Rozhodnutí

Zaměstnavatel se rozloučil se svým zaměstnancem. Nechal mu výpověď podepsat a předal mu kopii listiny. U soudů ale narazil. Proč?

Závod s časem začal ministerstvu spravedlnosti. Musí rychle připravit novelu, která vezme v potaz nález ústavních soudců, jenž změnil podmínky pro podávání dovolání k Nejvyššímu soudu. Jinak od příštího roku nejspíš hrozí, že dovolání v některých situacích nebude přípustné.

Věděli jste, že před uzavřením smlouvy jste povinni svému protějšku poskytnout všechny relevantní informace, které jsou nezbytné pro jeho rozhodnutí smlouvu uzavřít? Pokud to neuděláte, je možné, že se po vás protistrana bude úspěšně domáhat náhrady škody.

Máloco děsí tuzemské podnikatele tak jako ustanovení obchodního zákoníku, podle něhož musí být převod majetku mezi spřízněnými osobami založen na znaleckém posudku. Jinak byl podle Nejvyššího soudu automaticky neplatný. V čerstvém rozhodnutí však Nejvyšší soud stočil kormidlo opačným směrem.

Akreditační komise vydala před pár dny negativní stanovisko k žádosti plzeňských práv o prodloužení akreditace magisterského studijního programu. Může tedy jít o počátek posledního dějství tragikomického příběhu kdysi nadějného projektu. Na místě je proto poznámka k současné právní pozici této fakulty.

Řada vlastníků elektrických, vodovodních nebo telekomunikačních sítí nemá zachycena věcná břemena v katastru nemovitostí. To nemusí dlouho vadit. Velký problém ale může nastat, když vznikne spor s majitelem nemovitosti, což v praxi není nijak výjimečné.

Zákon stanoví, že závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně. Přesto se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu fakticky nemůžete domáhat splnění závazku z majetku ve výlučném vlastnictví manžela, který nebyl účastníkem smlouvy. Jaké jsou důsledky kontroverzního rozsudku?

S rozšířením rozhodčích doložek vznikaly spory o tom, v jakých smlouvách je lze použít a v jakých nikoliv. Pochybnosti byly rovněž o tom, jací rozhodci či rozhodčí soudy mohou rozhodčí řízení vést. Ústavní soud se nedávno ve svých dvou nálezech k těmto otázkám vyjádřil.

Lze obchodní podíl vydržet? A pokud ano, jedná se o věc movitou, či nemovitou? Tyto a podobné otázky trápily společníky s.r.o. i advokáty poměrně dlouhou dobu.

Stavební firma se se svým klientem domluví na dodatečných vícepracích, které mění původní písemnou smlouvu o dílo. Vše potvrzují svědci a emailová korespondence. Přesto nebude mít stavební firma za dodatečně provedené práce nárok na odměnu a klient získá vícepráce zdarma. Jak je to možné?

Uzná-li dlužník svůj promlčený dluh, bude to mít nějaký vliv na promlčené zástavní právo, které dlužníkův závazek zajišťuje, ale které poskytl někdo jiný než dlužník? Na zajímavou otázku přinesl před časem odpověď Nejvyšší soud.

Podnikatelé se často potřebují nechat zastoupit jinou osobou. Nejčastěji se tak děje udělením plné moci či prokury. Každodenní provoz zejména větších podniků však vyžaduje flexibilnější přístup, což řeší takzvané zákonné zastoupení. Nejvyšší soud nedávno připomněl, jak jednoduché to s ním může někdy být.

Přijde vám popis „vůně čerstvě posečené trávy“ srozumitelný, nebo básnicky abstraktní? A co takhle „vůně zralé jahody“? Tyto otázky musely řešit úřady a soudy v Evropské unii kvůli zápisu čichových ochranných známek. I když se před lety jedno odvážné řešení objevilo, obecným trendem je spíš konzervatismus a opatrnost.

Kdo by si myslel, že právo má smluvní svobodu stran v obchodu omezovat jen minimálně, může být nemile překvapen při četbě rozhodnutí českých soudů. Kouzelná formulka „absolutní neplatnost“ sprovodila ze světa z formálních důvodů již nejednu smlouvu, na jejíž plnění její věřitel naivně spoléhal.

Rozsudek s matematickou piruetou, kterému nemůže rozumět snad ani soudce, který jej stvořil, a s překvapivým důvodem vzniku. Humorná, leč úpěnlivě míněná stížnost milovníka slivovice. Jaké další absurdity se taky dají objevit v právu?