Juliane Kokott: Za jeden kartel může být i více pokut!

Stanovisko Generální advokátky se týká kartelu na trhu plynem izolovaných spínacích přístrojů, kterého se v průběhu let 1988 až 2004 účastnila celá řada podniků z odvětví elektrotechniky. Případ, vedený pod názvem „Toshiba Corporation a další“, byl předmětem řízení jak u Evropské komise, tak u českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad), přičemž oba orgány uložily účastníkům kartelu pokuty. Úřad pokutu uložit pouze za období před přistoupením České republiky k Evropské unii dne 1. května 2004. Z rozhodnutí Evropské komise nebylo na první pohled zřejmé, zda postihovalo i účinky na území České republiky před jejím vstupem, i když v něm uváděla, že postihuje celosvětový kartel.

Jeden kartel nemusí být „toutéž věcí“

Generální advokátka vyslovila názor, že zásada ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci), zakotvená v právu Unie, nebrání národnímu soutěžnímu orgánu (u nás Úřadu), aby uložil podnikům zúčastněným v kartelu pokutu, ačkoliv dříve týmž podnikům uložila za účast v témže kartelu pokutu Evropská komise. Předpokladem ovšem je, že pokuta je národním úřadem ukládána za protisoutěžní důsledky kartelu na území tohoto členského státu a před jeho přistoupením k Evropské unii a Evropská komise za tyto důsledky pokutu neuložila (neboť tak ani učinit nemohla).

Podle Generální advokátky je jeden kartel „toutéž věcí“ tehdy, pokrývá-li shodný časový úsek a shodné území. Za takový kartel, resp. za jeho takto územně a časově vymezené dopady, pak nelze uložit pokutu dvakrát (tj. ze strany Evropské komise i národního soutěžního úřadu, nebo dokonce úřadů). Posuzuje-li ale Evropská komise a národní úřad u jedné kartelové dohody odlišné časové či teritoriální dopady, pak může každý z těchto orgánů její uzavření sankcionovat a nebude se jednat o porušení pravidla ne bis in idem. Pokud by však oba tyto orgány ukládaly sankci za účinky kartelové dohody na území členského státu Evropské unie a za dobu, kdy je tento stát již členským státem Evropské unie, pak by šlo o zakázané dvojí sankcionování a porušení tohoto pravidla.

Potvrdí Soudní dvůr názor Generální advokátky?

Přístup Generální advokátky je právně velmi problematický. Připouští rozdělení jednoho deliktu de facto na dva samostatné skutky, a to pomocí jeho odlišných účinků. Namísto deliktu pak za předmět trestání označuje jeho následek. I když se jedná o snahu o nalezení určitého „politicky korektního“ řešení konfliktu mezi jurisdikcí národních úřadů přistupujících států a jurisdikcí Evropské komise, je otázkou, zda se nejedná o nebezpečný exces ze základních zásad správního trestání. Obecnější aplikace tohoto přístupu by mohla vést k dvojímu postihování deliktů s odůvodněním, že se jedná o postižení jejich odlišných účinků, což považuje například judikatura Evropského soud pro lidská práva za nepřijatelné. Dovedeno ad absurdum by tak bylo možné ukládat dvě pokuty za jeden kartel, pokud v jeho průběhu došlo k rozšíření dohody o určité území (např. o jeden další členský stát) EU, což je zjevně nepřijatelné.

Zbývá dodat, že se Soudní dvůr EU nemusí s názorem Generální advokátky ztotožnit, a na definitivní odpověď na předběžné otázky Krajského soudu v Brně si proto budeme muset ještě chvíli počkat.

• Zpět na úvodní stránku