Věřitelé, zbystřete. Před podáním žaloby budete muset zaslat dlužníkům výzvu k plnění, pokud si budete chtít nárokovat náklady soudního řízení.

Díky účasti na olympiádě v Mnichově mě dojímá úspěch a maximální výkon druhých. Umím si totiž představit, co za nimi je. Proto se moc těším na hry do Londýna. Tentokrát už ne jako sportovec, ale divák.

Možnost žádat po státu náhradu škody způsobenou při výkonu veřejné moci asi nikoho nepřekvapí. Pro řadu lidí může být ale novinka, že vedle skutečně vzniklé škody se podle zákona dá domáhat i přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Nese to s sebou ale otazníky, které by měli zákonodárci brzy odstranit.

Právní jazyk se od běžné češtiny liší. Zatímco normálně se „společnost“ a „firma“ používají jako synonyma, v právním světě mají oba pojmy jiný význam. „Společnost“ označuje celou entitu, „firma“ jenom její název neboli označení. S pojmenováním společností, a to nejen s.r.o., to ale není jen tak.

Určit, jaký soud má rozhodovat spor, v němž jde o zásah do osobnostních práv články na internetu, není snadné. Internet se jako globální síť vzpírá státním hranicím, které ale soudy musejí respektovat. Pomoci by mělo jedno rozhodnutí Soudního dvora EU.

Zákon o podporovaných zdrojích energie, který bude účinný od roku 2013, je dnes už bezpečně součástí českého právního řádu. Po pár měsících od jeho přijetí na něj můžeme hledět s jistým odstupem. K ZoPZE, jak se zákonu mezi právníky a energetiky důvěrně přezdívá, jsme shromáždili nejčastější tvrzení, která se pokusíme okomentovat.

Jako anglický právník pracující již několik let v České republice mám možnost srovnávat české a anglické právo. Oba systémy se hodně liší. První vychází z kontinentální tradice, druhý ze zvykové. Základní rozdíl spočívá v důvěře. Převedu-li své postřehy do fotbalové terminologie, Češi zatím na anglické mužstvo ztrácejí.

Při uzavírání smluv se zahraničními společnostmi je dobré si zkontrolovat i naprosté banality. Třeba že obchodní protějšek vůbec existuje a že ten, kdo za něj jedná, k tomu má skutečně pravomoc. Kdo to neudělá, může se dočkat velkých potíží, hlavně neplatnosti uzavřené smlouvy.

Vláda bude zítra schvalovat návrh novely obchodního zákoníku, „diktovaný“ další bruselskou směrnicí. Podnikatelé si podle ní budou muset platit za zboží a služby do 60 dní. Domluvit si delší splatnost půjde jen tehdy, nebude-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Ještě nepřevedená směrnice uspěla v jedné z anket jako nejlepší zákon. Podle mého názoru jde ale o nesmysl.

Minulý měsíc podpořil americký Nejvyšší soud zákon o ochraně pacientů a cenově dostupné péči, který těsně prošel Kongresem v roce 2010. Rozsáhlý zákon, který má 2700 stran, tvoří jádro zdravotnické reformy prezidenta Obamy. Do značné míry očekávané a zpolitizované rozhodnutí Nejvyššího soudu má rozsáhlé důsledky pro americký systém zdravotní péče.

Do Parlamentu míří novela zákona o pojistné smlouvě, zohledňující loňské zrušení výjimky z antidiskriminační směrnice. Nedotkne se „starých“ smluv a předem dohodnutých změn. Ženám ale přinese absurdní „ochranu před diskriminací“, za niž si patřičně zaplatí. Pojišťovnám pak komplikace při správě pojistných smluv.

Dnes máme pátek třináctého, který je tradičně spojován s nejrůznějšími katastrofami a v mnoha zemích je považován za nešťastný den. Věříte v tuto pověru, nebo investujete i v tento den? A tušíte, jak je to s regulací podnikání, které cílí na pověrčivost lidí?

Vedete-li u soudu obchodní spor, pamatujte na to, že zákon dovoluje předložit relevantní argumenty a důkazy jen v omezeném čase. Pokud budete vyčkávat s pocitem, jak svou mazaností zaskočíte protistranu, může se snadno stát, že soud k vaší dodatečné argumentaci vůbec nepřihlédne.

Letos v zimě, když ještě teploty klesaly pod bod mrazu, přijali úředníci novelu nařízení vlády, která se týká regulace teploty na pracovištích. Účinnosti nabyla na apríla a vzhledem k současným venkovním teplotám je teď aktuálnější než kdy jindy.

Pokyn úředníků, podle něhož musí mít zaměstnavatelé při kontrole na pracovišti pracovní smlouvy všech zaměstnanců, jinak se vystavují riziku postihu za nelegální práci, vzbudil u řady firem vlnu nevole. Není divu. Své k němu navíc řekl i Úřad pro ochranu osobních údajů.