X Lege je publikační platformaSprávní delikty se mění na přestupky
Dnem 1. července 2017 nabývá účinnosti nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Ten se vedle stávajících přestupků bude nově vztahovat i na dosavadní správní delikty, a to jak podnikajících a nepodnikajících fyzických osob, tak osob právnických.
Revoluční novinka nového přestupkového zákona č. 250/2016 Sb. spočívá v tom, že pod pojem "přestupek" bude podřazeno i to jednání, které dosavadní právní předpisy označují za správní delikt.
Jednotný pojem, jednotný režim? Nikoli!
Jednotný pojem však neznamená, že pro stávající přestupky a dosavadní správní delikty bude bezvýhradně platit totožný režim. Jeden příklad za všechny: u právnických osob a podnikatelů bude odpovědnost za přestupek objektivní s možností liberace (tedy se nebude vyžadovat žádné zavinění a zprostit odpovědnosti se bude možné jen z důvodů stanovených zákonem), kdežto u dosavadních přestupků a správních deliktů nepodnikatelů bude nezbytné zavinění. Zpravidla ve formě nedbalosti, pokud zákon nebude vyžadovat úmyslné zavinění.
Co mohou podnikatelé čekat nového?
Zásadních novinek přinese nový přestupkový zákon méně, než by se čekalo, neboť soudní i správní praxe již dnes na základě analogie aplikuje i na správní delikty řadu principů dosavadního přestupkového zákona. Přesto opět jedna novinka za všechny, a to zánik odpovědnosti za přestupky právnických osob a podnikatelů v důsledku uplynutí promlčecí doby.
Nová právní úprava v tomto ohledu sjednocuje poměrně nesourodý stávající stav v jednotlivých zvláštních zákonech. Nově bude promlčecí doba činit 1 rok, a pokud se bude jednat o přestupek s horní hranicí pokuty alespoň 100 tis. Kč, pak 3 roky. Pokud by to však vyžadovala například závažnost přestupku, mohou zvláštní zákony stanovit promlčecí dobu delší. Nový zákon současné stanoví, co se do promlčecí doby nezapočítává a kdy se přerušuje.
Se zánikem odpovědnosti pak souvisí jedna obzvlášť významná novinka, a to pravomoc správního orgánu zakázat zrušení, zánik nebo přeměnu obviněné právnické osoby, pokud existuje důvodné podezření, že by se právnická osoba mohla tímto způsobem vyhnout potrestání za přestupek nebo výkonu správního trestu nebo by mohla zmařit uspokojení nároku na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení. Současně však bude platit, že takový zákaz nesmí být zjevně nepřiměřený vzhledem k povaze a závažnosti přestupku, ze kterého je právnická osoba obviněna. Nově se pak výslovně konstatuje (byť se tento princip uplatňuje již nyní), že pozbytí statusu podnikatele nemá za následek zánik odpovědnosti za přestupek.
Trest zveřejnění rozhodnutí
Jako nepříjemnou novinku z hlediska zásahu do dobrého jména a pověsti by podnikatele mohli vnímat trest zveřejnění rozhodnutí, který bude moci být – v případech stanovených zákonem – nově ukládán podnikajícím právnickým a fyzickým osobám. Katalog trestů se kromě tohoto rozšířil i o trest propadnutí náhradní hodnoty jako alternativa trestu propadnutí věci pro případ, že osoba, která přestupek spáchala, zmaří uložení takového trestu. Naopak však vypadl zákaz pobytu.
Ve zbytku je možno konstatovat, že se nový přestupkový zákon do značné míry opírá o instituty známé z trestního práva (se kterými ostatně pracuje i stávající judikatura), a to ať v otázce souběhu přestupků, omylu, spolupachatelství, organizátorství, trestnosti pokusu, návodu, definic pokračujícího, trvajícího či hromadného přestupku, okolností vylučujících protiprávnost a dalších.
Zajímavá je pak i procesní část nového zákona, které se bude věnovat některý z dalších příspěvků.