it is in fact in the legal/judicial sphere that a Trump presidency may leave its most long lasting legacy, one of potentially decades.

Přijímaný zaměstnanec měl ve firmě obsadit nově zřizovaný manažerský post. Jelikož však nesplnil původní očekávání o svých kvalitách, zaměstnavatel se rozhodl plánovanou pozici záhy zrušit a rozloučil se s manažerem výpovědí z tzv. organizačních důvodů. Výsledek soudního sporu však pro něj byl - po více než 4 letech - nepochybně šokem.

Tichá společnost, ač má v českém právním řádu dlouholetou tradici, je v právní literatuře poněkud opomíjeným institutem. Úprava tiché společnosti je převážně dispozitivní, a jedná se tak o zajímavý prostředek, jímž se může jedna osoba podílet na podnikání druhé. Podstatou tiché společnosti je vložení vkladu, kterým se tichý společník bude podílet na podnikání podnikatele, a jeho následné právo na podíl na zisku podnikatele, resp. podílení se na podnikatelově ztrátě, avšak pouze do výše vkladu. Právě díky tzv. dispozitivní úpravě tiché společnosti může být tato smlouva na rozdíl od obchodních korporací nastavena tak, aby co nejvíce vyhovovala představám smluvních parterů.

Nejeden z plátců DPH se v případě vykázání nadměrného odpočtu dostal do nezáviděníhodné situace, kdy v důsledku prověřování vybraných plnění ze strany správce daně musel na vyplacení nadměrného odpočtu čekat. Velmi často se tito plátci svých oprávněných nároků dočkali až po několika měsících od doby, kdy jim měl být nadměrný odpočet vyplacen. Zadržování nadměrného odpočtu je pro spoustu plátců velmi nepříjemné a může dokonce ohrozit jejich fungování zvláště v případech, kdy k této situaci dochází opakovaně. Všem těmto plátcům dal určitou naději Krajský soud v Praze svým nedávným rozhodnutím.

Péče řádného hospodáře představuje soubor poměrně přísných povinností, které musí dodržovat každý člen voleného orgánu právnické osoby. V reálném světě se nezřídka stane, že sám člen orgánu právnické osoby dopředu nemůže vědět, zda svým jednáním povinnost péče řádného hospodáře porušuje, či ne, i když jedná dle svého nejlepšího vědomí. V jiných případech pak může být zjevné, že k porušení péče řádného hospodáře a ke vzniku újmy skutečně došlo, a společnost a člen orgánu mají zájem takovou situaci řešit.

To help promote investments in Romania, the state has implemented a series of measures targeting investors who might be interested in opening a business there. As a result, investors can benefit from various types of facilities such as non-refundable amounts and interest allowances in contracting loans, which could play a crucial role in setting up a firm.

Thanks to its strategic geographical position and size, Romania provides a number of reasons why an investment in its territory can have a long and successful life. At present, Romania is seeing significant improvements and is becoming one of the most stable and attractive markets in the south-eastern and central Europe.