Rozhodnutí

Může finanční úřad „vybírat“ DPH z rozhlasových poplatků? Ne, míní Český rozhlas. Nejvyšší správní soud už podruhé vyhověl kasační stížnosti veřejnoprávního média. Spor se tak podruhé vrací k Městskému soudu v Praze. Věc je zajímavá nejen pro ty, kdo mají co do činění s DPH.

Je výsostným právem zaměstnavatele rozhodovat, jaké zaměstnance a v jakém počtu bude zaměstnávat. To je snad jasné, řeknete si. Přesto to nedávno zopakoval Nejvyšší soud, když nedal za pravdu žalobkyni, která své propuštění z práce považovala za chybné, účelové, diskriminační, a tím pádem i neplatné.

Ústavní předpisy stanoví, že naše záležitosti musí být rozhodnuty spravedlivě a v přiměřené lhůtě, respektive bez průtahů. Jak se tedy bránit a postupovat, když vás státní orgány nebo orgány krajů a obcí nezákonně poškodí nebo když dlouho čekáte na vydání rozhodnutí?

Chcete od obce například koupit pozemek, dům nebo byt? Pak si raději ověřte, že obec splnila všechny podmínky, které jí zákon k převodu nemovitostí nařizuje. Jinak byste se mohli později dočkat nemilých soudních sporů.

Ne vždy, když firma poruší pravidla hospodářské soutěže, musí nutně přijít trest od ÚOHS. Řešení totiž může mít název „soutěžní advokacie“. Jednoduše řečeno – když provinilá firma splní určité podmínky, antimonopolní úřad sankci nakonec nemusí uložit. Co je pro to třeba udělat?

Zaměstnavatel se rozloučil se svým zaměstnancem. Nechal mu výpověď podepsat a předal mu kopii listiny. U soudů ale narazil. Proč?

Závod s časem začal ministerstvu spravedlnosti. Musí rychle připravit novelu, která vezme v potaz nález ústavních soudců, jenž změnil podmínky pro podávání dovolání k Nejvyššímu soudu. Jinak od příštího roku nejspíš hrozí, že dovolání v některých situacích nebude přípustné.

Věděli jste, že před uzavřením smlouvy jste povinni svému protějšku poskytnout všechny relevantní informace, které jsou nezbytné pro jeho rozhodnutí smlouvu uzavřít? Pokud to neuděláte, je možné, že se po vás protistrana bude úspěšně domáhat náhrady škody.

Máloco děsí tuzemské podnikatele tak jako ustanovení obchodního zákoníku, podle něhož musí být převod majetku mezi spřízněnými osobami založen na znaleckém posudku. Jinak byl podle Nejvyššího soudu automaticky neplatný. V čerstvém rozhodnutí však Nejvyšší soud stočil kormidlo opačným směrem.

Akreditační komise vydala před pár dny negativní stanovisko k žádosti plzeňských práv o prodloužení akreditace magisterského studijního programu. Může tedy jít o počátek posledního dějství tragikomického příběhu kdysi nadějného projektu. Na místě je proto poznámka k současné právní pozici této fakulty.

Řada vlastníků elektrických, vodovodních nebo telekomunikačních sítí nemá zachycena věcná břemena v katastru nemovitostí. To nemusí dlouho vadit. Velký problém ale může nastat, když vznikne spor s majitelem nemovitosti, což v praxi není nijak výjimečné.

Zákon stanoví, že závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně. Přesto se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu fakticky nemůžete domáhat splnění závazku z majetku ve výlučném vlastnictví manžela, který nebyl účastníkem smlouvy. Jaké jsou důsledky kontroverzního rozsudku?

S rozšířením rozhodčích doložek vznikaly spory o tom, v jakých smlouvách je lze použít a v jakých nikoliv. Pochybnosti byly rovněž o tom, jací rozhodci či rozhodčí soudy mohou rozhodčí řízení vést. Ústavní soud se nedávno ve svých dvou nálezech k těmto otázkám vyjádřil.

Lze obchodní podíl vydržet? A pokud ano, jedná se o věc movitou, či nemovitou? Tyto a podobné otázky trápily společníky s.r.o. i advokáty poměrně dlouhou dobu.

Stavební firma se se svým klientem domluví na dodatečných vícepracích, které mění původní písemnou smlouvu o dílo. Vše potvrzují svědci a emailová korespondence. Přesto nebude mít stavební firma za dodatečně provedené práce nárok na odměnu a klient získá vícepráce zdarma. Jak je to možné?