O tom, že za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva je v současné době považována funkce ochrany zaměstnance asi není třeba příliš pochybovat. Otázkou, zda je zaměstnanec chráněn i v případě směnečné dohody, v níž je ujednáno, že pohledávka zaměstnavatele vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu bude zajištěna směnkou, rozhodovaly v nedávné době naše soudy. O co se konkrétně jednalo?

V nedávné době Nejvyšší soud České republiky řešil případ, kdy v důsledku požáru způsobeného neznámou osobou zřejmě při manipulaci s otevřeným ohněm došlo k poškození nebytového prostoru, který užíval podnájemce. To, jakým způsobem vyřešily soudy otázku náhrady vzniklé škody, popisuje podrobně následující článek.

Institut ručení za nezaplacenou DPH je v poslední době poměrně často diskutovaným tématem, především v souvislosti s kauzami jako FAU, VEMEX či KOVÁŘ plus. Všechny tyto kauzy mají společného jmenovatele v tom, že správce daně tyto společnosti vyzval, aby jako ručitelé uhradily daň neodvedenou jejich dodavatelem. Nejnovější judikatura však může dát do rukou daňových subjektů v boji proti rozhodnutí o ručení za nezaplacenou DPH novou zbraň.

Předávání osobních údajů do států mimo EU není možné bez dalšího. Jeho podmínky se řídí články 25 a 26 Směrnice 95/46/EC a dle nové úpravy se bude řídit články 43-50 Nařízení (EU) 2016/679 („GDPR“). V každodenní praxi je pravděpodobně nejdiskutovanějším tématem předávání osobních údajů uživatelů služeb informační společnosti do USA, které probíhá na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně. V současnosti je tímto rozhodnutím Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1250 ze dne 12. července 2016 o odpovídající úrovni ochrany poskytované štítem EU–USA na ochranu soukromí, jehož významu a dopadům je věnován tento článek.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se v nedávné době vyjádřil, že by bylo vhodné upravit v českém právním řádu tzv. hromadné žaloby, čímž přispěl k dlouhodobě probíhající debatě o tomto původně ryze angloamerickém právním institutu. Ta vyústila ve vypracování vládního záměru zákona o hromadných žalobách. Následující text si klade za cíl v obecné rovině přiblížit některé aspekty tohoto právního institutu. Je přitom nepochybné, že se jedná o nástroj, který může přinést mnoho pozitiv, ale je také třeba mít na paměti určitá rizika v případě nevhodné právní úpravy.

O tom, že může být úraz zaměstnance na teambuildingové akci považován za pracovní již nejsou v soudní praxi vetší pochyby. V nedávném rozhodnutí však soudy rozhodovaly spor o to, zda lze za pracovní považovat i úraz při akci, která je pořádána pro zákazníky zaměstnavatele, tedy nikoli pro zaměstnance samotné. O co se v daném případě konkrétně jednalo a jak soudy rozhodovaly je tématem tohoto článku.

Jedním z případů, kdy zaměstnavatel může se svým zaměstnancem jednostranně rozvázat pracovní poměr, je dle Zákoníku práce porušení pracovních povinností zaměstnancem. Nejvyšší soud v nedávném svém rozhodnutí opět jasně deklaroval, že každé, byť nepatrné, porušování pracovních povinností může být nakonec důvodem k výpovědi

Podle zákonného požadavku takzvané generální prevence je každý povinen počínat si při svém jednání tak, aby nikomu nezpůsobil újmu ať již na životě, zdraví či na majetku. Je tedy třeba zachovávat určitou běžnou opatrnost odpovídající obvyklým poměrům v dané konkrétní situaci. Jak přesně na běžnou opatrnost ve vztahu ke konkrétní situaci pohlížet vyložil ve svém nedávném rozhodnutí Nejvyšší soud.

V případě neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci má zaměstnavatel právo se s ním jednostranně rozloučit. Takzvaně „na hodinu“ ho však smí propustit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost konat práci zvlášť hrubým způsobem. V judikatuře postupně vykrystalizovalo pravidlo, že zvlášť hrubá intenzita je dána při absenci trvající alespoň pět dnů.

Český trh s léčivy bude v na konci roku ovlivněn významnými změnami. Novela zákona o léčivech, jejíž jednotlivé části nabývají účinnost v jiných okamžicích, obsahuje totiž několik významných ustanovení účinných od prosince 2017, která mohou značně ovlivnit tržní prostředí České republiky.

Jedna ze základních směrnic týkající se práva obchodních společností byla v květnu novelizována. Jedná se přitom o směrnici upravující požadavky související s výkonem práv akcionářů na valné hromadě společnosti, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Tato změna se tak nemusí dotknout všech akciových společností se sídlem v České republice, ale pouze těch, které mají akcie kótované na některé z evropských burz.

Doposud svěřenské fondy jako entity bez právní osobnosti nepodléhaly žádné evidenci. Tato situace se má ale brzy změnit v souvislosti s přijetím zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony. Ve zmíněné právní úpravě jsou rovněž zohledněny některé požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. 5. 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „čtvrtá AML směrnice“).

Dnem 1. července 2017 nabývá účinnosti nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Ten se vedle stávajících přestupků bude nově vztahovat i na dosavadní správní delikty, a to jak podnikajících a nepodnikajících fyzických osob, tak osob právnických.

Jedna ze základních směrnic týkající se práva obchodních společností byla v květnu novelizována. Jedná se přitom o směrnici upravující požadavky související s výkonem práv akcionářů na valné hromadě společnosti, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Tato změna se tak nemusí dotknout všech akciových společností se sídlem v České republice, ale pouze těch, které mají akcie kótované na některé z evropských burz.

Jak správně jako fyzická osoba zdanit příjmy z prodeje cenných papírů a z titulu držby cenných papírů? Kdy je možné osvobození? Jak je to u dividend? U příjmů ze zdrojů v zahraničí? U daně, zaplacené v zahraničí a zápočtu? U cizoměnových příjmů a přepočtu na českou měnu? Všem, koho se dané téma týká, by mohl pomoci následující text.