Rozhodnutí

Abyste mohli vydržet vlastnické právo k nemovitosti, je třeba ji mít v držbě nepřetržitě nejméně deset let a být oprávněným držitelem. Musíte tedy být v dobré víře, že vám nemovitost patří. České soudy si ale někdy dobrou víru vykládají poněkud neortodoxně. Jasněji by mělo být díky novému občanskému zákoníku.

Internet usnadnil a zrychlil nejen komunikaci, ale i uzavírání smluv. Dnes je naprosto obvyklé uzavřít smlouvu například v e-shopu nebo s cestovní kanceláří pomocí formuláře na webové stránce. Nezapomeňte ale, že tyto smlouvy mohou být podle Nejvyššího soudu neplatné.

Máte-li pohledávku, je na vás, jak s ní naložíte. Rozhodnete-li se svého práva na plnění vzdát nebo dluh prominout, je třeba s dlužníkem uzavřít písemnou dohodu. Ale pozor. Ani váš jednostranný slib vůči dlužníkovi nemusí být jen tak nezávazný „cár papíru“. Naopak, soud jej může vzít v potaz.

Jste vlastníkem ochranné známky zapsané u Úřadu průmyslového vlastnictví a řádně ji užíváte? Pokud se ovšem domníváte, že máte právo se z ochranné známky těšit jednou provždy, jste na omylu. Jestliže se dostanete do obdobné situace, o níž rozhodoval Městský soud v Praze, můžete o ni přijít.

Uzavíráte se svým protějškem smlouvu a to poslední, na co byste na startu úspěšné spolupráce mysleli, je konkurenční doložka pro případ ukončení smlouvy. Přesto se ale její přesná formulace hned na začátku vyplatí. Později totiž může mít vaše protistrana zájem se z dřívějších závazků „vyvléci“ a chybně formulovaná doložka jí to může usnadnit.

Účastníci písemné smlouvy o dílo se v průběhu jejího trvání dohodli na změnách smlouvy, nicméně učinili tak jen ústně. Později vznikl spor, zda bylo možné změnit písemnou smlouvu ústní dohodou účastníků. Ústavní soud ve svém rozhodnutí připomněl, že ústní změna smlouvy (ač původně sjednaná s výhradou pouze písemných změn) není neplatná, pokud se této neplatnosti druhý účastník nedovolá.

Pokud objednatel nereklamuje případné vady díla bez zbytečného odkladu po jejich zjištění a na své náklady je opraví, nelze se těchto vad dovolávat jako důvodu pro nezaplacení části ceny díla splatné po jeho dokončení ani na tuto část ceny započítávat náklady vynaložené na odstranění údajných vad. Tak rozhodl Vrchní soud v Praze dne 20. června 2011 v níže popsaném sporu.

Insolvenční soudy zamítají šikanózní insolvenční návrhy věřitelů, kteří se zahájením insolvenčního řízení proti svému obchodnímu partnerovi snaží domoci zaplacení svých, často sporných, pohledávek.

Poskytnout účastníkovi kartelu plnou ochranu před pokutami v rámci programu shovívavosti (leniency program) lze pouze za předpokladu jeho „plné, stálé a pohotové“ spolupráce s Evropskou komisí. Ta zahrnuje také mlčení o podání žádosti.

Zajišťovací blankosměnka nemusí být ideální formou zajištění závazků, které vznikají v budoucnu. Zvláště potká-li se se společným jměním manželů. Ukazuje to nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

V poslední době lze zaznamenat vzrůstající počet soudních sporů o to, zda si minoritní akcionáři mohou proti vůli většiny vynutit výplatu dividendy. Příliš jasno do celé věci zatím nevnesl ani Nejvyšší soud, což zvyšuje právní nejistotu investorů.

Obětí podvodu katalogových firem se staly již stovky českých podnikatelů a veřejných institucí. Teď se ale blýská na lepší časy. Na základě loňské novely obchodního zákoníku, která podmínky pro inzerci a nabídku katalogových firem zpřísnila, byl nedávno vydán důležitý rozhodčí nález. Ten se zcela postavil na stranu oběti tzv. katalogového podvodu.

Spory z ochrany investic jsou u nás téměř stejně populární jako fotbal a není snad právníka, který by si alespoň jednou „nezakopal“ za jedno z mužstev na hřišti. Česká republika se může chlubit takovým postavením na žebříčku nejvíce souzených států, které by jí mohla česká fotbalová reprezentace závidět. Tím s větším zájmem bychom měli registrovat úsilí o zvýšení transparentnosti těchto sporů.

Soudní dvůr Evropské unie publikoval stanovisko Generální advokátky Juliane Kokott k předběžné otázce položené Krajským soudem v Brně, zda lze za uzavření kartelové dohody ukládat paralelně sankce Evropskou komisí i národním soutěžním úřadem

Provozovatel internetového tržiště, který podpoří prodej padělaného zboží jeho zařazením mezi své nejvýhodnější nabídky, může být shledán odpovědným za zneužití ochranných známek. A to i přesto, že dané zboží na internetové tržiště umístil některý z jeho uživatelů. Stejně může dopadnout i provozovatel, který nezabrání prodeji padělaného zboží ihned poté, co ho na existenci padělku upozorní zákazník nebo majitel ochranné známky. V červenci o tom rozhodnul Evropský soudní dvůr ve sporu společností L´Oréal proti eBay. Rozhodnutí soudu bude mít na internetová tržiště významný dopad.