Daně

Legenda německého fotbalu Uli Hoeneß „odklonil“ před zraky německého daňového úřadu přes 28 milionů EUR (tři čtvrtě miliardy Kč) a stal se tak ve své zemi rekordmanem. Prezident německého velkoklubu Bayern Mnichov a majitel továrny na uzeniny ukázal, že trpělivost německého práva s daňovými hříšníky není bezmezná, když jeho pokus o „účinnou lítost“ nebyl soudcem uznán. Jak by Uli dopadl v Česku?

Letošní rok přinesl zásadní změny nejen v soukromém právu v podobě nového občanského zákoníku či zákona o obchodních korporacích, ale také v některých oblastech práva veřejného. Mezi jednu z větších změn patří bezpochyby zrušení daně darovací. Pokud se někdo domnívá, že to bude mít za následek konec diskusí o tom, zda mají bezúročné či nízko úročené zápůjčky daňové souvislosti, měl by se mít na pozoru.

Fyzické osoby to mají těžké, zákon o daních z příjmů se prakticky každoročně mění, a pokud chtějí zdanit své příjmy správně a přitom využít všech možností k optimalizaci daňové povinnosti bez cizí pomoci, mají před sebou nelehký úkol.

Evropská komise se nedávno pustila do Akčního plánu, který má pomoci s výběrem daní v členských státech. To ale není ze strany EU vše. Komisi podpořil Evropský parlament, který v květnu tohoto roku vydal usnesení o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům. V příštích letech by se tak měl zostřit například boj proti firmám, které porušují daňové zákony, stejně jako proti daňovým rájům.

Kvůli daňovým podvodům, unikům a „odklonům“ zisků do daňových rájů dochází v Evropské unii ročně ke ztrátám potenciálních daňových příjmů v řádech stovek miliard eur. Není proto divu, že se bojem proti těmto jevům začaly zabývat i evropské instituce v čele s Evropskou komisí. A právě snaha Evropské komise omezit daňové úniky a snížit využití tzv. offshore společností je s rostoucí potřebou financování protikrizových aktivit EU čím dál hmatatelnější.

Pokud poplatník vlastní pozemky, ze kterých mu plynou zdanitelné příjmy, jistě ví, že ve svém daňovém základu výdaje na pořízení takových pozemků nijak nezohlední. Vzhledem k tomu, že tyto výdaje nemusí být zanedbatelné, zajisté by poplatníci uvítali, kdyby bylo možné využít například daňových odpisů. Zůstane to jen zbožným přáním, nebo se snad poplatníci dočkají?

Další změnou, která nás od roku 2014 čeká v daňové oblasti a která je nepřímo vyvolána rekodifikací soukromého práva, je zrušení daně dědické a daně darovací. Nově tedy budou příjmy z bezúplatného nabytí majetku, například z dědictví nebo odkazu, z darování a jiné příjmy nabyté bez poskytnutého protiplnění, předmětem daně z příjmů.

Od roku 2014 se chystá změna v uplatňování daně z převodu nemovitostí. Podle návrhu projednávaného v Poslanecké sněmovně má být zákon, který tuto daň nyní upravuje, zrušen a od 1. ledna 2014 nahrazen novým zákonem o dani z nabytí nemovitých věcí. Na jaké změny se máme připravit?

Ačkoli oblíbenost finančního leasingu kvůli neustále se zpřísňujícím podmínkám v daňové oblasti uvadá, jedná se stále o poměrně oblíbený způsob pořizování majetku. Na to, zda se finanční leasing v souvislosti s významnou novelizací daňových předpisů od 1. ledna 2014 výrazně změní, se podíváme v tomto článku.

Odpověď na tuto otázku přinesl v jednom ze svých nedávných rozhodnutí Nejvyšší správní soud. Potvrdil, že osobou, která je z hlediska zákona povinná k mimořádné 26 procentní dani, je distribuční společnost, jež elektrický proud od provozovatele elektrárny vykupuje. Provozovatel fotovoltaické elektrárny důsledky solární daně pochopitelně pocítí skrze nižší (sražené) výkupní ceny, z hlediska daňového řízení však nemá postavení účastníka.

Přes 20 let u nás uplynulo od zjevení fenoménu VAT či DPH. Vrcholné soudní instance již vícekrát podaly návody, jak řešit cenu a DPH. Pokud z fakturované ceny musím odvést až 21% coby DPH, pak je všem jasné, že ve skutečnosti musím prodat za 121 Kč, aby mi 100 Kč zůstalo.

O tom, že zajímavým zdrojem příjmů může být pro fyzické osoby prodej cenných papírů, asi nemá smysl na tomto webu polemizovat. Kromě situace na trhu je výše příjmů ovlivňována i režimem zdanění. A právě ten díky chystané novele zákona o daních z příjmů dozná od 1. 1. 2014 důležitých změn.

V Poslanecké sněmovně se začíná posuzovat a projednávat vládní návrh novely zákona o daních z příjmů, která může mít dalekosáhlé dopady. Změny souvisejí s rekodifikací soukromého práva, jsou výrazem snahy o zpřesnění platného zákona a přinášejí i nový daňový režim některých příjmů. Vše snad od 1. ledna 2014.

Poskytl vám někdy správce daně chybné informace, vy jste jeho rady v dobré víře následovali a později jste za to museli pykat v podobě dodatečně doměřené daně a souvisejících sankcí? Pak by vás mohl zajímat rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR, který podobnou situaci řešil.

Je možné uložit za tentýž skutek jak správní, tak i trestní sankci? Touto otázkou se v únoru zabýval Soudní dvůr EU, když vydal rozsudek ve věci žádosti švédského okresního soudu o rozhodnutí o předběžné otázce. V tomto případě šlo o otázku aplikace Listiny základních práv Evropské unie, dle níž nelze (podobně jak v případě české Listiny základních práv a svobod) být za jeden trestný čin trestán dvakrát.